Vojtěch Flégl
Vojtěch Flégl | |
---|---|
Stát | Československo (1988–1992) Česko (1993–1996) |
Datum narození | 24. června 1967 (57 let) |
Místo narození | Praha, Československo |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 74 kg[1] |
Profesionál od | 1988[1] |
Ukončení kariéry | 1996 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 328 104 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–1 |
Nejvyšší umístění | 466. místo (10. září 1990) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 99–143 |
Tituly | 5 ATP, 3 challengery |
Nejvyšší umístění | 58. místo (13. dubna 1992) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (1995) |
French Open | 2. kolo (1991, 1992, 1993) |
Wimbledon | 1. kolo (1991, 1992, 1993, 1995) |
US Open | 1. kolo (1991, 1995) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 29. února 2024
Vojtěch Flégl (* 24. června 1967[1] Praha) je český tenisový funkcionář a bývalý profesionální tenista, který se specializoval na čtyřhru. Na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů a na challengerech ATP získal tři tituly ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 1990 na 466. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 1992 na 58. místě.[1]
Soukromý život
Jeho manželkou byla Monika Pálová, dcera tenisty a trenéra Františka Pály.[3] Po rozvodu se oženil s lékařkou Veronikou Fléglovou, která podle policejní informace z roku 2024 praxi nevykonávala.[4]
Dotační kauza
Po skončení tenisové kariéry se stal podnikatelem a funkcionářem. Jako starosta pobočného spolku Orel jednota Praha – Balkán a člen dozorčí rady Českého tenisového svazu, a rovněž blízký spolupracovník prezidenta svazu Iva Kaderky, byl v únoru 2024 obviněn pražským Vrchním státním zastupitelstvím, jakožto jedna z klíčových postav odpovědných za údajné zneužití státních dotací na podporu sportu. Dotace plynuly z Národní sportovní agentury. Způsobená škoda měla dosáhnout částky okolo 14,5 milionu korun. Celkem bylo obviněno pět fyzických a pět právnických osob z dotačního podvodu a ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.[5][6][7] Mezi nimi figurovala i firma Envibal, s jednatelkou Veronikou Fléglovou.[8]
Stejně jako Kaderka byl obviněn z dotačního podvodu ve spolupachatelství a ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.[8] Obvodní soud pro Prahu 7 na oba funkcionáře uvalil koluzní vazbu.[5][6][7] Koncem května byl Flégl z koluzní vazby propuštěn a následně rezignoval na členství v dozorčí radě ČTS.[9]
Tenisová kariéra
Na okruhu Grand Prix debutoval úvodním ročníkem srpnového Čedok Open 1987, kde se jeho deblovým spoluhráčem stal Ladislav Trávníček. Ve čtvrtfinále podlehli Josefu Čihákovi a Milanu Šrejbrovi. Semifinále i finále si poprvé zahrál při premiéře umagského Yugoslav Open 1990, v roce založení okruhu ATP Tour. S Danielem Vackem si odvezli deblovou trofej, když v závěrečném utkání porazili sovětský pár Andrej Čerkasov a Andrej Olchovskij z třetí stovky deblového žebříčku. Druhou trofej vybojovali na pražském Czechoslovak Open 1990 po finálové výhře nad Rumuny Georgem Cosacem a Florinem Segărceanuem, kteří také figurovali ve třetí stovce světové klasifikace. Deblovou trofej obhájil na Czechoslovak Open 1991 po boku Cyrila Suka po vítězství nad Vackem a Pimkem.[2][10]
Na grandslamu debutoval lednovou čtyřhrou Australian Open 1991 v páru s Vackem. Časnou porážku jim přivodili Němci Patrik Kühnen a Boris Becker, na něž uhráli jen tři gamy. V sérii Masters poprvé startoval v deblu antukového Monte-Carlo Open 1991, když do hlavní soutěže postoupil s Goranem Prpićem z kvalifikace. V prvním kole zdolali páté nasazené Camporeseho s Ivaniševićem, než je ve čtvrtfinále vyřadili americké turnajové trojky Patrick Galbraith a Todd Witsken. Čtvrtfinálovou fázi si na Mastersech zahrál ještě jednou, během Monte-Carlo Open 1993. Po boku Dána Michaela Mortensena prošli do čtyřhry opět z kvalifikační soutěže.[2][10]
