Volarské seníky

Volarské seníky
(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 4.0
Poloha
AdresaVolary, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volarské seníky (v místním německém nářečí Heustadel nebo Heustoal) jsou charakteristický typ zemědělské stavby, který se vyskytuje v okolí Volar. Seníky sloužily k uskladnění sena v období od senoseče do zimy, kdy zamrzly cesty a bylo možné odvézt seno z luk do volarských domů. Seníky, které se dochovaly, jsou dnes chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Volarské seníky v okolí samoty Rathschinhof severozápadně od Volar, stav podle katastru nemovitostí z roku 1837. Dřevěné budovy jsou vyznačeny žlutou barvou.
Seníky na loukách okolo Volar, historická pohlednice, foto J. Wolf

Zemědělské hospodářství v horských podmínkách Šumavy mělo svá specifika. Snáze dostupná pole byla používána pro pěstování obilí, brambor a lnu. Seno se získávalo z podmáčených luk. Tam ale nebylo možné v létě přijet povozem, protože kola vozů i tažná zvířata se bořila do půdy. Proto byly na lukách budovány seníky, kde se seno uskladnilo do doby, než půda zamrzla a bylo možné bezpečně přijet s povozem a svézt seno do stavení.

Takových seníků byly v okolí Volar stovky. Po roce 1945, kdy došlo k vysídlení původního obyvatelstva a změně způsobu hospodaření, význam seníků zanikl. Stavby nebyly udržovány a do současnosti se jich dochovalo jen nepatrné množství.

V roce 1963 bylo památkově chráněno 50 seníků.[2] V roce 2019 je chráněno 13 seníků, z toho 4 zanikly a 4 seníky byly přemístěny do jiné polohy.

K prvním transferům seníků došlo koncem osmdesátých let 20. století, kdy byl jeden ze seníků přemístěn k domu čp. 102 ve Volarech.

Konstrukce

Starší typy seníků byly roubené stavby. Nejstarší datovaná stavba je z roku 1795. Novější seníky měly trámovou nosnou konstrukci zavětrovanou pásky nebo ondřejskými kříži a pobitou prkny.

Větší seníky mají uvnitř průjezd, kudy bylo možné vjet s povozem dovnitř a seno naložit. Průjezd dělil seník na dvě nebo tři části, podle toho, zda byl umístěn po straně nebo uprostřed stavby. Menší seníky měly vstup ve štítové stěně, který byl krytý přesahem střechy.

Střechy byly kryty štípaným šindelem, který byl později nahrazován modernější krytinou (pálené tašky, eternit, betonové tašky).

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Soubor seníků, památka 22045/3-3909 (PkMISSezObrWD)
  2. právní akt č. 3-3909, Nabytí právní moci: 31. 12. 1963

Literatura

  • VOKURKA, Adam. Volarská lidová architektura: „Tyrolsko v Čechách“. Časopis Stavebnictví. 2017, roč. 9, čís. 01–02, s. 40–45. ISSN 1802-2030. 

Související člínky

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Volary seniky 1837.jpg
Volarské seníky v okolí samoty Rathschinhof severozápadně od Volar. Stav v roce 1837, Císařské otisky mapy Stabilního katastru, výřez mapového listu 8752-1-020.
Volary 6589u.jpg
(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Volary18.jpg
Autor: Jklamo, Licence: CC BY-SA 3.0
Volary, stodola před čp. 102. Mohlo by jít o přemístěný seník č. 10 z památkově chráněného souboru seníků pod číslem 22045/3-3909 - podle MonumNetu byl transferován a jeho poloha je udávána parcelou, na které stojí usedlost čp. 102.
Volary 6588u.jpg
(c) Matěj "Dědek" Baťha, CC BY-SA 4.0
Volary