Vojtěch Saudek
Vojtěch Saudek | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 11. února 1951 Praha, Československo |
Úmrtí | 13. září 2003 (ve věku 52 let) Villejuif, Francie |
Žánry | vážná hudba |
Povolání | hudební skladatel; překladatel z angličtiny a němčiny |
Děti | Nathan Saudek |
Rodiče | Věra Saudková;[1] Erik Adolf Saudek[2] |
Příbuzní | bratr: Vladimír Saudek (* 12. února 1950) bratranec: Jan Saudek prastrýc: Franz Kafka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojtěch Saudek (11. února 1951, Praha – 13. září 2003, Villejuif, Francie)[3] byl český skladatel[3][4] vážné hudby[5] a překladatel z angličtiny a němčiny.[5]
Život
Rodinné zázemí
Vojtěch Saudek se narodil 11. února 1951 v Praze do „překladatelské“ rodiny s příbuzenskými vazbami na Franze Kafku. Jeho otcem byl český překladatel Erik Adolf Saudek (1904–1963) (z angličtiny, němčiny a francouzštiny).[2] Jeho matkou byla česká redaktorka (a překladatelka z němčiny do češtiny) Věra Saudková (1921–2015; rozená Davidová) – do roku 2014 poslední žijící neteř Franze Kafky.[1][pozn. 1] Matka Věra Saudková - babička Vojtěcha Saudka Ottilie Kafka-David, byla nejmladší sestrou Franze Kafky. Vojtěchův o rok starší bratr je vědecký pracovník a překladatel z francouzštiny Vladimír Saudek (* 12. února 1950).[5][6] Vojtěchův syn Nathan je malíř.
Studia
Vojtěch Saudek studoval od roku 1974 filologický obor angličtina–čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[5] V letech 1977 až 1983 studoval hru na klavír u Anny Machové, dirigování u Jiřího Chvály a skladbu u Jiřího Dvořáčka Hudební fakultě AMU v Praze.[5] Jeho diplomová práce byla věnována dílu Svatopluka Havelky. Od konce 70. let 20. století pobýval převážně v Paříži.[5] Na Pařížské konzervatoři studoval klasickou skladbu u Guye Reibela a počítačovou kompozici a elektroakustickou skladbu u Tristana Murailla v pařížském IRCAMu.
Zdroje a inspirace díla
Vojtěch Saudek byl znalcem života a díla Williama Shakespeara a Franze Kafky.[5] V některých jejich dílech našel inspiraci pro svoji skladatelskou práci.[5] V roce 1996 přeložil z němčiny do češtiny část Kafkovy korespondence – Dopisy Ottle a rodině, v roce 2005 pak pokračoval překladem další části Kafkových písemností – Dopisů rodině.[5]
Za operu Memnon byl oceněn Českou hudební společností cenou Leoše Janáčka. Pro Festival de L'Ile-de-France vytvořil Saudek v roce 1986 kompozici Exkurzi do hor (pro 11 nástrojů, mezzosoprán, na text Franze Kafky), kterou úspěšně uvedl v premiéře Ensemble Camerata de Versailles. Saudek získal 2. cenu v ostravské soutěži „Generace“ za dílo Shakespearovy postavy. Za Symfonii získal v roce 1986 také druhou cenu v Soutěži mladých skladatelů Československé socialistické republiky. První cenu obdržel za Koncert pro klavír a orchestr In Memoriam Gideon Klein (Saudek je editorem díla Gideona Kleina). Výzkumy psa, objednané a často uváděné francouzským souborem L'Itinéraire, byly v roce 1990 součástí programu festivalu nové hudby Sienna.
Některá Saudkova díla premiérovala německá sopranistka Stephanie Haas.
Saudkovo skladatelské zaměření je v oblasti orchestrální, komorní, vokální a elektroakustické hudby. Měl zvláštní vztah k textům Shakespeara a Franze Kafky – otec Erik Adolf Saudek byl překladatelem Shakespearových děl do češtiny. MatkaVojtěcha Saudka Věra Saudková byla Kafkova neteř (dcera Ottilie Kafka-David - nejmladší dcery Franze Kafky).
Vojtěch Saudek podlehl 13. září 2003 nádoru na mozku.
Dílo
Orchestrální díla
- Symfonietta pro orchestr (1980)
- Sinfonia (1982)
- Koncert pro klavír a orchestr Památce Gideona Kleina (1985)
- Concertino pro dvě trubky, varhany a bicí nástroje (1998)
- Fantazie pro housle a komorní orchestr (1981)
Jevištní díla
- Memnon neboli Lidská moudrost na motivy Voltairovy povídky. Komorní opera (1987)
- Diptyque Aristophane-les Acharniens / Lysistrata, divadelní muzikál (1993)
- Ošklivé káčátko podle pohádky Hanse Christiana Andersena, dětská opera (1994)
- Sappho, divadelní muzikál (1996)
- Heath Bride, muzikál Spectacle podle A. Stramma (1999)
Vokální hudba
- Co nemine Inscenace a zpěv s texty Williama Shakespeara, pro soprán a orchestr (1981)
- Shakespearovy postavy pro mezzosoprán a klavír (1983). EN 1993 od Stephanie Haas a Susan Wenckus
- Exkurze do hor pro 11 nástrojů, mezzosoprán a mluvený hlas s texty Franze Kafky (1986)
Komorní hudba
- Fantasie pro flétnu a klavír (1982)
- Concertino pro flétnu a smyčcové kvarteto (1983)
- Kvintet pro klarinet, housle, violu, violoncello a syntezátor DX7II (1988)
- Ukolébavka pro klarinet, housle a klavír (1989)
- Arc-en-ciel a quatre voix pro balet, zpěváka a live electronics (1990)
- Výzkumy psa pro housle a elektroakustické nástroje (1990)
- Smyčcový kvartet č. 2 (1990)
- Společenství padouchů – kantáta pro mezzosoprán a komorní orchestr na texty Franze Kafky a Ottly Davidové-Kafky (1994). UA od Ensemble 2e2m, DE 1997 od Stephanie Haas a Ensemble sur scène.
- Trio pro housle, violu a violoncello (1997)
- Velká Lalula a další šibeniční písně podle Cheistiana Morgensterna pro mezzosoprán a perkuse (1999) (UA 1999 Stephanie a Christoph Haas)
- Elegie pro violoncello a syntezátor DX 7 II
- Celý svět pro sólový hlas (2001)
Překlady
- PERRAULT, Ernest G. (1922-2010). Exploze. Překlad z angličtiny: Vojtěch Saudek. 1. vydání Praha: Svoboda, 1978. 267 stran; Omnia.[5][7]
- KAFKA, Franz. Dopisy Ottle a rodině. Překlad z němčiny: Vojtěch Saudek. Vydání 1. Praha: Aurora, 1996; 165 stran, + 10 stran portrétů; ISBN 80-85974-08-8.[5]
- KAFKA, Franz. Dopisy rodině. Překlad z němčiny: Vojtěch Saudek. Vydání v tomto celku 1. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 2005; 378 stran; Dílo Franze Kafky; svazek 10. ISBN 80-85844-68-0.[5][8]
Galerie
- Rodiče Franze Kafky (kolem roku 1913): Hermann Kafka a Julie Kafka
- Mladý Franz Kafka (kolem roku 1888)
- Kafkova sestra: Gabriele Kafka („Ellie“) (kolem roku 1898)
- Kafkova Sestra: Valerie Kafka („Valli“) (kolem roku 1898)
- Kafkova sestra: Otilie Kafka („Ottla“) (kolem roku 1898)
- Pamětní deska tří Kafkových sester na Novém židovském hřbitově v Praze
- Ottla Kafková, nejmladší ze tří sester spisovatele Franze Kafky (říjen 1941)
- Dopis Franze Kafky adresovaný jeho otci (faksimile rukopisu z roku 1918 vydaná roku 1994)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Věra Saudková byla dcerou Otilie Davidové (zvané Ottla) (nejmladší sestry Franze Kafky) a JUDr. Josefa Davida (1891–1962). Měla čtyři děti: syna Vladimíra Saudka (* 12. února 1950),[6] syna Vojtěcha Saudka (1951–2003), dceru Annu Třeštíkovou a syna Františka Saudka.
