Volby do Evropského parlamentu
| Evropská unie |
 Tento článek je o: |
Politika |
|
Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou takto přímo voleni od roku 1979. Evropské politické strany mají za tímto účelem právo pořádat kampaň v rámci celé Evropské unie. V současné době má Evropský parlament 705 poslanců. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Systém hlasování
Neexistuje jednotný volební systém pro volby do Evropského parlamentu, každý členský stát si může zvolit svůj vlastní systém, ale přitom musí dodržet tři podmínky.[1]
- Volební systém musí být formou poměrného zastoupení, ať již v rámci stranických kandidátek nebo jednoho přenosného hlasu.
- Volební oblast může být rozdělena, jestliže to nebude mít vliv na poměrný charakter volebního systému.
- Jakákoliv uzavírací klauzule nesmí překročit pět procent (devět zemí, včetně České republiky, má stanoveno 5 %, tři 4 %, jedna 3 %, jedna 1,8 % a zbývajících 14 zemí nemá žádnou)[2].
Počet poslanců
Počet poslanců je určen poměrně podle počtu obyvatel členských států. Ve volbách v roce 2004 bylo zvoleno 732 poslanců, po přijetí Bulharska a Rumunska pak dalších 53 (celkem tedy 785). Pro volby v roce 2009 byl v souladu se smlouvou z Nice určen počet 736.[3][4] Podle pravidel uvedených v Lisabonské smlouvě je pro volby od roku 2014 maximální počet poslanců omezen na 751 (750 plus předseda), přičemž smlouva též stanovuje minimální (6) a maximální (96) počet poslanců jedné země.[5]
| Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | 2013 | Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | 2013 | Členský stát | 2007 | 2009 | Lisabon | 2013 | ||
 Německo | 99 | 99 | 96 | 96 |  Česko | 24 | 22 | 22 | 21 |  Slovensko | 14 | 13 | 13 | 13 | ||
 Francie | 78 | 72 | 74 | 74 |  Řecko | 24 | 22 | 22 | 21 |  Chorvatsko | – | – | – | 11 | ||
 Irsko | 13 | 12 | 12 | 11 |  Itálie | 78 | 72 | 73 | 73 |  Maďarsko | 24 | 22 | 22 | 21 | ||
 Litva | 13 | 12 | 12 | 11 |  Spojené království | 78 | 72 | 73 | 73 |  Portugalsko | 24 | 22 | 22 | 21 | ||
 Lotyšsko | 9 | 8 | 9 | 8 |  Španělsko | 54 | 50 | 54 | 54 |  Švédsko | 19 | 18 | 20 | 20 | ||
 Slovinsko | 7 | 7 | 8 | 8 |  Polsko | 54 | 50 | 51 | 51 |  Rakousko | 18 | 17 | 19 | 18 | ||
 Kypr | 6 | 6 | 6 | 6 |  Rumunsko | 35 | 33 | 33 | 32 |  Bulharsko | 18 | 17 | 18 | 17 | ||
 Estonsko | 6 | 6 | 6 | 6 |  Nizozemsko | 27 | 25 | 26 | 26 |  Finsko | 14 | 13 | 13 | 13 | ||
 Lucembursko | 6 | 6 | 6 | 6 |  Belgie | 24 | 22 | 22 | 21 |  Dánsko | 14 | 13 | 13 | 13 | ||
 Malta | 5 | 5 | 6 | 6 | ||||||||||||
| Státy psané kurzívou mají více volebních obvodů. | Celkem: | 785 | 736 | 751 | 751 | |||||||||||
Politické skupiny
Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.
Volba předsedy Evropské komise
Jednou z novinek, kterou by měly kvůli přijetí Lisabonské smlouvy přinést příští volby do Evropského parlamentu, bude možnost jednotlivých evropských uskupení navrhnout své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále bude hrát Evropská rada, ta tak však podle Lisabonské smlouvy musí konat „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“. Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.[6]
Volby
| REGION | 1979 | 1984 | 1989 | 1994 | 1999 | 2004 | 2009 |
| 3,6 | 6,3 | 6,3 | 22 | 35,3 | 31,2 | 10,9 | |
| Sever | 3,6 | 2,7 | 4,5 | 6,8 | 16,7 | 18,1 | 20,3 |
| 23,2 | 33 | 45,5 | 56,8 | 27,6 | 23,9 | 21 | |
| 33,6 | 30,9 | 26,7 | 31,9 | 36,4 | 34,9 | 37,3 | |
| Západ | 6,5 | 10,6 | 12 | 8,5 | 5,2 | 11,9 | 12,5 |
| 34,1 | 32,7 | 32,7 | 29,9 | 27,9 | 30,2 | 20,8 | |
| 37 | 34,3 | 29,6 | 25,9 | 39,8 | 38,2 | 45,2 | |
| Jih | 6,2 | 4,8 | 9,5 | 8,5 | 5 | 7,9 | 5 |
| 16 | 21 | 29,1 | 29,9 | 30,8 | 33 | 35 | |
| - | - | - | - | - | 46,4 | 41 | |
| Východ | - | - | - | - | - | 14,3 | 10 |
| - | - | - | - | - | 21,4 | 23,7 | |
| 26 | 25,3 | 23,4 | 27,7 | 37.2 | 36.9 | 36 | |
| Dohromady | 9,8 | 7,1 | 9,5 | 7,6 | 8 | 12,4 | 11,4 |
| 27,6 | 30 | 34,2 | 34,9 | 28,8 | 28,3 | 25 | |
| Volební účast | 63 | 61 | 58,5 | 56,8 | 49,4 | 45,5 | 43 |
Legenda: [ ] Socialisté (PES/S&D) – [ ] Liberálové (ELDR/ALDE) – [ ] Lidovci (EPP/skupina EPP)
Reference
- ↑ Euroskop.cz: Volby do Evropského parlamentu
- ↑ Kdy, kde, jak: co je dobré vědět o evropských volbách - infografika [online]. Evropský parlament, 2014-02-24 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Const. changes. europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01.
- ↑ Protocol 34. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-17.
- ↑ Composition of the European Parliament after European elections in June 2009 [online]. Europa (web portal), 2007-10-11 [cit. 2007-10-11]. Dostupné online.
- ↑ EurActiv.cz. www.euractiv.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-20.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu volby do Evropského parlamentu na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo eurovolby ve Wikislovníku
EurActiv (web euractiv.cz)
- Volby do Evropského parlamentu 2014 Archivováno 20. 2. 2014 na Wayback Machine., 28. 8. 2013 / 9. 5. 2014 – ucelený a aktuální přehled souvislostí ohledně voleb do Evropského parlamentu v roce 2014, zajímavosti a stanoviska významných lidí
- Vliv Evropského parlamentu na rozhodování v EU Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine., 12. 12. 2009
- Volební programy evropských politických frakcí pod drobnohledem Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine., 5. 6. 2009 / 22. 4. 2013
MVČR (web mvcr.cz)
- Volby do Evropského parlamentu Archivováno 7. 4. 2019 na Wayback Machine. – informace MVČR včetně k aktuálním volbám
- HÁJEK, Lukáš; ŠVEC, Kamil. Volby do Evropského parlamentu: světový unikát se 400 miliony voličů. ČT24 [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
The twelve golden European Union stars.
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of the 2009 European election by the groups in Parliament, intended to replace Image:Composition of the European Parliament.svg.
- In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
- The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:
- For details on English Wikipedia conventions and the groups, see en:Political groups of the European Parliament.
Autor: aJAX, Licence: CC BY-SA 4.0
The legislative triangle of the European Union
Eurozone
Autor: Ssolbergj; description by Martinvl, Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the extent of theSchengen Agreement.
Autor: JLogan, Licence: CC BY-SA 3.0
Chart of the results of each European election by their group in Parliament, intended to replace Image:Ep1979-2004.png.
- In order to allow the chart to be used on all wikis, the chart has no annotations in English.
- The chart has no exact percentages on it because exact percentages vary dependent on which source you're looking at: the problems inherent in assembling results from multiple member states, who supply results in different languages at different dates, using different methods, means that even reliable sources differ slightly when compared to each other. To get around this problem, the percentages depicted are based on the agreed average on English Wikipedia.
- The colours follow the convention established on English Wikipedia and are coloured to the following schema:
- For details on English Wikipedia conventions and the groups, see en:Political groups of the European Parliament.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
European Parliament logo