Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024

Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024
Stát	Německo Německo
Druh voleb	evropské
Volební termín	9. června 2024
Předchozí volby	2019
Následující volby	2029
Volební účast	▲ 64,78 %
Počet kandidátů	35

Volby do Evropského parlamentu se v Německu uskutečnily 9. června 2024^[1] jako součást celoevropských voleb. Šlo o desáté volby od prvních přímých voleb v Německu roce 1979. Mírný nárůst hlasů volby přinesly zejména pro stranu CDU/CSU, zatímco všechny tři vládní strany — SPD, Zelení a FDP získaly méně hlasů než před pěti lety. Největší pokles zaznamenali především Zelení. Naopak krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala ve volbách výrazný nárůst hlasů i mandátů, a skončila druhá^[2]. Výsledky poukázaly na výraznou regionální nerovnováhu země: AfD získala alespoň relativní většinu ve všech okresech bývalého Východního Německa, až na šest výjimek (v Postupimi a Potsdam-Mittelmarku v Braniborsku, ve městech Erfurt, Jena a Výmar a také v tradičně katolickém Eichsfeldu v Durynsku). Značný počet voličů zaujala také nově vzniklá levicově-populistická strana Aliance Sahra Wagenknechtové, která se největší podpoře těšila také v oblastech bývalého NDR.

Volby do Evropského parlamentu v roce 2024 byly prvními národními volbami, které se v Německu konaly od voleb do spolkového sněmu v roce 2021, ve kterých křesťanští demokraté CDU-CSU bývalé kancléřky Angely Merkelové prohráli se Sociálnědemokratickou stranou (SPD) vedenou Olafem Scholzem^[3]. Ten následně vytvořil tzv. koalici Semafor s Svobodnou demokratickou stranou (FDP) a stranou Svaz 90/Zelení.

V německém volebním obvodu je voleno celkem 96 europoslanců.^[4] Kandidující subjekty mohou předložit buď federální seznam nebo státní seznamy svých kandidátů pro jednotlivé spolkové země.

Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 Německo nemá žádný volební práh, což umožnilo řadě menších stran získat mandáty, protože k získání prvního mandátu podle Sainte-Laguëovo metody jim stačí dosáhnout přibližně 0,5 % hlasů. Ačkoli Evropská rada doporučila, aby země s více než 35 poslanci Evropského parlamentu zavedly volební práh mezi 2 % a 5 %, německá vláda v listopadu 2018 od svých plánů na zavedení 2% prahu upustila^[5]. V roce 2022 vláda ovšem rozhodla o zavedení 2%, ale tento práh se na volby v roce 2024 nevztahuje. V roce 2019 činil faktický práh pro získání mandátu přibližně 0,7 % hlasů.

V posledním dubnovém týdnu 2024 byli pracovníci kampaní za Zelené, Volt a Die Linke napadeni a v některých případech též zraněni při vylepování propagačních plakátů^[6].

Dne 3. května 2024 byl Matthias Ecke (SPD) napaden při vylepování plakátů v Drážďanech. Utrpěl zlomeninu očnice a musel podstoupit operaci. Vyšetřování převzaly policejí orgány, protože se předpokládalo, že útok byl politicky motivován. Krátce předtím byl na stejném místě při výlepu plakátů již napaden pracovník kampaně Zelených. Dne 5. května se pachatel, 17letý mladík, přihlásil a přiznal k útoku na Eckeho. Poté byli identifikováni i tři další podezřelí. Po incidentu v Drážďanech vyzvaly aliance Spolu proti pravici a "Wir sind die Brandmauer Dresden" k demonstracím v Drážďanech a Berlíně. V Drážďanech se na demonstraci shromáždilo 3 000 účastníků, aby po útoku projevili solidaritu; celá akce proběhla pod heslem "Násilí nemá v naší demokracii místo.^[7]"

Dne 4. května 2024 byl Holger Kühnlenz, člen zemského parlamentu za AfD, v Nordhornu, v Dolním Sasku zasažen vejci a udeřen do obličeje^[8]. Kromě toho byl také poškozen volební stánek AfD v Drážďanech.