Reference
- ↑ a b ČAKRT, Martin. Věra Saudková (Davidová) (* 27. března 1921 – 3. srpna 2015, Praha) [online]. Web Geni com, rev. 2018-05-23 [cit. 2021-05-05]. Známa též jako: „Nevolova“, „Frydova“, „Eliška“. Dostupné online.
- ↑ a b ČAKRT, Martin. Erich Adolf Saudek (* 18. října 1904, Vídeň – 16. července 1963, Sozopol) [online]. Web Geni com, rev. 2020-11-02 [cit. 2021-05-05]. Znám též jako: „Soudek“, „Erik“. Dostupné online.
- ↑ a b HERMELIN, Itai. Vojtěch Saudek (11. února 1951, Praha – 13. září 2003, Villejuif; departement: Val-de-Marne; region Île-de-France, Francie) [online]. Web Geni com, rev. 2020-11-27 [cit. 2021-05-05]. Český hudební skladatel. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saudek, Vojtěch (1951-2003); Narozen 1951, zemřel 2003. Hudební skladatel [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-05-05]. Identifikační číslo: js20040105003. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Saudek Vojtěch (* 11. 5. 1951 – † 13. 9. 2003) – hudební skladatel, překladatel z angličtiny a němčiny [online]. Web Databáze obce překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Chybně uveden měsíc v datu narození, nikoliv květen ale správně je únor. Dostupné online.
- ↑ a b Vladimír Saudek (* 12. února 1950) – překladatel z francouzštiny [online]. Web Obec překladatelů, rev. 2016-09-12 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Exploze [online]. Databáze NK ČR, 1978 [cit. 2021-05-05]. Román kanadského autora z kanadské oblasti severního pólu. Americká pokusná vrtná stanice, její výbuch a požár nafty. Román žánrově mezi science fiction a realismem.. Dostupné online.
- ↑ Dopisy rodině [online]. Databáze NK ČR, 2005 [cit. 2021-05-05]. 182 písemných sdělení psaných Franzem Kafkou a adresovaných jeho sestrám (Elli, Valli, Ottla), rodičům (Hermann Kafka a Julie Kafková) a dalším příbuzným. Dostupné online.
Literatura
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Saudek
- SAUDEK VOJTĚCH (Rok narození - Úmrtí: 1951 - 2003) [online]. Web Musicbase.cz (Hudební informační středisko, o.p.s.) [cit. 2021-05-05]. Seznam skladeb Vojtěcha Saudka. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Studio photo of Frank Kafka.
Fotografie Ottile Davidové (29. října 1892, Praha – 7. října 1943, koncentrační tábor Osvětim) rozené Kafkové (nejmladší sestry spisovatele Franze Kafky) z žádosti o vydání občanské legitimace z října roku 1941
Franz Kafka's parents Hermann Kafka (1852–1931) and Julie (1856–1934)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
* Spisovatel Franz Kafka je pohřben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově na pražském Žižkově (Izraelská 1). Je tam pohřben i jeho otec a matka. Jeho tři sestry, které zahynuly v nacistických koncentračních táborech na území okupovaného Polska, tam mají pamětní desku. Na ní je napsán následující text:
- NA PAMĚŤ SESTER VÝZNAMNÉHO PRAŽSKÉHO / ŽIDOVSKÉHO SPISOVATELE, FRANZE KAFKY / ZAHYNULÝCH ZA NACISTICKÉ OKUPACE / V LÉTECH 1942-1943 // GABRIELA HERRMANNOVÁ NAR. 22.9.1889 // VALERIE POLLÁKOVÁ NAR. 25.9.1890 // OTILIE DAVIDOVÁ NAR. 29.10.1892
Autor: Röhrenglocke, Licence: CC BY-SA 4.0
Der Komponist Vojtech Saudek, die Sängerin Stephanie Haas und Vojtechs Mutter Vera Saudkovà (die Tochter von Ottla Davidová-Kafka, die in Auschwitz starb) 1998 nach einer Aufführung von Saudeks Kantate "Eine Gemeinschaft von Schurken".