Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Stát	Česko Česko
Druh voleb	parlamentní
Volební termín	20.–21. října 2017
Předchozí volby	2013
Následující volby	2021
Volební účast	60,84 %
Počet kand. stran	31
Výsledky
strana % ANO   29,64 ODS   11,32 Piráti   10,79 SPD   10,64 KSČM   7,76 ČSSD   7,27 KDU-ČSL   5,80 TOP 09   5,31 STAN   5,18 Svobodní   1,56 strany, které dosáhly na státní příspěvek (alespoň 1,5 %).
Předseda vlády
Před volbami	Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Po volbách	Andrej Babiš (ANO)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se uskutečnily 20. a 21. října.^[1][2] Ve volbách bylo nejúspěšnější ANO 2011, které získalo 29,64 % hlasů a 78 mandátů. Na druhém místě skončila ODS, jež získala 11,32 % a 25 poslanců. Následovaná byla na třetím místě Českou pirátskou stranou s 10,79 % a na čtvrtém místě SPD s 10,64 %. Obě tyto strany získaly shodně 22 mandátů. V poslanecké sněmovně ještě zasedli zástupci KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých. Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.^[3]

Občané České republiky, kteří dosáhli 18 let a nebyli omezeni ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, zvolili 200 poslanců do Poslanecké sněmovny, dolní komory Parlamentu České republiky, pomocí systému poměrného zastoupení.^[4] Obyvatelé ČR mohli volit i mimo místo svého trvalého bydliště, museli si ale včas vyřídit voličský průkaz.^[5]

Od roku 1996 šlo o sedmé volby do Poslanecké sněmovny. Kandidovalo 31 stran a hnutí, tedy o 7 více než při minulých předčasných volbách v roce 2013. Celkem bylo navrženo 7 524 kandidátů a 2 154 (28,6 %) z nich byly ženy.^[6] Do sněmovny se nakonec dostalo 9 uskupení. Počet kandidátů, kandidujících uskupení i počet těch, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, byl v historii České republiky nejvyšší. 20 stran a hnutí obdrželo méně než 1 % hlasů. 10 stran a hnutí kandidovalo jen v některých krajích. Nejvíce jich kandidovalo v Praze (29) a nejméně v Karlovarském kraji (21).^[7] Dosavadní parlamentní strana Úsvit – Národní Koalice nekandidovala vůbec. Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů ve všech okresech České republiky.

	ANO	ODS	Piráti	SPD	KSČM	ČSSD	KDU-ČSL	TOP 09	STAN
Volební lídr	Andrej Babiš	Petr Fiala	Ivan Bartoš	Tomio Okamura	Vojtěch Filip	Lubomír Zaorálek	Pavel Bělobrádek	Miroslav Kalousek	Jan Farský
Počet hlasů	1 500 113	572 962	546 393	538 574	393 100	368 347	293 643	268 811	262 157
Podíl	29,64 % ▲	11,32 % ▲	10,79 % ▲	10,64 % ▲	7,76 % ▼	7,27 % ▼	5,80 % ▼	5,31 % ▼	5,18 % ▼
Počet mandátů	78	25	22	22	15	15	10	7	6
Předchozí volby (2013)	18,65 % (47)	7,72 % (16)	2,66 % (0)	nová strana 6,88 % (14) Úsvit	14,91 % (33)	20,45 % (50)	6,78 % (14)	11,99 % (26) společně se STAN	11,99 % (26) společně s TOP 09

Subjekt[8]		Hlasy		Mandáty
		Počet	%	Počet	±
	ANO 2011	1 500 113	29,64	78	+31
	Občanská demokratická strana	572 948	11,32	25	+9
	Česká pirátská strana	546 393	10,79	22	+22
	Svoboda a přímá demokracie	538 574	10,64	22	+8
	Komunistická strana Čech a Moravy	393 100	7,76	15	-18
	Česká strana sociálně demokratická	368 347	7,27	15	-35
	Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová	293 643	5,80	10	-4
	TOP 09	268 811	5,31	7	-15
	Starostové a nezávislí	262 157	5,18	6	+2
	Strana svobodných občanů	79 229	1,56	0	-
	Strana zelených	74 335	1,46	0	-
	Strana zdravého rozumu	36 528	0,72	0	-
	Realisté	35 995	0,71	0	-
	Strana Práv Občanů	18 556	0,36	0	-
	Sportovci	10 593	0,20	0	-
	Dělnická strana sociální spravedlnosti	10 402	0,20	0	-
	Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka	9 857	0,19	0	-
	Řád národa – Vlastenecká unie	8 735	0,17	0	-
	Občanská demokratická aliance	8 030	0,15	0	-
	Blok proti islamizaci – Obrana domova	5 077	0,10	0	-
	Referendum o Evropské unii	4 276	0,08	0	-
	Radostné Česko	3 852	0,07	0	-
	Cesta odpovědné společnosti	3 758	0,07	0	-
	Dobrá volba 2016	3 722	0,07	0	-
	Česká strana národně sociální	1 573	0,03	0	-
	Pravý blok	491	0,00	0	-
	Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí	438	0,00	0	-
	Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017	436	0,00	0	-
	Občané 2011	359	0,00	0	-
	Národ Sobě	300	0,00	0	-
	Česká národní fronta	117	0,00	0	-
Celkem[p 1]		5 060 745	100	200	–

