Vojtěch Kerhart

Ing. arch. Vojtěch Kerhart
Vojtěch Kerhart
Vojtěch Kerhart
Narození2. července 1892
Poděbrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. května 1978 (ve věku 85 let)
Poděbrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov v Poděbradech
Povoláníarchitekt, legionář a stavitel
PříbuzníOldřich Kerhart (sourozenec)
František Kerhart (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Kerhart (2. července[1] 1892 Poděbrady[2] – 31. května 1978 Poděbrady) byl český architekt a představitel meziválečného funkcionalismu. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Jeho památník bitvy u Slavkova na Žuráni (1928) a Libenského kolonáda v Poděbradech jsou chráněny jako kulturní památky.[3]

Život

Dům Moravec v pražské osadě Baba
Libenského kolonáda v Poděbradech

Rodinný

Narodil se roku 1892 v Poděbradech. Jeho otec Vojtěch Kerhart st. (1863–1924) byl zakladatelem největšího průmyslového podniku ve městě (Kerhartova pila a cihelna), dlouholetým okresním starostou a starostou Sokola.[4] Vojtěch Kerhart st. měl z prvního manželství syna Vladimíra Kerharta, který byl podnikatelem. Roku 1891 se podruhé oženil s Anežkou Knoblochovou z Poděbrad, se kterou měli pět dětí. Jeho sourozenci byli akademický malíř Oldřich Kerhart (1895–1947), Jaromír Kerhart (1897–1943), který po otci převzal řízení rodinného podniku, Olga Kerhartová (*1899) a Věra Kerhartová (*1900).[5] Zmínit musíme také bratrance Františka Kerharta, který byl rovněž významným architektem a autorem poděbradské městské spořitelny na Riegrově náměstí.[6]

Sám Vojtěch Kerhart se roku 1933 oženil s lékařkou Martou Švadlenkovou. Měli spolu dcery Martu a Jiřinu. Jeho manželka Marta Kerhartová však zemřela v roce 1937. Po smrti bratra Jaromíra Kerharta v koncentračním táboře Osvětim roku 1943 se Vojtěch Kerhart stal poručníkem jeho tří dětí Jaromíra, Vojtěcha a Aleny. Po válce se s vdovou Marii Kerhartovou oženil.[5]

Pracovní

Roku 1910 Vojtěch Kerhart maturoval na nymburské reálce a pokračoval studiem architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.[7] Kerhartovo studium architektury přerušila první světová válka. Byl odveden na frontu, kde později přešel k československým legiím v Rusku, se kterou absolvoval sibiřskou anabázi a dosáhl hodnosti majora. Do nově vzniklého Československa se vrátil roku 1920 a studia architektury dokončil o dva roky později.[8][4]

Na hrobce Karla Čapka a Olgy Scheinpflugové spolupracovali Vojtěch Kerhart a Josef Čapek
Náhrobek otce Vojtěcha Kerharta na hřbitově v Poděbradech-Kluku

V letech 1922–1924 byl úředníkem Ministerstva veřejného zdravotnictví a následně dva roky pracovníkem Ministerstva národní obrany.[7] V letech 1925–1949 byl samostatným architektem.[4] Navrhl celou řadu vil a veřejných budov ve funkcionalistickém slohu (např. domy spisovatele Václava Řezáče a dům ředitele Moravce ve známé pražské osadě Baba). Spřátelil se s francouzským architektem Le Corbusierem, který jej v Poděbradech několikrát navštívil.[8] Jako architekt se podílel na stavbě mnoha pomníků. S tím souviselo jeho členství v Umělecké besedě, kterou v letech 1927–1938 zastupoval v Památkovém odboru hlavního města Prahy.[7] Po smrti Karla Čapka roku 1938 byl jeho bratrem Josefem Čapkem vyzván ke spolupráci na jeho náhrobku.[8] Kerhart a Čapek pro hrobku zvolili tvar boží muky dekorované otevřenou knihou (atribut spisovatel) a znakem Československé republiky.[9] Po válce pak, společně se sochařem Karlem Lidickým, vytvořil bustu Josefa Čapka, která byla umístěna v chodbě Jiráskova divadla v Hronově. Na bustě byl text: Památce hronovského rodáka spisovatele Josefa Čapka umučeného roku 1945.[10]

Několik staveb Kerhart realizoval i v rodných Poděbradech. Jedná se o funkcionalistickou budovu Vyšší školy hospodářské (dnes zemědělská škola), budovu pošty, vilu továrníka Oldřicha Zikmunda, Libenského kolonádu a kiosk nad Riegrovým pramenem Poděbradky. Další stavby nebyly realizovány – biograf Sokola z roku 1930, evangelický kostel z roku 1932, nové divadlo (1939) a říční lázně (1940).[4] Kerhart přišel s nápadem vytvořit ve městě památník T. G. Masaryka od Otto Gutfreunda (kopie sochy byly instalovány ještě v  Kroměříži a Nitře). Poděbradská socha byla za nacismu odstraněna, po válce se na své místo krátce vrátila, ale za komunismu byla zcela zničena.[11]

Po komunistickém převratu v roce 1948 již nemohl pracovat samostatně. V dalších letech byl zaměstnancem Stavoprojektu KS a dalších konstrukčních kancelářích (Papcel, Sudop).[7] V roce 1968 společně s lékařem Ladislavem Filipem uspořádal sbírku na obnovu poděbradského pomníku TGM. Obnově zabránila okupace a následná normalizace.[11] Zemřel roku 1978 v rodných Poděbradech. Pohřben byl do rodinné hrobky ozdobené sochou od Karla Lidického.[11]

Dílo

Dům Řezáč v pražské osadě Baba

Realizované stavby (výběr)

  • Kasárna železničního pluku v Pardubicích (1924)[7]
  • Vyšší škola hospodářská v Poděbradech (1926)[8]
  • Vila továrníka Škody v Průhonicích (1927)[7]
  • Vila továrníka Zikmunda v Poděbradech[7]
  • Civilní letiště v Praze-Ruzyni (1932) – spoluautor[7]
  • Dům Řezáč v osadě Baba (1932)
  • Dům Moravec v osadě Baba (1932)
  • Budova pošty v Poděbradech (1933)[12]
  • Libenského kolonáda v Poděbradech (1936) – kulturní památka[7]
  • Letecká kasárna v Plzni (1937)[7]
  • Kiosk nad Riegrovým pramenem v Poděbradech (60. léta).[4]

Realizované sochy a pomníky (výběr)

Památník bitvy u Slavkova na Žuráni
  • Pomník T. G. Masaryka v Poděbradech, Kroměříži a Nitře (1928) – autor samotné sochy Otto Gutfreund[7]
  • Památník bitvy u Slavkova na Žuráni (1928) – kulturní památka[7]
  • Některé hrobky na hřbitově v Poděbradech-Kluku, např. MUDr. Jakuba Vondrovice
  • Pomník Bedřicha Smetany v lázeňském parku v Poděbradech (1934)[7]
  • Náhrobek Karla Čapka na Vyšehradě (1938) – spolupráce Josef Čapek[9]
  • Pamětní deska generálu Lužovi (1945)[7]
  • Busta Josefa Čapka v Jiráskově divadle v Hronově (po 1945) – spolupráce Karel Lidický
  • Pomník Obětem nacistické surovosti v Poděbradech (1948) – spolupráce Karel Lidický[11]
  • Pomník S. K. Neumanna v Poděbradech – spolupráce Karel Lidický[11]

Návrhy (výběr)

  • Biograf Sokola v Poděbradech (1930)
  • Evangelický kostel v Poděbradech (1932)
  • Nové divadlo v Poděbradech (1939
  • Říční lázně v Poděbradech (1940)

Odkazy

Reference

  1. ↑ dle matriky N 1891-1900 města Poděbrady se Vojtěch Kerhart narodil 4. července 1892 v čp.219/III
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady
  3. ↑ LANGR, Ladislav. 150 poděbradských příběhů aneb 45 000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt a MKC Poděbrady, 2014. ISBN 978-80-260-5899-1. Kapitola Příběh architektonického vizionáře, s. 126–127. 
  4. ↑ a b c d e HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. S. 283. Dále jen Hrabětová 2013
  5. ↑ a b KOPECKÝ, František. Rodina Vojtěcha Kerharta [online]. 2003-08-13 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ LIPUS, Radovan; VÁVRA, David. Šumná města (druhá kniha). Brno: Petrov, 2003. ISBN 80-7227-177-6. S. 558. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n KOPECKÝ, František. Ing. arch. Vojtěch Kerhart, autor památníku na Žuráni [online]. Projekt Austerlitz, 2004-04-28 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d LANGR, Ladislav. Vojtěch Kerhart byl pan architekt [online]. Poděbradské noviny [cit. 2017-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  9. ↑ a b HOLZAPFELOVÁ, Vladislava. Funerální umění na vybraných pražských hřbitovech 1850–1950 (dizertační práce) [online]. [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ PANOCH, Pavel. Jiráskovo divadlo Hronov [online]. Databáze divadel [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e Hrabětová, 2013, s. 284.
  12. ↑ 12 významných osobností Poděbrad – aneb sláva našich předků [online]. Město Poděbrady [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slavín (hrobka). Vyšehradský hřbitov. (82).jpg
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Jednotlivé náhrobky. Slavín (hrobka). Karel Čapek. Olga Scheinpflugová. Vyšehradský hřbitov. Praha. Česká republika
Podebrady, Hrbitov v Kluku 39.jpg
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Hřbitov v Kluku. Hrobka Vojtěcha Kerharta.
Baba Moravec 02.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Osada Baba - Dům Moravec
Poděbrady - Libenského kolonáda.jpg
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY 3.0
Poděbrady - Libenského kolonáda (arch. Vojtěch Kerhart, r. 1936)
Žuráň, 2009 (4).JPG
Autor:
This image is a work by Mercy.

When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia.

Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me to negotiate terms.

More of my work can be found in my personal gallery.

, Licence: CC BY-SA 3.0
Kopec Žuráň, okres Brno-venkov
Baba - Řezáč 01.jpg
Autor: Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Osada Baba - Dům Řezáč
Vojtěch Kerhart (1892-1978).jpg
Vojtěch Kerhart (1892-1978), český architekt