Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Stát	Česko
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	2. a 3. června 2006
Předchozí volby	2002
Následující volby	2010
Volební účast	64,47 %
Počet kandidátů	26
Výsledky
strana % ODS   35,38 ČSSD   32,32 KSČM   12,81 KDU⁠-⁠ČSL   7,22 SZ   6,29 SNK⁠ ⁠ED   2,08 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Premiér
Před volbami	Jiří Paroubek, ČSSD
Po volbách	Mirek Topolánek, ODS

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 se konaly v pátek 2. června a sobotu 3. června. Volební účast dosáhla 64,47 %.^[1] Kromě čtyř klasických parlamentních stran se do sněmovny poprvé dostala Strana zelených (naopak US-DEU podle očekávání propadla). Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičněsmluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích. Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007.

Výsledky

	ODS	ČSSD	KSČM	KDU-ČSL	SZ
Volební lídr	Mirek Topolánek	Jiří Paroubek	Vojtěch Filip	Miroslav Kalousek	Martin Bursík
Hlasů	1 892 475	1 728 827	685 328	386 706	336 487
Procent	35,38 % ▲	32,32 % ▲	12,81 % ▼	7,22 % ▼	6,29 % ▲
Mandátů	81	74	26	13	6
Předchozí volby (2002)	24,47 % (58)	30,20 % (70)	18,51 % (41)	14,27 % (31) v koalici s US-DEU	2,36 % (0)

Celkové výsledky

Subjekt		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Počet	±
	Občanská demokratická strana	1 892 475	35,38	81	+23
	Česká strana sociálně demokratická	1 728 827	32,32	74	+4
	Komunistická strana Čech a Moravy	685 328	12,81	26	-15
	Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová	386 706	7,22	13	-9
	Strana zelených	336 487	6,29	6	+6
	SNK Evropští demokraté	111 724	2,08	0	-
	Nezávislí demokraté	36 708	0,68	0	-
	Nezávislí	33 030	0,61	0	-
	Strana zdravého rozumu	24 828	0,46	0	-
	Pravý blok	20 382	0,38	0	-
	Unie svobody – Demokratická unie	16 457	0,30	0	-9
	Právo a Spravedlnost	12 756	0,23	0	-
	Moravané	12 552	0,23	0	-
	Strana Rovnost Šancí	10 879	0,20	0	-
	Národní strana	9 341	0,17	0	-
	Koalice pro Českou republiku	8 140	0,15	0	-
	Koruna Česká	7 293	0,13	0	-
	Balbínova poetická strana	6 897	0,12	0	-
	4 VIZE	3 109	0,05	0	-
	Česká strana národně socialistická	1 387	0,02	0	-
	Helax	1 375	0,02	0	-
	Humanistická strana	857	0,01	0	-
	Folklor i Společnost	574	0,01	0	-
	Česká pravice	395	0,00	0	-
	Liberální reformní strana	253	0,00	0	-
	České hnutí za národní jednotu	216	0,00	0	-
Celkem		5 348 976	100	–	200	–

Podrobné výsledky

Zvolení poslanci podle politické příslušnosti^[2]

Výsledky podle krajů (v procentech)

Rozdělení mandátů podle krajů^[3]

• Mapy výsledků pěti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny
• 
  ODS
• 
  ČSSD
• 
  KSČM
• 
  KDU-ČSL
• 
  SZ

Předvolební kampaň

Předvolební kampaň byla komentátory často^[zdroj?] označována jako dosud nejtvrdší a také nejšpinavější v samostatné České republice. Zásadními rysy kampaně bylo mj. odmítání Ministerstva financí (ministr Bohuslav Sobotka, ČSSD) vyplatit příspěvek za úspěch v komunálních volbách v Praze v roce 2002 straně SNK Evropští demokraté, vzestup preferencí Strany zelených, kolísání preferencí KDU-ČSL a negativní kampaně proti ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Předvolební význam mělo rovněž schválení zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, o něž usiloval premiér Jiří Paroubek.^[zdroj?]

Koncem ledna 2006 překročily volební preference Strany zelených pětiprocentní kvórum, což vyvolalo značnou pozornost médií. ČSSD a její lídr Paroubek na to zareagovali důraznějším upozorňováním na své programové cíle týkající se životního prostředí, růst zelených zároveň vyvolal dohady o možných větších komplikacích při vytváření stabilní vlády.^[zdroj?]

Dalším výrazným prvkem byla kampaň recesisticko-protestní Balbínovy poetické strany, která prostřednictvím billboardů zesměšňovala a dehonestovala KDU-ČSL, resp. Miroslava Kalouska osobně. Podle lidovců a některých dalších politiků nezískala Balbínova poetická strana prostředky dary svých příznivců, jak uvádí, nýbrž sloužila jako zástěrka nějakého jiného „neznámého útočníka“ s vlastními politickými zájmy. Podobně billboardy ČSSD s heslem „ODS Minus“ parafrázovaly volební hesla ODS v jednoznačně negativním smyslu. ČSSD si pro tento účel dokonce zaregistrovala volební symbol ODS – modrou turistickou značku. Obě kampaně byly komentátory často vnímány jako nový fenomén svým jednostranně negativním zaměřením vůči konkurenci.

Další zvláštností byl extrémní rozptyl preferencí KDU-ČSL, které prakticky současně prováděné průzkumy dávaly výsledky jak odpovídající dřívějším volbám (9,5 % podle průzkumu CVVM z 20. dubna 2006), tak kolem pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny (4,9 % podle STEM z 19. dubna 2006). Toto kolísání a rozdíly mezi výsledky jednotlivých agentur posílilo spekulace o možné manipulaci veřejným míněním a snaze znejistit voliče lidovců.^[zdroj?]

Několik dnů před počátkem voleb se v médiích objevila přísně tajná zpráva policisty Jana Kubiceho pro branně bezpečnostní výbor sněmovny, ve které informoval o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Jednalo se o kopii poslance za KDU-ČSL Pavla Severy,^[4] který novinářům umožnil získat svůj výtisk a za tento čin později zaplatil pokutu 25 tisíc korun.^[5] Kubiceho zpráva obsahovala mimo jiné informace získané při domovní prohlídce u podnikatele Tomáše Pitra, například materiály o spojení vraždy podnikatele Mrázka se špičkami ČSSD nebo o tom, že Jiří Paroubek „měl k dispozici“ nezletilou dceru podnikatele Ďurička. Paroubek to označil za nepřípustné ovlivňování voleb.

25. května z voleb odstoupila Česká pravice, která vyzvala své příznivce (ve volbách 2002 získala 2041 hlasů – 0,04 %), ať volí ODS; přesto jí bylo odevzdáno celkem 395 platných hlasů (třetí nejnižší výsledek). Prohlášení o odstoupení s výzvou nevolit levici vydala i strana Helax – Ostrava se baví, na rozdíl od ČP ovšem její zmocněnec oficiálně nestáhl kandidátky [4]. Získala pak 1375 hlasů (ve volbách do EP 3366).

Byl zaznamenán jeden případ pokusu o manipulaci voleb. V obci Všestudy členka volební komise za ODS Alena Nedbalová rozdávala v domově důchodců obálky, jež obsahovaly jen kandidátku ODS.^[6]

Agitace soukromých subjektů

Podnikatel Ivan Bičiště vyvěsil u své továrny na Zlíchově padesátimetrovou plachtu s textem Po vítězství KSČSSD prodám ihned a levně: 3000 m² + kanceláře + pozemek + 60 zaměstnanců. E-mail: volby1946@seznam.cz. Na internetové doméně Volby1946.cz dále zveřejnil prohlášení Klementa Gottwalda v tehdejších Živnostenských novinách.

Majitel olomouckého klubu Vertigo čepoval lidem pivo zdarma výměnou za tři lístky KSČM; nasbíral 700. Obchody se sportovním zbožím Rockpoint nabízely 20% slevu za volební lístek KSČM nebo ČSSD. Kavárna na pražských Vinohradech nabízela za volební lístky ČSSD a KSČM kávu zdarma. Dva a půl tisíce volebních lístků KSČM nasbírali organizátoři iniciativy Trikem proti komunismu v rámci soutěže, jejíž výherce získá trička s protikomunistickými motivy.

Objevily se rovněž internetové stránky a kampaně určené pro posílení volební účasti zejména u mladých lidí; implicitním důsledkem a někdy explicitně přiznávaným cílem je snížit výsledky KSČM. Kampaň s názvem Rozhodněte to aneb jít volit je sexy tvořily tři reklamní spoty renomovaných režisérů, vysílané v televizi Óčko, regionálních stanicích a promítané v multikinech; Česká televize je odmítla. Další podobné webové stránky jsou Hodtotam.cz, Pujduvolit.cz, Kohovolit.eu umožňující porovnat vlastní politické preference s hlasováním poslanců v uplynulém volebním období a Hele vol! se soutěží o vymýšlení textů do komiksových bublin od předních českých karikaturistů.

