Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006
Stát	Česko Česko
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	2.–3. června 2006
Předchozí volby	2002
Následující volby	2009 (zrušené soudem) 2010 (realizované)
Volební účast	64,47 %
Počet kand. stran	26
Výsledky
strana % ODS   35,38 ČSSD   32,32 KSČM   12,81 KDU⁠-⁠ČSL   7,22 SZ   6,29 SNK⁠ ⁠ED   2,08 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Předseda vlády
Před volbami	Jiří Paroubek (ČSSD)
Po volbách	Mirek Topolánek (ODS)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 se konaly v pátek 2. června a sobotu 3. června. Volební účast dosáhla 64,47 %.^[1] Kromě čtyř klasických parlamentních stran se do sněmovny poprvé dostala Strana zelených (naopak US-DEU podle očekávání propadla). Výsledek ukázal disproporční prvky, vnesené do volebního zákona opozičněsmluvními reformami, a dopadl patem – oba bloky vzniklé ve sněmovně (ČSSD a KSČM proti ODS, KDU-ČSL a SZ) získaly po 100 poslancích. Následovalo bezprecedentní období vládní krize a nikam nevedoucích vyjednávání, trvající až do ledna 2007.

	ODS	ČSSD	KSČM	KDU-ČSL	SZ
Volební lídr	Mirek Topolánek	Jiří Paroubek	Vojtěch Filip	Miroslav Kalousek	Martin Bursík
Hlasů	1 892 475	1 728 827	685 328	386 706	336 487
Procent	35,38 % ▲	32,32 % ▲	12,81 % ▼	7,22 % ▼	6,29 % ▲
Mandátů	81	74	26	13	6
Předchozí volby (2002)	24,47 % (58)	30,20 % (70)	18,51 % (41)	14,27 % (31) v koalici s US-DEU	2,36 % (0)

Subjekt		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Počet	±
	Občanská demokratická strana	1 892 475	35,38	81	+23
	Česká strana sociálně demokratická	1 728 827	32,32	74	+4
	Komunistická strana Čech a Moravy	685 328	12,81	26	-15
	Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová	386 706	7,22	13	-9
	Strana zelených	336 487	6,29	6	+6
	SNK Evropští demokraté	111 724	2,08	0	-
	Nezávislí demokraté	36 708	0,68	0	-
	Nezávislí	33 030	0,61	0	-
	Strana zdravého rozumu	24 828	0,46	0	-
	Pravý blok	20 382	0,38	0	-
	Unie svobody – Demokratická unie	16 457	0,30	0	-9
	Právo a Spravedlnost	12 756	0,23	0	-
	Moravané	12 552	0,23	0	-
	Strana Rovnost Šancí	10 879	0,20	0	-
	Národní strana	9 341	0,17	0	-
	Koalice pro Českou republiku	8 140	0,15	0	-
	Koruna Česká	7 293	0,13	0	-
	Balbínova poetická strana	6 897	0,12	0	-
	4 VIZE	3 109	0,05	0	-
	Česká strana národně socialistická	1 387	0,02	0	-
	Helax	1 375	0,02	0	-
	Humanistická strana	857	0,01	0	-
	Folklor i Společnost	574	0,01	0	-
	Česká pravice	395	0,00	0	-
	Liberální reformní strana	253	0,00	0	-
	České hnutí za národní jednotu	216	0,00	0	-
Celkem		5 348 976	100	200	–

• Mapy výsledků pěti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny
• 
  ODS
• 
  ČSSD
• 
  KSČM
• 
  KDU-ČSL
• 
  SZ

Předvolební kampaň byla komentátory často^[zdroj?] označována jako dosud nejtvrdší a také nejšpinavější v samostatné České republice. Zásadními rysy kampaně bylo mj. odmítání Ministerstva financí (ministr Bohuslav Sobotka, ČSSD) vyplatit příspěvek za úspěch v komunálních volbách v Praze v roce 2002 straně SNK Evropští demokraté, vzestup preferencí Strany zelených, kolísání preferencí KDU-ČSL a negativní kampaně proti ODS, KDU-ČSL, ČSSD a KSČM. Předvolební význam mělo rovněž schválení zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, o něž usiloval premiér Jiří Paroubek.^[zdroj?]

Koncem ledna 2006 překročily volební preference Strany zelených pětiprocentní kvórum, což vyvolalo značnou pozornost médií. ČSSD a její lídr Paroubek na to zareagovali důraznějším upozorňováním na své programové cíle týkající se životního prostředí, růst zelených zároveň vyvolal dohady o možných větších komplikacích při vytváření stabilní vlády.^[zdroj?]

Dalším výrazným prvkem byla kampaň recesisticko-protestní Balbínovy poetické strany, která prostřednictvím billboardů zesměšňovala a dehonestovala KDU-ČSL, resp. Miroslava Kalouska osobně. Podle lidovců a některých dalších politiků nezískala Balbínova poetická strana prostředky dary svých příznivců, jak uvádí, nýbrž sloužila jako zástěrka nějakého jiného „neznámého útočníka“ s vlastními politickými zájmy. Podobně billboardy ČSSD s heslem „ODS Minus“ parafrázovaly volební hesla ODS v jednoznačně negativním smyslu. ČSSD si pro tento účel dokonce zaregistrovala volební symbol ODS – modrou turistickou značku. Obě kampaně byly komentátory často vnímány jako nový fenomén svým jednostranně negativním zaměřením vůči konkurenci.

Další zvláštností byl extrémní rozptyl preferencí KDU-ČSL, které prakticky současně prováděné průzkumy dávaly výsledky jak odpovídající dřívějším volbám (9,5 % podle průzkumu CVVM z 20. dubna 2006), tak kolem pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny (4,9 % podle STEM z 19. dubna 2006). Toto kolísání a rozdíly mezi výsledky jednotlivých agentur posílilo spekulace o možné manipulaci veřejným míněním a snaze znejistit voliče lidovců.^[zdroj?]

Několik dnů před počátkem voleb se v médiích objevila přísně tajná zpráva policisty Jana Kubiceho pro branně bezpečnostní výbor sněmovny, ve které informoval o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Jednalo se o kopii poslance za KDU-ČSL Pavla Severy,^[4] který novinářům umožnil získat svůj výtisk a za tento čin později zaplatil pokutu 25 tisíc korun.^[5] Kubiceho zpráva obsahovala mimo jiné informace získané při domovní prohlídce u podnikatele Tomáše Pitra, například materiály o spojení vraždy podnikatele Mrázka se špičkami ČSSD nebo o tom, že Jiří Paroubek „měl k dispozici“ nezletilou dceru podnikatele Ďurička. Paroubek to označil za nepřípustné ovlivňování voleb.

25. května z voleb odstoupila Česká pravice, která vyzvala své příznivce (ve volbách 2002 získala 2041 hlasů – 0,04 %), ať volí ODS; přesto jí bylo odevzdáno celkem 395 platných hlasů (třetí nejnižší výsledek). Prohlášení o odstoupení s výzvou nevolit levici vydala i strana Helax – Ostrava se baví, na rozdíl od ČP ovšem její zmocněnec oficiálně nestáhl kandidátky [1]. Získala pak 1375 hlasů (ve volbách do EP 3366).

Byl zaznamenán jeden případ pokusu o manipulaci voleb. V obci Všestudy členka volební komise za ODS Alena Nedbalová rozdávala v domově důchodců obálky, jež obsahovaly jen kandidátku ODS.^[6]

Podnikatel Ivan Bičiště vyvěsil u své továrny na Zlíchově padesátimetrovou plachtu s textem Po vítězství KSČSSD prodám ihned a levně: 3000 m² + kanceláře + pozemek + 60 zaměstnanců. E-mail: volby1946@seznam.cz. Na internetové doméně Volby1946.cz dále zveřejnil prohlášení Klementa Gottwalda v tehdejších Živnostenských novinách.

Majitel olomouckého klubu Vertigo čepoval lidem pivo zdarma výměnou za tři lístky KSČM; nasbíral 700. Obchody se sportovním zbožím Rockpoint nabízely 20% slevu za volební lístek KSČM nebo ČSSD. Kavárna na pražských Vinohradech nabízela za volební lístky ČSSD a KSČM kávu zdarma. Dva a půl tisíce volebních lístků KSČM nasbírali organizátoři iniciativy Trikem proti komunismu v rámci soutěže, jejíž výherce získá trička s protikomunistickými motivy.

Objevily se rovněž internetové stránky a kampaně určené pro posílení volební účasti zejména u mladých lidí; implicitním důsledkem a někdy explicitně přiznávaným cílem je snížit výsledky KSČM. Kampaň s názvem Rozhodněte to aneb jít volit je sexy tvořily tři reklamní spoty renomovaných režisérů, vysílané v televizi Óčko, regionálních stanicích a promítané v multikinech; Česká televize je odmítla. Další podobné webové stránky jsou Hodtotam.cz, Pujduvolit.cz, Kohovolit.eu umožňující porovnat vlastní politické preference s hlasováním poslanců v uplynulém volebním období a Hele vol! se soutěží o vymýšlení textů do komiksových bublin od předních českých karikaturistů.