Dne 5. června 2024 byl Heinrich Koch, kandidát na místní zastupitelstvo za AfD, bodnut v Mannheimu nožem, když "konfrontoval vandaly ničí plakáty^[9]." V Mannheimu k útoku nožem navíc došlo již několik dní předem.

V květnu 2024 v rozhovoru pro italský deník La Repubblica člen AfD Maximilian Krah prohlásil, že ne všichni členové Waffen-SS by měli být považováni za zločince, a uvedl příklad Güntera Grasse, bývalého nositele Nobelovy ceny za literaturu a člena Waffen-SS. Dodal: „Nikdy bych neřekl, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec. Mezi 900 000 členy SS byli také mnozí rolníci: jistě bylo mezi nimi vysoké procento zločinců, ale ne všichni"^[10].

Tento rozhovor údajně způsobil další zhoršení již napjatých vztahů mezi AfD a francouzským Národním shromážděním, kteří oba sedí v polticklé frakci Identita a demokracie. V reakci na Krahova prohlášení a obvinění z čínského vlivu na AfD oznámili členové Národního shromáždění, následovaní italskou Legou a Dánskou lidovou stranou, že se po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 s AfD rozejdou a ukončí s ní formální spolupráci^[11].

Logo	Strana	Foto	Volební lídr	Ideologie	Postoj k EU	Poznámky
	Křesťanskodemokratická unie Německa	–		křesťanská demokracie	eurooptimismus	nekandiduje v Bavorsku
	Svaz 90/Zelení		Terry Reintkeová	zelený sociální liberalismus	eurofederalismus
	Sociálnědemokratická strana Německa		Katarina Barleyová	sociální demokracie	eurooptimismus
	Alternativa pro Německo		Maximilian Krah	národní konzervatismus	mírný euroskepticismus
	Křesťansko-sociální unie Bavorska	(c) Foto: Stefan Brending, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de	Manfred Weber	křesťanská demokracie	eurooptimismus	kandiduje pouze v Bavorsku
	Levice	(c) Sandro Halank, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0	Martin Schirdewan	demokratický socialismus	eurooptimismus
	Svobodná demokratická strana		Marie-Agnes Strack-Zimmermannová	klasický liberalismus	eurooptimismus
	Strana práce, právního státu, dobrých životních podmínek zvířat, podpory elit a demokratické iniciativy zdola		Martin Sonneborn	recesistický humanismus	eurooptimismus
	Svobodní voliči		Christine Singerová	liberální konzervatismus	mírný euroskepticismus
	Ekologická demokratická strana		Manuela Ripaová	zelený konzervatismus	?
	Rodinná strana Německa		Helmut Geuking	sociální konzervatismus	?
	Volt Německo	(c) Adam Aboudou, CC BY-SA 4.0	Damian Boeselager	sociální liberalismus	eurofederalismus
	Pirátská strana Německa		Anja Hirschelová	pirátská politika	eurofederalismus
	Strana na ochranu zvířat a životního prostředí		Sebastian Everding	environmentalismus	?
	MERA25 – Společně za evropskou nezávislost		Karin De Rigoová	progresivismus	eurofederalismus
	Die Heimat	(c) Foto: Sven Teschke, CC BY-SA 3.0 de	Udo Voigt	neonacismus	tvrdý euroskepticismus
	Akční strana na ochranu zvířat		Cornelia Keiselová	zelená politika	?
	Strana pro biomedicínský výzkum omlazení		Felix Werth	politika jednoho tématu	?
	Aliance pro inovaci a spravedlnost	© Superbass / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)	Haluk Yildiz	zájmy muslimské menšiny	?
	Aliance C - Křesťané pro Německo		Karin Heepenová	křesťanská pravice	euroskepticismus
	Strana humanistů		Sascha Boelcke	sociální liberalismus	eurofederalismus
	Lidský svět		Dominik Laur	zelená politika	?
	Německá komunistická strana		Patrik Köbele	komunismus	?
	Marxisticko-leninistická strana Německa		Monika Gärtner-Engelová	marxismus-leninismus	?
	Strana socialistické rovnosti, Čtvrtá internacionála		Christoph Vandreier	trockismus	?
	Akce za občany za spravedlnost		Loreen Bermuskeová	přímá demokracie	tvrdý euroskepticismus
	Hnutí zdola – Demokratická strana Německa		Isabel Graumannová	nacionalismus	?
	Aliance Německo		Lars Patrick Berg	konzervatismus	mírný euroskepticismus
	Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost		Fabio De Masi	levicový nacionalismus	?
	Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení		Fatih Zingal	erdoğanismus	?
	Klimatický list Německa		Verena Hofmannová	environmentalismus	?
	Rozmanitý parlament – hlas poslední generace		Lina Johnsenová	zelená politika	?
	Strana rozumu		Dirk Hesse	libertarianismus	euroskepticismus
	Strana pokroku		Lukas Sieper	sociální liberalismus	eurooptimismus
	V-Partei³		Simon Klopstock	zelená politika	?

