Vojtěch Tittelbach

Vojtěch Tittelbach
Vojtěch Tittelbach
Narození	30. července 1900 Mutějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. září 1971 (ve věku 71 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka Hrob Vojtěcha Tittelbacha
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, ilustrátor, grafik, učitel a typograf
Ocenění	Státní cena (1952)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Tittelbach (30. července 1900 Mutějovice^[1] – 16. září 1971 Praha) byl český malíř, grafik a vysokoškolský pedagog.

Pocházel z Rakovnicka, narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha (1859–??) a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové (1868–??).^[1] V letech 1920–1925 absolvoval studium malířství a grafiky na AVU v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Poprvé veřejně vystoupil v roce 1924 ve studentském časopisu Trn. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.^[2] Byl členem Umělecké besedy, SVU Mánes, Skupiny 58 a Svazu československých výtvarných umělců.

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.^[3] V roce 1948 podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.^[4]

Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970.^[5]

Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu (Bludný rytíř). Ve 30. letech vytvořil stěžejní abstraktní díla technikou olejomalby. Věnoval se také grafické úpravě a ilustracím knížek, pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže nebo fotomontáže. Po druhé světové válce vystřídala vliv expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí (V manéži) tvorba v duchu socialistického realismu.

Za ilustrace k románu Marie Majerové Siréna (1951) a portréty Marie Majerové a Konstantina Biebla byl v roce 1952 oceněn státní cenou.^[6] V monumentální tvorbě se realizoval malbou na stropě vstupní haly bývalého muzea Klementa Gottwalda v Praze,^[7] kde v roce 1954 namaloval v pseudorenesančním prostředí dvě figurální skupiny symbolizující průmysl a zemědělství. Malba je na zlatém pozadí, střed stropu vyplnil Tittelbach pěticípou hvězdou se srpem a kadivem – rovněž ve zlatém poli.^[8] V téže době vytvořil na čelní stěně prvního nádvoří Hrzánského paláce mozaiku Pionýři (ta byla po roce 1989 zakryta deskou). Pro „umělecký film“ z vesnického prostředí Po noci den (1955) navrhl kostýmy.^[9][6] Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života.

Z jeho ateliéru na Akademii výtvarných umění vyšly v letech 1962–1970 dvě desítky absolventů. Patřili k nim Jiří Altmann, Milada Anderlová-Daňhelová, Eva Činčerová, Petr Hampl, Ludmila Jandová, Jarmila Kaušitzová, Vladivoj Kotyza, Magda Rydvalová, Eva Sendlerová, Jaroslava Severová, Karel Stretti nebo Negatu Tesfaye.

• Národní galerie v Praze,
• Galerie hlavního města Prahy,^[10]
• Moravská galerie v Brně,^[11]
• Rabasova galerie Rakovník,^[12]
• Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.^[13]

• Karel Konrád: Malíř Vojtěch Tittelbach. Soukromý tisk, grafická úprava Ladislav Sutnar. Praha 1938
• Luboš Hlaváček: Vojtěch Tittelbach. Odeon Praha 1986

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Tittelbach na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Tittelbach
• Sophistica gallery, Tittelbach Vojtěch (1900–1971)
• Vojtěch Tittelbach v informačním systému abART