Vojtěch Martínek

PhDr. Vojtěch Martínek
Rodné jméno	Vojtěch Martinek
Narození	11. dubna 1887 Brušperk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. dubna 1960 (ve věku 73 let) Ostrava Československo Československo
Povolání	dramaturg, literární kritik, učitel, básník, spisovatel, knihovník, literární historik, literární teoretik, redaktor a vydavatel
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	němčina a čeština
Ocenění	zasloužilý umělec (1955) Řád práce (1957)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Martínek (11. dubna 1887 Brušperk^[1] – 25. dubna 1960 Ostrava^[2]) byl moravský učitel, spisovatel, literární kritik a publicista.

Narodil se v rodině kožešníka Ludvíka Martinka a Anežky rozené Dluhé. Měl tři vlastní mladší sourozence: Rudolfínu, Antona a Aloisii, a pět starších nevlastních, z prvního manželství otce: Ludvíka, Marii, Karolinu, Františka a Rudolfa. R. 1914 se oženil s Otilií rozenou Klegovou, sestrou jeho blízkého přítele, legionáře a lékaře Ludvíka Klegy.

Po absolvování Matičního gymnázia v Ostravě (1900–1908), vystudoval češtinu a němčinu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1908–1913). Poté rok pobýval na univerzitě v Bonnu a od roku 1914 nastoupil jako středoškolský učitel na Matiční gymnázium v Ostravě, kde působil až do roku 1947 (s výjimkou let 1941–1945, kdy byl na vlastní žádost penzionován). S Ostravskem byl spjat nejen rodově a pracovně, ale i literárně.

Byl dramaturgem ostravského divadla a v letech 1913–1948 členem Moravského kola spisovatelů (jednatelem 1915–1919, místopředsedou 1921–1925).

Jeho literární tvorba je velmi rozsáhlá, lze říci, že byl ruralistou, navazoval na kritický realismus. Ve svých románech popisoval národní a sociální změny na Ostravsku v době industrializace.

Začínal jako básník, jeho počáteční tvorba je ovlivněna J. S. Macharem.

• Cesty – 1909
• Sešit sonetů – 1910
• Jsme synové země – 1912

  

V pozdějších sbírkách se jeho realismus zjemňuje a stává se melodičtější:

• Zahrada – 1917
• Tichá píseň – 1920
• Ráj srdce – 1926
• Píseň o domovině – 1937
• Monology Jury Třanovského – 1946 (sbírka veršů vzniklých v průběhu 2. světové války, inspirovaná osudem pobělohorského exulanta Jiřího Třanovského; je výrazem válečných bolestí, úzkostí, nadějí, víry i mravních pokušení)

Jeho prozaická tvorba je významnější než básnická a je i rozsáhlejší.

Jako Václav Staněk vydal soubor črt a próz Poslední noc Jakuba Hrona a jiné povídky (1909); titulní črtu reeditoval roku 2020 Martin Jiroušek v antologii Fialoví ďábli.

• Tři větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1936) – tři historické povídky z rodného kraje. Obsahuje tyto povídky:
  1. Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek
  2. Kratochvilná historie o obrazu Svatého Jiřího
  3. Romance o Ondrášovi
• Stavy rachotí (1939) – román z prostředí rodného města Brušperku
• Černá země – trilogie, jedná se o dokumentární kroniku psanou formou románů. Pojednává o životě na Ostravsku od 90. let 19. stol. do konce první světové války. Je složena z těchto románů:
  1. Jakub Oberva – 1926
  2. Plameny – 1929
  3. Země duní – 1932
• Kamenný řád – trilogie navazující na Černou zemi, končí 40. lety. Nedosahuje kvalit Černé země. Obsahuje tyto romány:
  1. Kamenný řád – 1942
  2. Meze – 1944
  3. Ožehlé haluze – 1954
• Větévky jalovcové. Romance ze starých časů (1941) – nové vydání sbírky historických povídek rozšířené o další dva texty: Romance o hodech Jana Čapka ze Sán; Romance o ženě čarodějné
• Trojí cesta Blažeje Potěšila – 1942

• Povídka o Popelce (1926)
• Svět kouzel a divů (1927)
• Duhový pták (1929)
• Knížka pohádek o dracích, čarodějnicích a princeznách (1930)

z původních tří pohádkových souborů vycházejí další výbory, například

• Čarovné kvítí (1943)
• U jasného plamene (1946)
• Povídka o Popelce (1926)

Dále napsal literárně-historické studie o P. Bezručovi, J. S. Macharovi, F. Sokolu-Tůmovi, aj.

Vojtěch Martínek působil v řadě regionálních slezských periodik a tato jeho působnost byla rozsáhlá. Jeho význam spočívá též v uvádění mladých autorů ze Slezska do literatury, publikaci jejich raných prací a podpoře (A. C. Nor, Vilém Závada).^{[3] [p. 1]}

Vojtěch Martínek byl autorem řady námětů televizních inscenací.^[4] Z nich nejznámější jsou televizní seriály na náměty románů (všechny vznikly v ostravské televizi, režíroval Alois Müller):

• Kamenný řád (1975, šestidílná rodinná sága z Ostravska pokrývá osudy selského rodu mezi lety 1920–1940; převyšuje svou úrovní další seriály dle námětů Vojtěcha Martínka)
• Stavy rachotí (1983, čtyřdílný seriál z období okolo roku 1848)
• Černá země (1985, pětidílný seriál z Ostravska před první světovou válkou)

Roku 1955 se Vojtěch Martínek stal zasloužilým umělcem.^[5]

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Martínek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Martínek
• Vojtěch Martínek - portál Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě
• Vojtěch Martínek ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Vojtěch Martínek v Databázi knih