Subjekt		Hlasy	%	Mandáty	±
	Křesťanskodemokratická unie Německa	9 431 567	23,70	23	0
	Alternativa pro Německo	6 324 008	15,89	15	+4
	Sociálnědemokratická strana Německa	5 548 528	13,94	14	–2
	Svaz 90/Zelení	4 736 913	11,90	12	–9
	Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost	2 513 300	6,32	6	0
	Křesťansko-sociální unie Bavorska	2 453 652	6,17	6	Nová
	Svobodná demokratická strana	2 060 457	5,18	5	0
	Levice	1 091 268	2,74	3	–2
	Svobodní voliči	1 062 132	2,67	3	+1
	Volt Německo	1 023 161	2,57	3	+2
	Die PARTEI	775 392	1,95	2	0
	Strana na ochranu zvířat a životního prostředí	570 498	1,43	1	0
	Ekologická demokratická strana	257 968	0,65	1	0
	Rodinná strana Německa	243 975	0,61	1	0
	Strana pokroku	227 631	0,57	1	Nová
	Pirátská strana Německa	186 773	0,47	0	–1
	Akční strana na ochranu zvířat	173 443	0,44	0	0
	Aliance Německo	164 477	0,41	0	Nová
	Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení	148 724	0,37	0	Nová
	MERA25 – Společně za evropskou nezávislost	118 616	0,30	0	0
	Rozmanitý parlament – hlas poslední generace	104 340	0,26	0	Nová
	Hnutí zdola – Demokratická strana Německa	99 502	0,25	0	Nová
	Strana humanistů	82 275	0,21	0	0
	Aliance C - Křesťané pro Německo	75 053	0,19	0	0
	V-Partei³	55 440	0,14	0	Nová
	Lidský svět	54 098	0,14	0	0
	Die Heimat	41 006	0,10	0	0
	Klimatický list Německa	31 504	0,08	0	Nová
	Aliance pro inovaci a spravedlnost	31 141	0,08	0	0
	Strana rozumu	29 508	0,07	0	Nová
	Akce za občany za spravedlnost	26 506	0,07	0	Nová
	Strana pro biomedicínský výzkum omlazení	18 935	0,05	0	0
	Německá komunistická strana	14 945	0,04	0	0
	Marxisticko-leninistická strana Německa	13 553	0,03	0	0
	Strana socialistické rovnosti, Čtvrtá internacionála	5 923	0,01	0	0
Celkem		39 796 212	100	96	–
Platné hlasy		39 796 212	99,17	–
Neplatné hlasy		332 136	0,83
Celkem hlasů		40 128 348	100
Voliči v seznamu/Účast		61 779 636	64,95
Zdroj:[12]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 2024 European Parliament election in Germany na anglické Wikipedii a Europawahl in Deutschland 2024 na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Evropského parlamentu v Německu 2024 na Wikimedia Commons