Vojtěch Dundr
| Vojtěch Dundr | |
|---|---|
 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Č. str. státopráv. pokrok. soc. dem. NSP soc. dem. |
| Narození | 25. prosince 1879 Doksy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. září 1957 (ve věku 77 let) Leopoldov  Československo |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka _BAR.svg){kind=small} II. třída, in memoriam (2001) |
| Commons | Vojtěch Dundr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch Dundr (25. prosince 1879 Doksy[1][2] – 7. září 1957 věznice Leopoldov) byl československý politik, meziválečný senátor Národního shromáždění a ústřední tajemník Československé sociálně demokratické strany dělnické.
Biografie
Koncem 19. století se angažoval v České straně státoprávně pokrokové, v níž tvořil dělnické levé křídlo, sympaticky nahlížející na sociálně demokratické hnutí. Koncem roku 1903 pak pokrokovou stranu opustil i se svými stoupenci a přešli k sociálním demokratům.[3]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do senátorského klubu nově zřízené Národní strany práce.[4][5][6] Profesí byl kovodělníkem v Praze na Žižkově.[7]
Za první republiky působil jako tajemník sociálně demokratické strany a člen jejího nejužšího vedení. Na sjezdu strany roku 1937 byl zvolen ústředním tajemníkem. Měl výrazný vliv na fungování strany a chod jejích orgánů. Často působil i jako mluvčí strany v situacích, kdy jiní přední politici strany (například ministři koaličních vlád) nepovažovali za taktické prezentovat vyhraněně stranická stanoviska.[8]
Po roce 1945 se znovu zapojil do činnosti sociální demokracie. V politickém procesu s Miladou Horákovou a spol. počátkem 50. let 20. století byl ale odsouzen k trestu žaláře na dobu patnácti roků. Ve vězení zemřel.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Družec
- ↑ Senát ve IV. volebním období, s.68. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 325, 327.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-01]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 696–697, 702.
Literatura
- Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 275 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Dundr na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Dundr
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Česká republika (od roku 1994).