Volby do Knesetu 1973
Izrael |
Součást seriálu: |
|
Volby do 8. Knesetu se v Izraeli konaly 31. prosince 1973. Výsledkem bylo výrazné vítězství strany Ma'arach dosavadní ministerské předsedkyně Goldy Meirové. Volební účast byla 76,9 %
Výsledky
strana | hlasů | % hlasů | křesel na začátku funkčního období | křesel na konci funkčního období |
---|---|---|---|---|
Ma'arach[p 1][p 2][p 3][p 4] | 621 183 | 39,6 % | 51 | 49 |
Likud[p 5] | 473 309 | 30,2 % | 39 | 40 |
Národní náboženská strana | 130 349 | 8,3 % | 10 | 10 |
Náboženská fronta Tóry[p 6] | 60 012 | 3,8 % | 5 | 0 |
Nezávislí liberálové[p 5] | 56 560 | 3,6 % | 4 | 3 |
Rakach | 53 353 | 3,4 % | 4 | 4 |
Rac[p 1] | 35 023 | 2,2 % | 3 | 2 |
Pokrok a rozvoj[p 2] | 22 604 | 1,4 % | 2 | 0 |
Moked | 22 147 | 1,4 % | 1 | 1 |
Arabská kandidátka pro beduíny a venkovany[p 2] | 16 408 | 1,0 % | 1 | 0 |
Černí panteři | 13 332 | 0,9 % | 0 | 0 |
Kach | 12 811 | 0,8 % | 0 | 0 |
Meri | 10 469 | 0,7 % | 0 | 0 |
Hnutí za sociální rovnost | 10 202 | 0,7 % | 0 | 0 |
Spolupráce a bratrství | 9 949 | 0,6 % | 0 | 0 |
Modrobílí panteři | 5 945 | 0,4 % | 0 | 0 |
Hnutí bratrství | 4 433 | 0,3 % | 0 | 0 |
Izraelská arabská kandidátka | 3 269 | 0,2 % | 0 | 0 |
Jemenská kandidátka | 3 195 | 0,2 % | 0 | 0 |
Socialistická revoluční kandidátka | 1 201 | 0,1 % | 0 | 0 |
Lidové hnutí | 1 101 | 0,1 % | 0 | 0 |
celkem | 1 566 855 | 100 % | 120 | 120 |
Jednotná arabská kandidátka[p 2] | - | - | 0 | 3 |
Agudat Jisra'el[p 6] | - | - | 0 | 3 |
Poalej Agudat Jisra'el[p 6] | - | - | 0 | 2 |
Frakce nezávislých socialistů[p 1] | - | - | 0 | 2 |
Mordechaj Ben Porat[p 3] | - | - | 0 | 1 |
Ja'ad – Hnutí občanských práv[p 1] | - | - | 0 | 0 |
Mapam[p 4] | - | - | 0 | 0 |
Osmnáctý Kneset
Stávající ministerská předsedkyně Golda Meirová ze strany Ma'arach vytvořila šestnáctou vládu 10. března 1974.[1] Koaliční vláda zahrnovala Národní náboženskou stranu a Nezávislé liberály a měla 22 ministrů. Golda Meirová rezignovala 11. dubna 1974 po zveřejnění předběžné zprávy Agranatovy komise, která byla jmenována k prošetření pochybení během jomkipurské války.[2]
Ve straně Ma'rach nahradil Meirovou Jicchak Rabin, který 3. července 1974 se stavil sedmnáctou vládu, která zahrnovala strany Kac, Nezávislé liberály, Pokrok a rozvoj a Arabskou kandidátku pro beduíny a venkovany.[3] Nová vláda měla 19 ministrů. Později, 30. října, do vlády vstoupila Národní náboženská strana a 6. listopadu z ní vystoupila strana Rac. Vláda pak měla 21 ministrů.
Dne 22. prosince 1976 podal premiér Rabin demisi vlády do rukou prezidenta. Učinil tak poté, co byla vládě v parlamentu vyslovena nedůvěra (v hlasování se zdržela vládní Národní náboženská strana, kterou proto Rabin vyloučil z vlády). Hlasování o nedůvěře vyvolala strana Agudat Jisra'el kvůli porušení šabatu při příletu stíhacích strojů pro Izraelské vojenské letectvo.[4]
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b c d Arje Eliav opustil Ma'arach a společně s poslanci strany Rac vytvořil novou stranu Ja'ad - Hnutí občanských práv. Nová strana se později rozpadla, když Eliav a Marcia Freedman stranu opustili, aby založili Frakci nezávislých socialistů, zatímco Šulamit Aloniová a Boaz Moav se vrátili do strany Rac.
- ↑ a b c d Strana Pokrok a rozvoj a Arabská kandidátka beduínů a venkovanů se sloučili s Ma'arachem (se, kterým již dříve byly provázané), načež obě strany Ma'arach opustily založily Jednotnou arabskou kandidátku.
- ↑ a b Mordechaj Ben Porat vystoupil z Ma'rachu a zůstal nezařazeným poslancem.
- ↑ a b Mapam se oddělila od Ma'arachu, ale krátce poté se s ním opět spojila.
- ↑ a b Hillel Seidel přešel od Nezávislých liberálů do Likudu.
- ↑ a b c Aliance Náboženská fronta Tóry se rozpadla na Agudat Jisra'el a Poalej Agudat Jisra'el.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1973 na anglické Wikipedii.
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 455. [Dále jen: Izrael: Dějiny.]
- ↑ Biography of Golda Meir (Meyerson) [online]. Zionism and Israel [cit. 2010-01-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Factional and Government Make-Up of the Eighth Knesset [online]. Kneset [cit. 2010-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Izrael: Dějiny. s. 464-466
Literatura
- ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.
Související články
Externí odkazy
- (anglicky) Kneset – Historický přehled 8. Knesetu
- (anglicky) Kneset – Volební výsledky