Vokov (Třebeň)

Vokov
Kaple Máří Magdaleny ve Vokově
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Třebeň
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′37″ s. š., 12°25′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 (2021)[1]
Katastrální území	Vokov u Třebeně (2,04 km²)
Nadmořská výška	423 m n. m.
Počet domů	3 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vokov
Další údaje
Kód části obce	169579
Kód k. ú.	769576
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vokov (německy Wogau) je téměř zaniklá vesnice, spíše samota, dnes místní část obce Třebeň, okres Cheb, kraj Karlovarský. V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.^[3] Vokov se nachází na levém břehu řeky Ohře, přibližně 4,5 kilometru jihovýchodně od Třebeně a sedm kilometrů severovýchodně od Chebu v nadmořské výšce 423 metrů.

Vokov (Vokov u Třebeně) je také název katastrálního území o rozloze 2,04 km².

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1216.^[4] Z roku 1261 pochází zmínka o místní tvrzi, která byla zničena v 17. století. Dodnes po ní zůstal málo patrný val. V roce 1549 se zde narodil Johan Lohelius, který se stal později pražským arcibiskupem. Od roku 1666 se stal Vokov chebským majetkem.

V dnešní době se zde nachází pouze jeden využívaný zemědělský dvůr, dva domy, kaple svaté Máří Magdaleny a socha sv. Jana Nepomuckého. Na levé straně silnice ve směru k Lesině se nachází trosky jiného zemědělského stavení. V blízkosti byla před několika lety vytvořena štěrkovna.

Již ve 14. století stával ve vsi mlýn, který byl stále rozšiřován. Od roku 1902 pak zásoboval celou vesnici elektrickým proudem. Ve vesnici stával starý brod přes Ohři. Vedle brodu byla v roce 1610 postavena lávka. Po povodni v roce 1829 byl postaven pevný most pro povozy a od roku 1848 na něm bylo vybíráno mýto. V místě původního mostu stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Nový most přes Ohři byl postaven v roce 1862 při stavbě silnice. K jeho zpevnění a opravě došlo roku 1927.

Ve Vokově stávala tvrz, zničená pravděpodobně v 15. století. Při levém břehu bylo postaveno nové panské sídlo, zpustošené během třicetileté války. Panské sídlo zaniklo při demolicích po roce 1945.^[5]

V letech 1869–1978 část Třebeně, v letech 1978–1980 součást Františkových Lázní. Mezi lety 1980–1997 se v záznamech Vokov neuvádí jako místní část žádné obce a od roku 1998 spadá opět pod Třebeň.^[6] K 1. červenci 1980 byla vesnice Vokov úředně zrušena.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 108 obyvatel, všichni německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 108 obyvatel.^[7]

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec podařilo v roce 1948 jen částečně dosídlit reemigranty. V roce 1950 žilo ve Vokově 51 obyvatel a ve vesnici stálo pořád ještě 15 domů.^[5]

• kaple svaté Máří Magdaleny ze druhé poloviny 18. století
• socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1780
• zbytky božích muk bez kříže

Vokov se rozprostírá nepravidelně po obou stranách silnice 21226. Vede tudy Železniční trať Tršnice – Luby u Chebu, ale zastávka se zde nenachází.

• 
  Kaple svaté Maří Magdaleny
• 
  Socha svatého Jana Nepomuckého
• 
  Most přes Ohři ve Vokově
• 
  Cyklostezka Ohře u Vokova

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vokov na Wikimedia Commons
• Mapa katastrálního území Vokov u Třebeně
• Encyklopedické heslo Vokov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích