Vojtěch II. z Pernštejna

Vojtěch II. z Pernštejna
Vojtěch II. z Pernštejna[1]
Vojtěch II. z Pernštejna[1]
Nejvyšší zemský komorník
Moravského markrabství
Ve funkci:
1554 – 1557
PanovníkFerdinand I. Habsburský
PředchůdceJan ze Žerotína
NástupceZachariáš z Hradce

Narození7. října 1532
Úmrtí17. července 1561 (ve věku 28 let)
Plumlov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť(1556) Kateřina z Postupic
RodičeJan IV. z Pernštejna (1487–1548) a Hedvika ze Šelmberku
DětiHedvika († po 1564)
Příbuzníbratr: Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582)
bratr: Jaroslav z Pernštejna (1528–1560)
sestra: Markéta z Pernštejna, provd. Minsterberská (1514–1529)
sestra: Johana z Pernštejna, provd. ze Žerotína (* 1516)
sestra: Kateřina z Pernštejna, provd. ze Švamberka (1518–1552)
sestra: Marie z Pernštejna, provd. Těšínská (1524–1566)
sestra: Kateřina z Pernštejna, provd. ze Salmu (1534–1571)
strýc: Vojtěch z Pernštejna (1490–1534)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch z Pernštejna (7. října 153217. července 1561 hrad Plumlov) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Pernštejna. V letech 1554 až 1557 byl Nejvyšším zemským komorníkem na Moravě.

Jako patnáctiletý byl v dubnu 1548 přijat k pražskému dvoru arciknížete Ferdinanda Tyrolského. Na dvoře si však nerozuměl s mladším královým synem, a tak služby brzy opustil. Bydlel nejprve v Pardubicích, kde mu bratři zřídili zvláštní kancelář na obstarávání jeho agendy. Byl kritický ke svým bratřím, kteří utráceli více, než jim dovolovala jejich finanční situace.

Vojtěch z Pernštejna dle Paprockého Zrcadla slavného markrabství moravského

Po dosažení plnoletosti požádal v roce 1552 o vydání zděděného majetkového podílu. Měl sice zájem o Pardubice, ale nakonec si zvolil jako sídlo Prostějov, kde měl rod Pernštejnů honosný reprezentační zámek.

Jako jediný ze synů Jana z Pernštejna zůstal při víře podobojí. Nesouhlasil však s učením jednoty bratrské a pokoušel se v Prostějově organizovat vlastní náboženskou správu[2] pod vlivem luteránů[zdroj?].

Od roku 1556 byl ženatý s Kateřinou z Postupic, která pocházela z rodu Kostků z Postupic. S ní měl pouze dceru Hedviku, která se narodila krátce po svatbě a jako dítě po roce 1564 zemřela.

Vojtěch z Pernštejna zemřel 17. července 1561 na hradě Plumlově. Neztenčený majetek zdědil jeho poslední žijící bratr Vratislav II. z Pernštejna.

Kvalitní renesanční portrét (od neznámého mistra) představuje buď Vojtěcha (viz výrazně kudrnaté vlasy na čele do špičky, zatímco oba jeho bratři mají na svých obrazech vlasy zcela rovné a na čele ustupující), nebo jeho bratra Vratislava v mládí, v žádném případě však jejich otce Jana (autorství M. Roty je hypotetické).

Odkazy

Reference

  1. KUBÍKOVÁ, Blanka. Portrét v renesančním malířství v českých zemích: jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci. Podobizna Vratislavova otce Jana IV. z Pernštejna?. Praha: Národní galerie, 2016. S. 179. 
  2. HRDLIČKA, Josef; JUST, Jiří; ZEMEK, Petr. Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520-1620. Svazek VIII. České Budějovice: Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, 2017. 497 s. (Rameny k českým dějinám 16.-18. století. Řada B = Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia. Series B). ISBN 978-80-7394-679-1. 

Literatura

VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
COA Bernstein Sm 032.png
Coat of arms of Bernstein (Pernstein)
Vojtěch z Pernštejna +1561.jpg
Vojtěch z Pernštejna +1561