Volby do Říšské rady 1911
Volby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku. Zvoleno v nich bylo 516 členů poslanecké sněmovny (dolní komory) celostátního parlamentu, Říšské rady. Šlo o historicky poslední celostátní volby v Předlitavsku před zánikem Rakouska-Uherska.
Dobové souvislosti
V roce 1911 Předlitavsku již více než dva roky vládla vláda Richarda Bienertha. Definovala se jako úřednická, odbornická a konzervativní, třebaže měla podporu některých sil v parlamentu. Trvale se potýkala s roztříštěností a nestabilitou parlamentního života v Rakousku. V roce 1911 se vláda uchýlila k trvalejšímu obcházení parlamentu s cílem parlament vyhladovět (myšleno obrazně, protože poslanci v době, kdy parlament nezasedal, nepobírali poslanecké diety a náhrady a vláda sněmovnu opakovaně odročovala). Tato taktika ovšem nebyla úspěšná, proti vládě se postavily silné frakce, zejména Polský klub. A když kabinet nedokázal projednat v parlamentu klíčové zákony, nechal Říšskou radu rozpustit a vypsat nové volby.[1]
Volební účast
Korunní země | Počet | Volební účast | ||
---|---|---|---|---|
Poslanců | Voličů | Hlasy | % | |
Dolní Rakousy | 64 | 700 950 | 648 883 | 92,6 |
Horní Rakousy | 22 | 185 113 | 172 701 | 93,3 |
Salcbursko | 7 | 45 566 | 41 828 | 91,8 |
Štýrsko | 30 | 301 570 | 195 135 | 64,7 |
Korutany | 10 | 77 651 | 52 670 | 67,8 |
Kraňsko | 12 | 99 263 | 86 600 | 87,3 |
Terst | 5 | 45 246 | 37 614 | 83,1 |
Gorice a Gradiška | 6 | 56 074 | 34 289 | 61,1 |
Istrie | 6 | 92 694 | 51 134 | 55,2 |
Tyrolsko | 25 | 207 096 | 137 105 | 66,1 |
Vorarlbersko | 4 | 29 041 | 26 532 | 91,4 |
Čechy | 130 | 1 435 439 | 1 139 030 | 79,4 |
Morava | 49 | 548 000 | 502 382 | 91,7 |
Slezsko | 15 | 132 919 | 125 114 | 94,1 |
Halič | 106 | 1 501 282 | 1 173 237 | 73,2 |
Bukovina | 14 | 164 948 | 120 812 | 78,2 |
Dalmácie | 11 | 144 213 | 80 016 | 55,2 |
Celkem | 516 | 5 767 065 | 4 625 082 | 80,2 |
Zdroj: [2] |
Výsledky a dopady voleb
Volby proběhly ve dvou kolech 13. a 21. června 1911.[3]
Výrazným prvkem voleb roku 1911 byla porážka klerikálních stran, a to jak českých tak německých. Zejména německorakouští křesťanští sociálové zaznamenali výrazné ztráty. Naopak posílili němečtí i čeští agrárníci a taky nacionalistické formace jako čeští národní sociálové. Úspěchem nebyly volby pro rakouské sociální demokraty, protože jejich někdejší jednota zanikla a jednotlivé sociálnědemokratické strany v příslušných etnických skupinách postupovaly samostatně. Kvůli propadu klerikálních stran a zejména ztrátám křesťanských sociálů pak v červnu 1911 definitivně skončila vláda Richarda Bienertha.[4]
Ve volbách se silně projevily koalice pro druhé kolo voleb, takže některé strany sice zaznamenaly vysoký zisk hlasů, ale získaly málo mandátů, protože se proti jejich kandidátům spojili v druhém kole voliči ostatních stran.
Národnost | Němci | Češi | Poláci | Ukrajinci | Slovinci | Italové | Chorvati a Srbové | Rumuni | sionisté | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Mandátů | 232 | 108 | 83 | 31 | 24 | 19 | 13 | 5 | 1 | 516 |
Výsledky v českých zemích
Strana | Hlasy | Mandáty | |||
---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | ± | ||
České strany | |||||
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická | 340 122 | 19,8 | 25 | +1 | |
Českoslovanská strana agrární | 298 230 | 17,4 | 37 | +10 | |
Katolická národní a křesťansko-sociální strana na Moravě | 124 391 | 7,2 | 7 | -3 | |
Česká strana národně sociální | 81 631 | 4,8 | 13 | +7 | |
Národní strana svobodomyslná | 62 618 | 3,7 | 14 | -1 | |
Česká křesťansko-sociální strana v království Českém | 60 415 | 3,5 | 0 | -7 | |
Lidová strana pokroková na Moravě | 40 173 | 2,3 | 4 | -2 | |
Státoprávní pokroková strana | 21 476 | 1,3 | 4 | +1 | |
Sociálně demokratická strana dělnická | 9 112 | 0,5 | 1 | +1 | |
čeští nezávislí kandidáti | 8 186 | 0,5 | 1 | 0 | |
Česká strana pokroková | 6 603 | 0,4 | 1 | -1 | |
Moravská národní strana | 6 522 | 0,4 | 0 | -3 | |
čeští sčítací kandidáti | 3 066 | 0,2 | 0 | 0 | |
Národní strana | 2 803 | 0,2 | 1 | -1 | |
Národní strana ve Slezsku | 1 893 | 0,1 | 0 | -1 | |
Češi celkem | 1 067 241 | 62,1 | 108 | +1 | |
Německé strany | |||||
Sociálně demokratická strana dělnická | 228 739 | 13,3 | 10 | -11 | |
Německá agrární strana | 103 789 | 6,0 | 20 | +3 | |
Německá radikální strana | 101 347 | 5,9 | 22 | +9 | |
Německá pokroková strana | 62 110 | 3,6 | 14 | -2 | |
Německá lidová strana | 30 085 | 1,8 | 7 | -5 | |
Křesťansko-sociální strana | 28 699 | 1,7 | 1 | 0 | |
Německá dělnická strana | 22 821 | 1,3 | 3 | +3 | |
Všeněmecké sjednocení | 17 140 | 1,0 | 3 | +1 | |
němečtí nezávislí kandidáti | 6 759 | 0,4 | 2 | +2 | |
Svobodní socialisté | 6 263 | 0,4 | 1 | -1 | |
němečtí sčítací kandidáti | 5 886 | 0,3 | 0 | 0 | |
Němci celkem | 613 638 | 35,7 | 83 | -1 | |
Polské strany | |||||
Polská sociálně demokratická strana Haliče a Slezska | 14 378 | 0,8 | 1 | -1 | |
Polská lidová strana | 9 628 | 0,6 | 1 | +1 | |
Polská klerikální strana | 6 039 | 0,4 | 1 | 0 | |
Polská proněmecká strana | 2 832 | 0,2 | 0 | 0 | |
Poláci celkem | 32 877 | 1,9 | 3 | 0 | |
Židovské strany | |||||
Židovská národní strana | 72 | 0,0 | 0 | 0 | |
Židé celkem | 72 | 0,0 | 0 | 0 | |
Roztříštěné a neznámé hlasy | 3 435 | 0,2 | – | – | |
Neplatné hlasy | 3 435 | 0,2 | – | – | |
Celkem hlasů | 1 720 698 | 100 | 194 | 0 | |
Voličů v seznamu/účast | 2 070 389 | 83,1 | |||
Zdroj: [5] |
Odkazy
Reference
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548.
- ↑ Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 5. (německy)
- ↑ a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 333.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548–549.
- ↑ Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 10–11. (německy)