Vojtěch Krch

Dr. Ing. arch. Vojtěch Krch
Narození23. července 1892
Hořice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. listopadu 1966 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vojtěch Krch, křtěný Vojtěch Edvard František (23. července 1892 Hořice[1]20. listopadu 1966 Praha), byl český architekt, teoretik architektury a pedagog.[2]

Život

Vojtěch Krch, se narodil do rodiny Václava Krcha, učitele na kamenické a sochařské škole v Hořicích. Po absolvování reálky v Hradci Králové vystudoval Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze, kde dokončil studia v roce 1916. Po studiích působil mezi lety 1916 a 1919 na ČVUT jako asistent profesora Josefa Bertla.[3]

Krch navrhoval různé obytné, železniční, administrativní i průmyslové stavby. V letech 1919–1920 pracoval jako projektant na Ministerstvu železnic a následně od roku 1920 působil ve firmě Ing. Záruba-Pfeffermann v Praze. V roce 1923 se oženil s Boženou Zárubovou–Pfeffermannovou, dcerou majitele zmíněné firmy, která byla návrhářkou interiérů a teoretičkou kultury bydlení.[4] Návrhu některých interiérů se manželé Krchovi věnovali společně.[5]

Od roku 1928 Krch ukončil působení ve tchánově firmě a začal pracovat samostatně. Ve 20. letech vytvořil návrhy nádražních budov v České Třebové, Hněvicích a Tatranské Štrbě, které byly ovlivněny kubismem. Koncem 20. let navrhl výpravní budovu v Poděbradech, která se stala vůbec první železniční stanicí vystavěnou ve funkcionalistickém slohu v Čechách.[6] Ve funkcionalistickém duchu navrhl také nádraží v Roudnici nad Labem. Mezi jeho další díla patří budova ředitelství Československých státních drah v Olomouci (dnes sídlo Správy železnic), pavilon pro Maroldovo panorama bitvy u Lipan na Výstavišti Praha či rodinné vily na Barrandově v Barrandovské 155/15.

V roce 1932 získal doktorát za disertační práci o komunikacích Velké Prahy a v roce 1935 předložil habilitační práci s názvem Okno, součást obytné místnosti. Dlouhodobě působil jako pedagog na ČVUT (1932–1966), kde se postupně stal také děkanem a prorektorem. Byl členem Syndikátu výtvarných umělců v Praze (SIA) a působil jako šéfredaktor časopisu Spolku výtvarných umělců.

Hrobka rodiny Zárubovy na Bubenečském hřbitově, kde je Vojtěch Krch pohřben

Zemřel 20. listopadu 1966 v Praze ve věku 74 let. Pohřben byl na Bubenečském hřbitově.

Dílo

Realizace[3]

  • 1919–1922Výpravní budova, Štětí – Hněvice
  • 1920–1921 – Tiskárna ministerstva národní obrany, Křižíkova čp. 552/X., Praha – Karlín
  • 1920–1924Výpravní budova, Česká Třebová
  • 1925–1927 – Vila Františka Komárka, K Dolíkám čp. 121, Hradec Králové – Svobodné Dvory
  • 1926 – Budova ředitelství ČSD, Olomouc
  • 1926–1929 – Nájemní domy, Terronská čp. 657 – 659/XIX., Praha – Bubeneč
  • 1927–1929 – Přestavba bývalé kadetní školy, Praha – Hradčany (spolu se Zárubou–Pfeffermannem).
  • 1927–1928 – Rodinný dům s atelierem, Branická čp. 447/XV., Praha – Braník (spolu s Jaroslavem Maškem)
  • 1928 – Výpravní budova, Štrba
  • 1928–1931Výpravní budova, Poděbrady
  • 1929–1930 – Vila, Barrandovská čp. 155/XVI., Praha – Hlubočepy
  • 1930–1932 – Výpravní budova, Roudnice nad Labem (spolu s. M. Fikrem)
  • 1931 – Vila Františka Komárka II., Hradec Králové – Svobodné Dvory (zbořeno)
  • 1931–1932 – Vlastní vila, Kanadská čp. 1633/XIX., Praha – Dejvice (spolu s Boženou Krchovou)
  • 1932–1933 – Penzion Tatra, Poděbrady
  • 1933 – Rodinný dům, Tomanova čp. 1149/XVIII., Praha – Břevnov
  • 1934Pavilon Panorámatu Bitvy u Lipan, Praha
  • 1937 – Poštovní úřad, Kralupy nad Vltavou

Soutěže a nerealizované návrhy

  • 1924 – Plány na trať z Holešovic na Pelc-Tyrolku.
  • 1924 – konkurs na regulaci Jaroměře, část Na Ptákách – 2. místo (s Janem Zázvorkou)
  • 1926 – Regulační plán Luhačovic
  • 1931 – Soutěž na kostel ve Vršovicích – čestné uznání

Blíže časově nespecifikované zůstává Krchovo autorství jisté vily v Pojizeří a účast v soutěži na regulační plán České Třebové, kde spolu s Ondřejem Bělinou obsadili 3. místo.[3]

Spolu s manželkou Boženou v roce 1928 představili první návrh moderní racionalizované kuchyně v Československu, následně jej začátkem 30. let realizovali ve vlastní vile.[5]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1893 v Hořicích , sign. 47-3329, ukn 2871, str.364. Dostupné online.
  2. Krch Vojtěch [online]. Informační systém abART - full verze [cit. 2014-05-16]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  3. a b c Architekt - Krch Vojtěch | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  4. Božena Krchová. geni_family_tree [online]. 2016-03-02 [cit. 2024-09-06]. Dostupné online. 
  5. a b ŠUBRTOVÁ, Lucie. Aino-Marsio Aalto jako archetyp moderní ženy a designérky. 2024 [cit. 2024-09-06]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
  6. SCHREIER, Pavel. Letitá kvalita v Poděbradech [online]. Týdeník Českých drah - Železničář [cit. 2008-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04. 

Literatura

  • KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. II. díl. [s.l.]: Vydavatelství dopravní literatury Ing. Luděk Čada ISBN 80-86765-02-4. S. 291. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrobka rodiny Zárubovy, Bubenečský hřbitov.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Zárubovy, Bubenečský hřbitov
Zel stanice Podebrady (2016) 05.JPG
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Poděbrady po rekonstrukci.
Roudnice nad Labem, železniční stanice.jpg
Autor: Martin Vrut, Licence: CC BY 3.0
železniční stanice Roudnice nad Labem
Stanice Štrba 06.jpg
Autor: Michal Gregor, Licence: CC BY-SA 4.0
Stanice Štrba, staniční budova
Hněvice - nádraží (stav červenec 2021) (2).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Hněvice - nádraží (stav červenec 2021)
Česká Třebová, nádraží, u vchodu.jpg
Autor: Herbert Frank from Wien (Vienna), AT, Licence: CC BY 2.0
Česká Třebová
Kralupy nad Vltavou, pošta 1 (014).jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 4.0
Dům Pošty 1 v Kralupech nad Vltavou.