Vojtěch Engelhart
| Vojtěch Engelhart, OSB | |
|---|---|
.svg) | |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 11. srpna 1927 |
| Místo narození | Roudnice nad Labem, Československo |
| Datum úmrtí | 13. února 2006 (ve věku 78 let) |
| Místo úmrtí | Praha, Česko |
| Místo pohřbení | hrob emauzských benediktinů, Vyšehradský hřbitov |
| Povolání | katolický kněz, teolog, kněz a duchovní |
| Alma mater | Papežská lateránská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PhLic. Vojtěch Jiří Engelhart, OSB (11. srpna 1927, Roudnice nad Labem – 13. února 2006, Praha) byl český římskokatolický duchovní, emauzský benediktin a duchovní správce českých emigrantů ve Skandinávii. V letech 1990-2004 působil jako převor-administrátor Emauzského kláštera v Praze.
Život
Pocházel z Roudnice nad Labem jako Jiří Engelhart a původně studoval teologii jako bohoslovec litoměřické diecéze. Po komunistickém převratu v roce 1948 se mu podařilo emigrovat a studia dokončil v Římě na Lateránské univerzitě. Roku 1955 přijal kněžské svěcení. Po několika letech vstoupil v Ettalu do benediktinského řádu, přijal mnišské jméno Vojtěch a po vykonání noviciátu se připojil k české exilové komunitě benediktinů, která tehdy sídlila v Norcii pod vedením emauzského opata Maura Verzicha. V 70. letech pak začal působit ve Skandinávii, kde duchovně pečoval o české emigranty. V době svého skandinávského působení vydal apologetickou brožuru "Kdo jsou Svědci Jehovovi", ve které vyvracel jehovistickou věrouku.
V roce 1990, po smrti Cyrila Stavěla se stal převorem-administrátorem obnoveného Emauzského kláštera v Praze. Za doby, kdy řídil klášter, byly obnoveny všechny jeho liturgické prostory: V roce 1993 tzv. Císařské kaple v konventu, v roce 2000 kostelík sv. Kosmy a Damiána (který byl upraven pro bohoslužby v byzantském ritu, což odkazovalo k původní ideji Karla IV., že v tomto klášteře se má sloužit v církevní slovanštině) a v roce 2003 opatský kostel Panny Marie a slovanských patronů). Mezitím, v roce 1995 se do kláštera naplno vrátila komunita mnichů.[pozn. 1] Vojtěch Engelhart se rovněž podílel na novém českém překladu Řehole svatého Benedikta. Dále překládal různé články s benediktinskou tematikou, skládal z nich tzv. Benediktinské sešity a počátkem 90. let je vydal tiskem (vyšlo celkem 11 čísel).
Roku 2004 rezignoval na funkci převora a novým představeným Emauz se stal Marian Jan Klener, dosavadní farář v Praze-Strašnicích. Vojtěch Engelhart žil nadále v klášteře. Dne 17. prosince roku 2005 oslavil 50. výročí kněžství. V únoru následujícího roku zemřel ve věku 78 let. Pohřben byl 18. února 2006 do řádového hrobu emauzských benediktinů na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pro mnišskou komunitu bylo třeba adaptovat ubytovací prostory atd., proto v letech 1990-1995 žil v klášteře pouze jeden mnich (P. Bernard Václav Klener, OSB), který byl rektorem Císařské kaple a zároveň blízkého kostela sv. Jana Nepomuckého "na Skalce", zbytek obnovené komunity žil dočasně na Břevnově. Dosavadní exilový konvent emauzských benediktinů v italské Norcii byl zrušen až v roce 1992, přičemž někteří mniši se rozhodli zůstat v zahraničí a přešli do jiných klášterů. V Emauzích žilo od r. 1995 sedm mnichů.
Související články
Externí odkazy
| Předchůdce: Cyril Stavěl |  | převor-administrátor benediktinského kláštera v Emauzích v Praze Vojtěch Engelhart 1990–2004 | | Nástupce: Marian Jan Klener |
Média použitá na této stránce
Autor: Tom-L, Licence: CC0
Old coat of arms of the Order of Saint Benedict.