Vojtěch Jarník

Prof. RNDr. Vojtěch Jarník, DrSc.
Narození22. prosince 1897
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. září 1970 (ve věku 72 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′11″ s. š., 14°21′5″ v. d.)
Alma materUniverzita Karlova (1915–1919)
Povolánímatematik, pedagog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléVysoké učení technické v Brně (1919–1921)
Univerzita Karlova (1921–1923)
Univerzita v Göttingenu (1923–1925)
Univerzita Karlova (1925–1968)
OceněníŘád práce (1958)
Řád republiky (1967)
RodičeJan Urban Jarník
PříbuzníHertvík Jarník (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na pražském Jižním Městě II je po Vojtěchu Jarníkovi pojmenována ulice a návazně autobusová zastávka

Vojtěch Jarník (22. prosince 1897 Praha[1]22. září 1970 Praha), patřil mezi největší české matematiky 20. století.

Život

Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka (1848–1923), doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky (Henrietty), rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely (1856–??).[1] Byl nejmladší ze šesti dětí.[2]

Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematikyfyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české techniceBrně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu (1923–25, 192728), kde byl žákem profesora E. Landaua.

V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce.

Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie číselmatematické analýzy.

Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá:

  • 1. díl Úvod do integrálního počtu (1938) navazuje na Kösslerův Úvod do počtu diferenciálního.
  • 2. díl Úvod do počtu diferenciálního (1946), později (1948) doplněn o rozšířený Úvod do počtu integrálního.
  • Později vyšly další dva svazky.

V letech 193550 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky.

Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1.

Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práceŘádu republiky.

Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze (hrob F 238).[3]

„Jarníkování“

Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy probíhá neformální přijímací akt nových studentů, tzv. jarníkování, který spočívá v tom, že po složení slibu jsou nastoupivší prváci „praštěni“ do hlavy svazkem učebnic integrálního a diferenciálního počtu – prvními dvěma díly Jarníkovy matematické analýzy.[4]

Jarníkovské přednášky

Od roku 2002 se na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy konají Jarníkovské přednášky – v posluchárně, která nese Jarníkovo jméno.

Reference

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Andrea Lukášová, Pavel Šišma.

  1. a b Matrika narozených, sv. Mikuláš, 1893-1899, snímek 160, Záznam o narození a křtu
  2. Soupis pražských obyvatel, Johann Urban Jarník
  3. Kniha o Břevnově. [editor Michal Tryml ; text Bohumil Beránek … et al.]. Praha : Městská část Praha 6, 2006?. S. 213.
  4. Matematicko-fyzikální fakulta UK: Jarníkování

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Petzval Strouhal Jarnik.jpg
From left to right: József Miksa Petzval (1807-1891), Vincenc Strouhal (1850-1922) i Vojtěch Jarník (1897-1970), Czechoslovakian scientists
Jarníkova koláž.jpg
Autor: Luděk Kovářludek@kovar.biz, Licence: CC BY-SA 3.0
Koláž – Jarníkova ulice (pohled od severu, tabule s původem pojmenování, nedaleká zastávka), Praha-Chodov, sídliště Jižní Město