Kandidující subjekty

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:^[7]

Název	Logo	Volební číslo	Lídr	Foto	Poznámka
Balbínova poetická strana		3	Jiří Hrdina
Česká strana národně socialistická		16	Jiří Stanislav		strana kandidovala pouze ve dvou krajích, ve zbytku republiky podpořila ČSSD
Česká pravice		7	Michal Simkanič		25. května odstoupila z voleb s výzvou podpořit ODS
Česká strana sociálně demokratická		10	Jiří Paroubek		podpora: Česká strana národně socialistická
České hnutí za národní jednotu		2	Jan Skácel
Folklor i Společnost		23	Miroslav Lejsek
Helax – Ostrava se baví		13	Gabriela Zimermanová
Humanistická strana		19	Jan Tamáš
Koalice pro Českou republiku		21	Radoslav Štědroň		koalice Strany práce, Demokratické unie České republiky, Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků, Klubu angažovaných nestraníků, Masarykovy demokratické strany, Nezávislé iniciativy a Strany drobných živnostníků a podnikatelů
Komunistická strana Čech a Moravy		20	Vojtěch Filip		podpora: Strana demokratického socialismu
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)		8	Václav Srb
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová		24	Miroslav Kalousek
Liberální reformní strana		4	Milan Hamerský
Moravané		17	Milan Trnka
Národní strana		22	Petra Edelmannová
Nezávislí		6	František Zwyrtek
Nezávislí demokraté		25	Vladimír Železný
Občanská demokratická strana		9	Mirek Topolánek
Právo a Spravedlnost		5	Petr Valeš
SNK Evropští demokraté		11	Jana Hybášková		podpora: Spojení demokraté – Sdružení nezávislých
Strana Rovnost Šancí		26	Zdeňka Ulmannová
Strana zdravého rozumu		1	Petr Hannig
Strana zelených		18	Martin Bursík
Unie svobody – Demokratická unie		12	Pavel Němec
Volte Pravý blok		14	Petr Cibulka
4 VIZE - www.4vize.cz		15	Zdeněk Macura

Bezprostřední reakce na výsledky voleb

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v projevu po půl deváté, kdy se ještě domníval, že ČSSD bude mít spolu s KSČM 101 mandátů (rozhodlo až v pozdních hodinách sečtení pravicově volících občanů v zahraničí, jejichž hlasy byly připočítávány k výsledku Jihočeského kraje) odmítl uznat výsledky voleb^[8], napadl ODS a její „agenty přisluhovače“ pro manipulaci voleb, některá média (včetně veřejnoprávních) pracující „v žoldu“ ODS a opět obvinil Jana Kubiceho ze lží a ovlivnění voleb. Oznámil, že zváží podání žaloby na regulérnost voleb u Nejvyššího správního soudu. Současný vývoj v Česku přirovnal k únoru 1948. KSČM toto stanovisko ústy svého předsedy nejprve podpořila^[9], posléze od této podpory ale ustoupila a prohlásila, že akceptuje výsledek voleb. Sám Paroubek se později za své vystoupení omluvil^[10]

Představitelé jiných stran obvinění odsoudili. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl: „Byla to vzteklá slova poraženého člověka, který se bojí a má panickou hrůzu z toho, že přijde o moc.“ Martin Bursík ze Strany zelených označil za neuvěřitelné, že podobný projev slyšel od vrcholného politika v demokratickém státě, a řekl, že slova agent nebo přisluhovač slyšel naposledy ráno v dokumentu o politickém soudním procesu s Miladou Horákovou; prohlásil, že SZ odmítá s ČSSD jednat („nebudeme jim zvedat telefony“).

Klaus na další mimořádné konferenci po desáté večer odsoudil Paroubkovo srovnání situace s komunistickým převratem a zopakoval, že v pondělí bude jednat s předsedou ODS Mirkem Topolánkem.

Krajský lídr Strany zelených Petr Pávek podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu; metoda přepočítání hlasů na mandáty byla podle něj neústavní a znevýhodňovala malé strany.^[11] Celkem bylo podáno 60 stížnosti.^[11]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Parlamentní volby 2006 a česká politika. Příprava vydání Břetislav Dančák, Vít Hloušek. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2006. ISBN 80-210-4161-7. S. 276. (česky, anglicky) 
• TOMÁŠ LEBEDA, Tomáš Lebeda, et al. Voliči a volby 2006. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7330-126-2. S. 234. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 na Wikimedia Commons
• KRUPA, David. Parlamentní volby 2006 v ČR. Brno, 2007. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
• Volební zákon platný pro volby PSP ČR v roce 2006 Archivováno 7. 9. 2006 na Wayback Machine., formát PDF (formát HTML Archivováno 17. 6. 2006 na Wayback Machine.)
  • Volební server ČSÚ Archivováno 6. 7. 2017 na Wayback Machine. (oficiální výsledky, kandidátky apod.)
• Důležité volební odkazy na webu ČT24
• Analýza výsledků a přepočtu hlasů na mandáty – jaká změna počtu hlasů by způsobila jaký rozdíl ve výsledcích