Vojtěch Flégl

Vojtěch Flégl
Stát	Československo Československo (1988–1992) Česko Česko (1993–1996)
Datum narození	24. června 1967 (56 let)[1]
Místo narození	Praha, Československo
Výška	180 cm[1]
Hmotnost	74 kg[1]
Profesionál od	1988[1]
Ukončení kariéry	1996
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	328 104 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	0–1
Nejvyšší umístění	466. místo (10. září 1990)
Čtyřhra
Poměr zápasů	99–143
Tituly	5 ATP, 3 challengery
Nejvyšší umístění	58. místo (13. dubna 1992)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (1995)
French Open	2. kolo (1991, 1992, 1993)
Wimbledon	1. kolo (1991, 1992, 1993, 1995)
US Open	1. kolo (1991, 1995)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240229a29. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Flégl (* 24. června 1967 Praha) je český tenisový funkcionář a bývalý profesionální tenista, který se specializoval na čtyřhru. Na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů a na challengerech ATP získal tři tituly ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 1990 na 466. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 1992 na 58. místě.^[1]

Soukromý život

Jeho manželkou byla Monika Pálová, dcera tenisty a trenéra Františka Pály.^[3] Po rozvodu se oženil s lékařkou Veronikou Fléglovou, která podle policejní informace z roku 2024 praxi nevykonávala.^[4]

Dotační kauza

Po skončení tenisové kariéry se stal podnikatelem a funkcionářem. Jako starosta pobočného spolku Orel jednota Praha – Balkán a člen dozorčí rady Českého tenisového svazu, a rovněž blízký spolupracovník prezidenta svazu Iva Kaderky, byl v únoru 2024 obviněn pražským Vrchním státním zastupitelstvím, jakožto jedna z klíčových postav odpovědných za údajné zneužití státních dotací na podporu sportu. Dotace plynuly z Národní sportovní agentury. Způsobená škoda měla dosáhnout částky okolo 14,5 milionu korun. Celkem bylo obviněno pět fyzických a pět právnických osob z dotačního podvodu a ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.^[5][6][7] Mezi nimi figurovala i firma Envibal, s jednatelkou Veronikou Fléglovou.^[8]

Stejně jako Kaderka byl obviněn z dotačního podvodu ve spolupachatelství a ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě.^[8] Obvodní soud pro Prahu 7 na oba funkcionáře uvalil koluzní vazbu.^[5][6][7]

Tenisová kariéra

Na okruhu Grand Prix debutoval úvodním ročníkem srpnového Čedok Open 1987, kde se jeho deblovým spoluhráčem stal Ladislav Trávníček. Ve čtvrtfinále podlehli Josefu Čihákovi a Milanu Šrejbrovi. Semifinále i finále si poprvé zahrál při premiéře umagského Yugoslav Open 1990, v roce založení okruhu ATP Tour. S Danielem Vackem si odvezli deblovou trofej, když v závěrečném utkání porazili sovětský pár Andrej Čerkasov a Andrej Olchovskij z třetí stovky deblového žebříčku. Druhou trofej vybojovali na pražském Czechoslovak Open 1990 po finálové výhře nad Rumuny Georgem Cosacem a Florinem Segărceanuem, kteří také figurovali ve třetí stovce světové klasifikace. Deblovou trofej obhájil na Czechoslovak Open 1991 po boku Cyrila Suka po vítězství nad Vackem a Pimkem.^[2][9]

Na grandslamu debutoval lednovou čtyřhrou Australian Open 1991 v páru s Vackem. Časnou porážku jim přivodili Němci Patrik Kühnen a Boris Becker, na něž uhráli jen tři gamy. V sérii Masters poprvé startoval v deblu antukového Monte-Carlo Open 1991, když do hlavní soutěže postoupil s Goranem Prpićem z kvalifikace. V prvním kole zdolali páté nasazené Camporeseho s Ivaniševićem, než je ve čtvrtfinále vyřadili americké turnajové trojky Patrick Galbraith a Todd Witsken. Čtvrtfinálovou fázi si na Mastersech zahrál ještě jednou, během Monte-Carlo Open 1993. Po boku Dána Michaela Mortensena prošli do čtyřhry opět z kvalifikační soutěže.^[2][9]

Na Roland-Garros 1991 si připsal první grandslamovou výhru poté, co s Prpićem přehráli Australany Masura a Stoltenberga. V rámci „turnajů velké čtyřky“ se druhé kolo stalo jeho maximem, když tento výkon zopakoval ve čtyřhrách na French Open 1992 i 1993 a také na Australian Open 1995. Grandslamovou kariéru ukončil na Australian Open 1996, kde s Belgičanem Dickem Normanem odebrali jen čtyři gamy pozdějším vítězům Stefanu Edbergovi a Petru Kordovi. Do posledního turnaje na túře ATP nastoupil na travnatém Gerry Weber Open 1996 v Halle. S německým deblistou Berndem Karbacherem nenašli v úvodu recept na třetí nasazené Nizozemce Eltingha a Haarhuise.^[9]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 9 (5–4)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	květen 1990	Umag, Jugoslávie	antuka	Daniel Vacek	Andrej Čerkasov Andrej Olchovskij	6–4, 6–4
Vítěz	2.	srpen 1990	Praha, Československo	antuka	Daniel Vacek	George Cosac Florin Segărceanu	5–7, 6–4, 6–3
Vítěz	3.	srpen 1990	San Marino	antuka	Daniel Vacek	Jordi Burillo Marcos Aurelio Gorriz	6–1, 4–6, 7–6
Finalista	1.	duben 1991	Nice, Francie	antuka	Nicklas Utgren	Rikard Bergh Jan Gunnarsson	4–6, 6–4, 3–6
Vítěz	4.	srpen 1991	Praha, Československo (2)	antuka	Cyril Suk	Libor Pimek Daniel Vacek	6–4, 6–2
Finalista	2.	červenec 1992	Kitzbühel, Rakousko	antuka	Horacio de la Peña	Sergio Casal Emilio Sánchez	1–6, 2–6
Finalista	3.	září 1992	Palermo, Itálie	antuka	Horacio de la Peña	Johan Donar Ola Jonsson	7–5, 3–6, 4–6
Finalista	4.	květen 1994	Bologna, Itálie	antuka	Andrew Florent	John Fitzgerald Patrick Rafter	3–6, 3–6
Vítěz	5.	červen 1994	St. Pölten, Rakousko	antuka	Andrew Florent	Adam Malik Jeff Tarango	3–6, 6–1, 6–4

Tituly na challengerech ATP

Čtyřhra (3 tituly)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červen 1994	Fürth, Německo	antuka	Andrew Florent	Gaston Etlis Christian Miniussi	7–6, 6–1
2.	červenec 1995	Praha, Česko	antuka	Filip Dewulf	Petr Pála David Škoch	6–7, 7–5, 6–2
3.	srpen 1995	Štýrský Hradec, Rakousko	antuka	Pablo Albano	Emilio Benfele Álvarez Pepe Imaz	6–4, 6–3

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Flégl na Wikimedia Commons
• Vojtěch Flégl na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Vojtěch Flégl na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)