Volby do Říšské rady 1911

Volby do Říšské rady roku 1911 byly volby konané 13. a 21. června 1911 v Předlitavsku. Zvoleno v nich bylo 516 členů poslanecké sněmovny (dolní komory) celostátního parlamentu, Říšské rady. Šlo o historicky poslední celostátní volby v Předlitavsku před zánikem Rakouska-Uherska.

Dobové souvislosti

V roce 1911 Předlitavsku již více než dva roky vládla vláda Richarda Bienertha. Definovala se jako úřednická, odbornická a konzervativní, třebaže měla podporu některých sil v parlamentu. Trvale se potýkala s roztříštěností a nestabilitou parlamentního života v Rakousku. V roce 1911 se vláda uchýlila k trvalejšímu obcházení parlamentu s cílem parlament vyhladovět (myšleno obrazně, protože poslanci v době, kdy parlament nezasedal, nepobírali poslanecké diety a náhrady a vláda sněmovnu opakovaně odročovala). Tato taktika ovšem nebyla úspěšná, proti vládě se postavily silné frakce, zejména Polský klub. A když kabinet nedokázal projednat v parlamentu klíčové zákony, nechal Říšskou radu rozpustit a vypsat nové volby.[1]

Volební účast

Korunní zeměPočetVolební účast
PoslancůVoličůHlasy%
Dolní Rakousy64700 950648 88392,6
Horní Rakousy22185 113172 70193,3
Salcbursko745 56641 82891,8
Štýrsko30301 570195 13564,7
Korutany1077 65152 67067,8
Kraňsko1299 26386 60087,3
Terst545 24637 61483,1
Gorice a Gradiška656 07434 28961,1
Istrie692 69451 13455,2
Tyrolsko25207 096137 10566,1
Vorarlbersko429 04126 53291,4
Čechy1301 435 4391 139 03079,4
Morava49548 000502 38291,7
Slezsko15132 919125 11494,1
Halič1061 501 2821 173 23773,2
Bukovina14164 948120 81278,2
Dalmácie11144 21380 01655,2
Celkem5165 767 0654 625 08280,2
Zdroj: [2]

Výsledky a dopady voleb

Volby proběhly ve dvou kolech 13. a 21. června 1911.[3]

Výrazným prvkem voleb roku 1911 byla porážka klerikálních stran, a to jak českých tak německých. Zejména německorakouští křesťanští sociálové zaznamenali výrazné ztráty. Naopak posílili němečtí i čeští agrárníci a taky nacionalistické formace jako čeští národní sociálové. Úspěchem nebyly volby pro rakouské sociální demokraty, protože jejich někdejší jednota zanikla a jednotlivé sociálnědemokratické strany v příslušných etnických skupinách postupovaly samostatně. Kvůli propadu klerikálních stran a zejména ztrátám křesťanských sociálů pak v červnu 1911 definitivně skončila vláda Richarda Bienertha.[4]

Ve volbách se silně projevily koalice pro druhé kolo voleb, takže některé strany sice zaznamenaly vysoký zisk hlasů, ale získaly málo mandátů, protože se proti jejich kandidátům spojili v druhém kole voliči ostatních stran.

Rozdělení mandátů na Říšské radě podle národnosti poslanců[3]
NárodnostNěmciČešiPoláciUkrajinciSlovinciItalovéChorvati a SrbovéRumunisionistécelkem
Mandátů232108833124191351516

Výsledky v českých zemích

StranaHlasyMandáty
Počet%Počet±
České strany
Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická340 12219,825+1
Českoslovanská strana agrární298 23017,437+10
Katolická národní a křesťansko-sociální strana na Moravě124 3917,27-3
Česká strana národně sociální81 6314,813+7
Národní strana svobodomyslná62 6183,714-1
Česká křesťansko-sociální strana v království Českém60 4153,50-7
Lidová strana pokroková na Moravě40 1732,34-2
Státoprávní pokroková strana21 4761,34+1
Sociálně demokratická strana dělnická9 1120,51+1
čeští nezávislí kandidáti8 1860,510
Česká strana pokroková6 6030,41-1
Moravská národní strana6 5220,40-3
čeští sčítací kandidáti3 0660,200
Národní strana2 8030,21-1
Národní strana ve Slezsku1 8930,10-1
Češi celkem1 067 24162,1108+1
Německé strany
Sociálně demokratická strana dělnická228 73913,310-11
Německá agrární strana103 7896,020+3
Německá radikální strana101 3475,922+9
Německá pokroková strana62 1103,614-2
Německá lidová strana30 0851,87-5
Křesťansko-sociální strana28 6991,710
Německá dělnická strana22 8211,33+3
Všeněmecké sjednocení17 1401,03+1
němečtí nezávislí kandidáti6 7590,42+2
Svobodní socialisté6 2630,41-1
němečtí sčítací kandidáti5 8860,300
Němci celkem613 63835,783-1
Polské strany
Polská sociálně demokratická strana Haliče a Slezska14 3780,81-1
Polská lidová strana9 6280,61+1
Polská klerikální strana6 0390,410
Polská proněmecká strana2 8320,200
Poláci celkem32 8771,930
Židovské strany
Židovská národní strana720,000
Židé celkem720,000
Roztříštěné a neznámé hlasy3 4350,2
Neplatné hlasy3 4350,2
Celkem hlasů1 720 6981001940
Voličů v seznamu/účast2 070 38983,1
Zdroj: [5]

Odkazy

Reference

  1. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548. 
  2. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 5. (německy) 
  3. a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 333. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 548–549. 
  5. Die Ergebnisse der Reichsratswahlen in den im Reichsrate vertretenen Königreichen und Ländern im Jahre 1911. Svazek VII. Vídeň: K. k. Statistischen Zentralkommission, 1912. Dostupné online. S. 10–11. (německy) 

Související články