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:^[7]

Název	Logo	Volební číslo	Lídr	Foto	Poznámka
Balbínova poetická strana		3	Jiří Hrdina
Česká strana národně socialistická		16	Jiří Stanislav		strana kandidovala pouze ve dvou krajích, ve zbytku republiky podpořila ČSSD
Česká pravice		7	Michal Simkanič		25. května odstoupila z voleb s výzvou podpořit ODS
Česká strana sociálně demokratická		10	Jiří Paroubek		podpora: Česká strana národně socialistická
České hnutí za národní jednotu		2	Jan Skácel
Folklor i Společnost		23	Miroslav Lejsek
Helax – Ostrava se baví		13	Gabriela Zimermanová
Humanistická strana		19	Jan Tamáš
Koalice pro Českou republiku		21	Radoslav Štědroň		koalice Strany práce, Demokratické unie České republiky, Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků, Klubu angažovaných nestraníků, Masarykovy demokratické strany, Nezávislé iniciativy a Strany drobných živnostníků a podnikatelů
Komunistická strana Čech a Moravy		20	Vojtěch Filip		podpora: Strana demokratického socialismu
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)		8	Václav Srb
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová		24	Miroslav Kalousek
Liberální reformní strana		4	Milan Hamerský
Moravané		17	Milan Trnka
Národní strana		22	Petra Edelmannová		podpora: Republikáni Miroslava Sládka
Nezávislí		6	František Zwyrtek
Nezávislí demokraté		25	Vladimír Železný
Občanská demokratická strana		9	Mirek Topolánek
Právo a Spravedlnost		5	Petr Valeš
SNK Evropští demokraté		11	Jana Hybášková		podpora: Spojení demokraté – Sdružení nezávislých
Strana Rovnost Šancí		26	Zdeňka Ulmannová
Strana zdravého rozumu		1	Petr Hannig
Strana zelených		18	Martin Bursík
Unie svobody – Demokratická unie		12	Pavel Němec
Volte Pravý blok		14	Petr Cibulka
4 VIZE - www.4vize.cz		15	Zdeněk Macura

Předseda ČSSD Jiří Paroubek v projevu po půl deváté, kdy se ještě domníval, že ČSSD bude mít spolu s KSČM 101 mandátů (rozhodlo až v pozdních hodinách sečtení pravicově volících občanů v zahraničí, jejichž hlasy byly připočítávány k výsledku Jihočeského kraje) odmítl uznat výsledky voleb^[8], napadl ODS a její „agenty přisluhovače“ pro manipulaci voleb, některá média (včetně veřejnoprávních) pracující „v žoldu“ ODS a opět obvinil Jana Kubiceho ze lží a ovlivnění voleb. Oznámil, že zváží podání žaloby na regulérnost voleb u Nejvyššího správního soudu. Současný vývoj v Česku přirovnal k únoru 1948. KSČM toto stanovisko ústy svého předsedy nejprve podpořila^[9], posléze od této podpory ale ustoupila a prohlásila, že akceptuje výsledek voleb. Sám Paroubek se později za své vystoupení omluvil.^[10]

Představitelé jiných stran obvinění odsoudili. Místopředseda ODS Petr Nečas řekl: „Byla to vzteklá slova poraženého člověka, který se bojí a má panickou hrůzu z toho, že přijde o moc.“ Martin Bursík ze Strany zelených označil za neuvěřitelné, že podobný projev slyšel od vrcholného politika v demokratickém státě, a řekl, že slova agent nebo přisluhovač slyšel naposledy ráno v dokumentu o politickém soudním procesu s Miladou Horákovou; prohlásil, že SZ odmítá s ČSSD jednat („nebudeme jim zvedat telefony“).

Klaus na další mimořádné konferenci po desáté večer odsoudil Paroubkovo srovnání situace s komunistickým převratem a zopakoval, že v pondělí bude jednat s předsedou ODS Mirkem Topolánkem.

Krajský lídr Strany zelených Petr Pávek podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu; metoda přepočítání hlasů na mandáty byla podle něj neústavní a znevýhodňovala malé strany.^[11] Celkem bylo podáno 60 stížnosti.^[11]

• Parlamentní volby 2006 a česká politika. Příprava vydání Břetislav Dančák, Vít Hloušek. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2006. ISBN 80-210-4161-7. S. 276. (česky, anglicky) 
• TOMÁŠ LEBEDA, Tomáš Lebeda, et al. Voliči a volby 2006. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2007. ISBN 978-80-7330-126-2. S. 234. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006 na Wikimedia Commons
• KRUPA, David. Parlamentní volby 2006 v ČR. Brno, 2007. 73 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
• Volební zákon platný pro volby PSP ČR v roce 2006 Archivováno 7. 9. 2006 na Wayback Machine., formát PDF (formát HTML Archivováno 17. 6. 2006 na Wayback Machine.)
  • Volební server ČSÚ (oficiální výsledky, kandidátky apod.). Archivováno 6. 7. 2017 na Wayback Machine.
• Důležité volební odkazy na webu ČT24
• Analýza výsledků a přepočtu hlasů na mandáty – jaká změna počtu hlasů by způsobila jaký rozdíl ve výsledcích