Volby do Knesetu 1949

Izrael


Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael

Volby do Ústavodárného shromáždění se v nově založeném Izraeli konaly 25. ledna 1949. Volební účast byla 85,8 %. Dva dny po prvním zasedání sboru ze dne 14. února 1949, zákonodárci odhlasovali změnu tohoto sboru na Kneset (hebrejsky: כנסת, doslova „Shromáždění“). Funkční období od roku 1949 do roku 1951 je pak známo jako tzv. První Kneset. Kneset nahradil dosavadní parlamentní sbor Asifat ha-nivcharim, který v letech 1920–1949 fungoval v rámci židovské komunity v mandátní Palestině.

Výsledky

stranahlasů% hlasůkřesel na začátku
funkčního období 		křesel na konci
funkčního období
Mapaj155 27435,74646
Mapam[p 1]64 01814,71920
Sjednocená náboženská fronta52 98212,21616
Cherut[p 2]49 78211,51412
Všeobecní sionisté22 6615,277
Progresivní strana17 7864,155
Sefardové a orientální komunity15 2873,544
Maki[p 1]15 1483,543
Demokratická kandidátka Nazaretu7 3871,722
Kandidátka bojovníků5 3631,211
Mezinárodní ženská sionistická organizace (WIZO)5 1731,211
Jemenitské sdružení4 3991,011
Blok pracujících3 2140,700
Brit ha-Cohar2 8920,700
Ultraortodoxní kandidátka2 8350,700
Lidový arabský blok2 8120,600
Pracující a religiózní ženy2 7960,600
Jicchak Gruenbaum List2 5140,600
Jednotná kandidátka náboženských pracovníků1 2800,300
Pro Jeruzalém8420,200
Tradiční kandidátka judaismu2390,100
Celkem434 684100120120
Hebrejští komunisté[p 1]--00
Ari Žabotinsky[p 2]--01
Hilel Kook[p 2]--01

První Kneset

David Ben Gurion v předvolební kampani za stranu Mapaj, 20. ledna 1949

První vláda

První vláda byla vytvořena Davidem Ben Gurionem dne 8. března 1949. Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Jednotnou náboženskou frontou, Progresivní stranou, Sefardy a orientálními komunitami a Demokratickou kandidátkou za Nazaret. Vláda měla 12 ministrů a předsedou Knesetu se stal Josef Šprincak.

Trend politické nestability byl v Izraeli odstartován, když Ben Gurion 15. října 1950 rezignoval kvůli neshodám s Jednotnou náboženskou frontou ohledně vzdělávání v nových imigračních táborech (ma'abarot), náboženského vzdělávacího systémů, požadavcích na zrušení ministerstva přídělového systému a zásobování a personálním obsazení ministerstva obchodu a průmyslu.

Druhá vláda

Druhou vládu vytvořil Ben Gurion 1. listopadu 1950 se stejnými koaličními partnery. Ve vládě však došlo k několika změnám; David Remez se přesunul z ministerstva dopravy na resort školství, kde nahradil Zalmana Šazara, který již v nové vládě nebyl. Remezovo uvolněné křeslo na ministerstvu dopravy obsadil Dov Josef. Ministrem obchodu a průmyslu byl jmenován Ja'akov Geri, který nebyl členem Knesetu. Došlo taktéž ke jmenování nového náměstka ministra dopravy.

Předčasné parlamentní volby byly vyvolány poté, co vláda 14. února 1951 rezignovala kvůli odmítnutí návrhu ministra školství a kultury na registraci školáků.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ a b c Eliezer Preminger opustil Maki a vytvořil Hebrejské komunisty. Poté vstoupil do strany Mapam.
  2. ↑ a b c Ari Žabotinský a Hilel Kook, oba napojení na Bergsonovu skupinu ve Spojených státech, vystoupili z Cherutu. Předsedou Knesetu však nebyli uznáni za samostatnou stranu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1949 na anglické Wikipedii.

Literatura

  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. 
  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce