Vojtěch Hurta
| Vojtěch Hurta | |
|---|---|
| Narození | 25. března 1943 Mělník, Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 1. března 2014 (ve věku 70 let) Plzeň, Česko |
| Národnost | česká |
| Povolání | malíř, výtvarník, řezbář, restaurátor, ornitolog a konzervátor |
| Znám jako | Vikomt samotář, hrabě |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vojtěch Hurta (25. března 1943, Mělník – 1. března 2014, Plzeň) byl český výtvarník, řezbář.
Život
Před rokem 1989 byl zaměstnán jako umělecký kovář a zámečník, později pracoval jako samostatný restaurátor a konzervátor. Pro jeho dílo byla charakteristická velká řemeslná zručnost. Patřil také mezi nepřehlédnutelné postavy trampského hnutí na Plzeňsku[zdroj?], nejraději jezdil na svůj camp na horním toku říčky Hadovky. Vojtěcha Hurta vždy přitahovala tvorba přírodních národů, především Afričanů a umění Dálného východu, ale zároveň i slovesná a výtvarná kultura česká a evropská a umělecké projevy odpovídající duchu specifické české světovosti oné doby. Sem patří Hurtovy asambláže, koláže, některé grafiky, obrazy a různé objekty, často absurdní a téměř vždy humorné. V některých tématech má blízko k surrealismu a dadaismu. Již od šedesátých let 20. století lze datovat jeho přátelství s lidmi z okruhu Vladimíra Boudníka, Ladislava Michálka a Hrabalovými pábiteli.
V 70. letech zprostředkoval setkání plzeňského uměleckého kováře, tiskaře a výtvarníka Zbyňka Jetleba, autora samizdatové publikace Textmakulatury, která zahrnuje vizuální básně z let 1969-72 realizované technikou tisku xerografem a rotaprintem, s lidmi z okruhu Vladimíra Boudníka, Ladislava Michálka a Hrabalovými pábiteli. Výsledkem uměleckého setkání bylo v roce 1972 samizdatové vydání textu Bohumila Hrabala Pocta Vladimíru Boudníkovi v polygrafické úpravě Zbyňka Jetleba s ilustracemi plzeňského výtvarníka Vladimíra Havlice a fotografiemi Ladislava Michálka. V roce 1992 Vojtěch Hurta inicioval, jako obdivovatel díla Vladimíra Boudníka a jako příbuzný Michálkovy manželky Ireny, uspořádání reprezentativní výstavy díla svých přátel v Plzni - výstava grafik Vladimíra Boudníka a fotografií Ladislava Michálka byla zahájena 3. listopadu 1992 v Galerii Esprit v Plzni. Svá vlastní díla Vojtěch Hurta naposledy vystavoval v květnu roku 2011, v plzeňské galerii U Andělíčka. Jeho řezbářskou práci lze zhlédnout například v kapličce v Pramenní ulici v Plzni, pro kterou vytvořil sochu Panny Marie či před Gymnáziem Plasy, pro které vytvořil dřevěný totem.
Odkazy
Literatura
- Plzeňské samizdaty 70. let [autor recenze] Vladimír Havlic, Plzeňsko, list pro vlastivědu západních Čech. -- Roč. XXII, č. 4-5/1995
- Vojtěch Hurta zraje v tichu : v Galerii U Andělíčka vystavuje výtvarník, kterého inspiruje kultura přírodních národů / [autor recenze] Stanislav Bukovský, Plzeňský deník. -- ISSN 1210-5139. -- Roč. [20], č. 126 (20110530), s. 8
- Otevřená klec Vojtěcha Hurty v Espritu, Deník karlovarské noviny. -- Karlovy Vary. -- Roč. 2, č. 83 (19920407), s. 12
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“