Volby do Národního shromáždění Francouzské republiky 2017
| volby do Národního shromáždění Francouzské republiky v roce 2017 | |
|---|---|
| Stát |  Francie |
| Druh voleb | všeobecné |
| Volební termín | 11. a 18. červen |
| Předchozí volby | 2012 |
| Následující volby | 2022 |
| Volební účast | 42,64 %/48,7 % |
| Počet kandidátů | 17 |
Volby do Národního shromáždění Francouzské republiky 2017 se konaly 11. a 18. června 2017. Šlo o 15. volby do Národního shromáždění Páté Francouzské republiky a konaly se jen zhruba měsíc po prezidentských volbách. Bylo zvoleno 577 poslanců dvoukolovým volebním systémem. Ve volbách zvítězila LaREM prezidenta Emmanuela Macrona.
Výsledky
Tyto volby se konaly měsíc po prezidentských volbách jehož druhé kolo se uskutečnilo 7. května. Už po prvním kole prezidentských voleb, z kterého postoupili Emmanuel Macron (En marche!) a Marine Le Penová (Národní fronta) s pouhými 24,01 % respektive 21,30 %, už bylo ovšem jasné, že pravděpodobnost kohabitace je poměrně vysoká, zvlášť když ani jeden z postoupivších kandidátů není ani z jedné ze dvou tradičních hlavních politických stran, Republikánů a Socialistů. Tím byly tyto parlamentní volby důležitější než v jiných letech.[1] Hnutí prezidenta Macrona v nich drtivě zvítězilo a získalo většinu 308 poslanců z 577. Třetí strana v pořadí Mouvement démocrate je Macronovým koaličním partnerem, tj. celkový počet mandátů pro uskupení činí 350. Republikáni jsou v koalici s Unií demokratů a nezávislých na místě šestém a s šesti dalšími poslanci; celkový počet mandátů pro pravici tak činí 136. Socialisté na čtvrtém místě jsou v koalici s Diverse gauche a třemi dalšími poslanci; celkový počet mandátů pro levici činí 45. Šesté a sedmé místo představují strany radikální levice. Zbývající počet je 11 poslanců.
| LaREM | LR | FN | MoDem | PS | FI | UDI | PCF | PRG | DLF | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Volební lídr | .jpg) Édouard Philippe | _(cropped).jpg) François Baroin | .jpg) (c) Foto-AG Gymnasium Melle, CC BY-SA 3.0 Marine Le Pen |  (c) Rama, CC BY-SA 2.0 fr François Bayrou | .jpg) Bernard Cazeneuve | Jean-Luc Mélenchon | Jean-Christophe Lagarde | .jpg) Pierre Laurent |  Sylvia Pinel |  Nicolas Dupont-Aignan |
| Počet hlasů | 7 826 245 | 4 040 203 | 1 590 869 | 1 100 656 | 1 032 842 | 883 573 | 551 784 | 217 833 | 64 860 | 17 344 |
| Podíl | 43,06 % ▬ | 22,23 % ▬ | 8,75 % ▲ | 6,06 % ▲ | 5,68 % ▼ | 4,86 % ▬ | 3,04 % ▬ | 1,2 % ▼ | 0,36 % ▼ | 0,1 % ▬ |
| Počet mandátů | 308 | 112 | 8 | 42 | 30 | 17 | 18 | 10 | 3 | 1 |
| Předchozí volby (2012) | nová strana | nová strana | 3,66 % (2) | 0,49 % (2) | 40,91 % (280) | nová strana | nová strana | 1,08 (10) spolu s PG | 0,36 % (3) | nová strana |
Podrobné výsledky
| Strana nebo hnutí | První volba | Druhá volba | Mandátů | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Voličů | % | Voličů | % | ||
| La République En Marche! | 6 391 269 | 28,21 | 7 826 245 | 43,06 | 308 |
| Les Républicains | 3 573 427 | 15,77 | 4 040 203 | 22,23 | 112 |
| Mouvement démocrate | 923 227 | 4,12 | 1 100 656 | 6,06 | 42 |
| Parti socialiste | 1 685 677 | 7,44 | 1 032 842 | 5,68 | 30 |
| Union des démocrates et indépendants | 687 225 | 3,03 | 551 784 | 3,04 | 18 |
| La France Insoumise | 2 497 622 | 11,03 | 883 573 | 4,86 | 17 |
| Smíšená levice | 362 281 | 1,6 | 263 488 | 1,45 | 12 |
| Parti communiste français | 615 487 | 2,72 | 217 833 | 1,2 | 10 |
| Front national | 2 990 454 | 13,2 | 1 590 869 | 8,75 | 8 |
| Smíšená pravice | 625 345 | 2,76 | 306 074 | 1,68 | 6 |
| Regionalisté | 204 049 | 0,9 | 137 490 | 0,76 | 5 |
| Parti radical de gauche | 106 311 | 0,47 | 64 860 | 0,36 | 3 |
| Smíšení | 500 309 | 2,21 | 100 574 | 0,55 | 3 |
| Ekologičtí | 973 527 | 4,3 | 23 197 | 0,13 | 1 |
| Debout la France | 265 420 | 1,17 | 17 344 | 0,1 | 1 |
| Krajní pravice | 68 320 | 0,3 | 19 034 | 0,1 | 1 |
| Krajní levice | 175 214 | 0,77 | - | - | 0 |
| Celkem | 22 654 164 | 100 | 18 176 066 | 100 | 577 |
Volební systém
Blízkost termínu prezidentských a parlamentních voleb je nastavena úmyslně od roku 2002, aby se snížilo riziko kohabitace z důvodu změny voličských preferencí, tedy situace, kdy se francouzský prezident nemůže opřít o parlamentní většinu své strany, což ve francouzské poloprezidentské republice znamená nutnost spolupráce politiků různých politických směrů, jež může být obtížná a případné neshody mohou paralyzovat výkonnou moc.
Reference
- ↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Macron chce parlament postavit na nových talentech. ihned.cz [online]. 2017-04-26 [cit. 2017-04-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu volby do Národního shromáždění Francouzské republiky v roce 2017 na Wikimedia Commons - http://www.interieur.gouv.fr/Elections/Elections-legislatives-2017 Oficiální stránky] (francouzsky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: Napoléonempereur, Licence: CC BY-SA 4.0
Édouard Philippe à Boulogne-billancourt en juin 2017
(c) Rama, CC BY-SA 2.0 fr
François Bayrou at the meeting at Silo, Marseille
Autor: Fabrice Nicolle, Licence: CC BY-SA 3.0
Pierre Laurent, national secretary of the French Communist Party.
Autor: dupontaignan from Yerres, France, Licence: CC BY 2.0
Portrait 8
Autor: Jacques Paquier, Licence: CC BY 2.0
François Baroin
Autor: Österreichische Außenministerium ("Mahmoud" credited in Flickr description), Licence: CC BY 2.0
Austrian Secretary of State Reinhold Lopatka (on the left) meets Bernard Cazeneuve, then French Minister for European Affairs.
.jpg)
© MathieuMD / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Political meeting of Jean-Luc Mélenchon in Toulouse, on 16 April 2017.