Na Roland-Garros 1991 si připsal první grandslamovou výhru poté, co s Prpićem přehráli Australany Masura a Stoltenberga. V rámci „turnajů velké čtyřky“ se druhé kolo stalo jeho maximem, když tento výkon zopakoval ve čtyřhrách na French Open 1992 i 1993 a také na Australian Open 1995. Grandslamovou kariéru ukončil na Australian Open 1996, kde s Belgičanem Dickem Normanem odebrali jen čtyři gamy pozdějším vítězům Stefanu Edbergovi a Petru Kordovi. Do posledního turnaje na túře ATP nastoupil na travnatém Gerry Weber Open 1996 v Halle. S německým deblistou Berndem Karbacherem nenašli v úvodu recept na třetí nasazené Nizozemce Eltingha a Haarhuise.[10]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 9 (5–4)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | květen 1990 | Umag, Jugoslávie | antuka | Daniel Vacek | Andrej Čerkasov Andrej Olchovskij | 6–4, 6–4 |
Vítěz | 2. | srpen 1990 | Praha, Československo | antuka | Daniel Vacek | George Cosac Florin Segărceanu | 5–7, 6–4, 6–3 |
Vítěz | 3. | srpen 1990 | San Marino | antuka | Daniel Vacek | Jordi Burillo Marcos Aurelio Gorriz | 6–1, 4–6, 7–6 |
Finalista | 1. | duben 1991 | Nice, Francie | antuka | Nicklas Utgren | Rikard Bergh Jan Gunnarsson | 4–6, 6–4, 3–6 |
Vítěz | 4. | srpen 1991 | Praha, Československo (2) | antuka | Cyril Suk | Libor Pimek Daniel Vacek | 6–4, 6–2 |
Finalista | 2. | červenec 1992 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Horacio de la Peña | Sergio Casal Emilio Sánchez | 1–6, 2–6 |
Finalista | 3. | září 1992 | Palermo, Itálie | antuka | Horacio de la Peña | Johan Donar Ola Jonsson | 7–5, 3–6, 4–6 |
Finalista | 4. | květen 1994 | Bologna, Itálie | antuka | Andrew Florent | John Fitzgerald Patrick Rafter | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 5. | červen 1994 | St. Pölten, Rakousko | antuka | Andrew Florent | Adam Malik Jeff Tarango | 3–6, 6–1, 6–4 |
Tituly na challengerech ATP
Čtyřhra (3 tituly)
Legenda |
---|
Challengery (3) |
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červen 1994 | Fürth, Německo | antuka | Andrew Florent | Gaston Etlis Christian Miniussi | 7–6, 6–1 |
2. | červenec 1995 | Praha, Česko | antuka | Filip Dewulf | Petr Pála David Škoch | 6–7, 7–5, 6–2 |
3. | srpen 1995 | Štýrský Hradec, Rakousko | antuka | Pablo Albano | Emilio Benfele Álvarez Pepe Imaz | 6–4, 6–3 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Vojtěch Flégl na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. února 2024
- ↑ a b c Vojtěch Flégl na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. února 2024
- ↑ Vojtech Flegl | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VACULÍK, Radim; BARTOSZ, Jakub. „Nikdo to nepozná.“ Policie popsala, jak konspiroval autoritativní vládce českého tenisu Kaderka. Novinky.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOUŠEK, Artur. Patnáct milionů ze zneužívání dotací v Českém tenisovém svazu. Škoda nemusí být konečná. iROZHLAS [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Prezident tenisového svazu Kaderka jde do vazby. Soud do ní poslal i spoluobviněného Flégla. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-02-29 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b NOHL, Radek. Tenisového bosse Kaderku poslal soud kvůli dotační kauze do vazby. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ a b VACULÍK, Radim; BARTOSZ, Jakub. „Nikdo to nepozná.“ Policie popsala, jak konspiroval autoritativní vládce českého tenisu Kaderka. Novinky.cz [online]. 2024-02-28 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Stíhaný funkcionář Flégl rezignoval na pozici člena dozorčí rady Českého tenisového svazu. iROZHLAS [online]. 2024-06-03 [cit. 2024-07-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vojtech Flegl | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Flégl na Wikimedia Commons
- Vojtěch Flégl na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Vojtěch Flégl na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.