• Mapy výsledků devíti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny
• 
  ANO
• 
  ODS
• 
  Piráti
• 
  SPD
• 
  KSČM
• 
  ČSSD
• 
  KDU-ČSL
• 
  TOP 09
• 
  STAN

V nové sněmovně zasedli zástupci celkem 9 politických uskupení: ANO získalo 78 mandátů, ODS 25 mandátů, Piráti 22 mandátů, SPD rovněž 22 mandátů, KSČM 15 mandátů, ČSSD 15 mandátů, KDU-ČSL 10 mandátů, TOP 09 7 mandátů a STAN 6 mandátů.^[10] Volební účast činila 60,84 % z celkového počtu 8 374 501 registrovaných voličů.^[8] Bylo odevzdáno 5 091 065 hlasů, z toho 5 060 759 (po přepočtu na základě soudního rozhodnutí: 5 060 745^[11]) platných (99,40 %).^[8]

Vítězné hnutí ANO získalo nejvíce hlasů v Ústeckém kraji (37,55 %), nejméně v Praze (20,35 %). Na druhém místě se umístilo SPD v 5 krajích (Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Ústecký a Karlovarský). ODS získala druhá místa v 6 krajích (Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Pardubickém), Piráti v Praze a kraji Vysočina. STAN se na druhé místo dostali v Libereckém kraji. Podle průzkumu zpravodajského portálu Hlídací pes, jehož výsledky byly uveřejněny i v zahraničním tisku, přešla hnutí ANO 2011 mj. jedna třetina dřívějších voličů ČSSD a jedna čtvrtina voličů KSČM.^[12]

Ve všech 76 okresech získalo nejvíce hlasů hnutí ANO. Na druhém místě se v 35 okresech umístila SPD. Bylo to převážně na Moravě, v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ve 26 okresech byla druhá ODS, a to převážně v Čechách a také v Brně. Piráti obsadili druhé místo v 7 okresech v Čechách, STAN ve 4 okresech (Kolín, Kutná Hora, Liberec a Semily), KDU-ČSL ve 2 (Uherské Hradiště a Žďár nad Sázavou), KSČM v okrese Tachov (12,47 %) a ČSSD v okrese Pelhřimov (11,85 %).^[13]

V zahraničí na zastupitelských úřadech v 88 zemích odvolilo 10 494 českých občanů při 70,23 % volební účasti. Ti dali 26,09 % hlasů TOP 09, 19,49 % Pirátům, 12,53 % ODS, 7,62 % ANO, 7,39 % KDU-ČSL, 7,18 % STAN, 6,62 % Straně zelených, 4,6 % ČSSD, 4,11 % SPD, 1,8 % Svobodným a 0,92 % KSČM. Zahraniční hlasy byly připočítány kandidátům Středočeského kraje. 1 058 voličů odvolilo v Londýně, což bylo nejvíce ze všech zastupitelských úřadů.^[14]

Obdobně jako při některých předchozích českých volbách v minulých letech^[15][16] byly i v těchto sněmovních volbách zaznamenány případy nesprávného započítávání preferenčních hlasů na volebních lístcích. Několik občanů se proti těmto nedostatkům ohradilo podáním volební stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

V Plzeňském kraji byl přezkoumáním volební dokumentace ze čtyř okrsků zjištěn zcela nesprávný postup volebních komisí, který měl za následek rozdíl ve stovkách nesprávně započítaných preferenčních hlasů, a tamtéž byly konstatovány i chyby v počtech hlasů pro jednotlivé strany.^[17]

Veřejné jednání mimořádně na neděli 19. listopadu nařídil soud ve věci návrhu voliče Tomáše Nováka, který volil ve Středočeském kraji a jehož podezření na nezapočítání preferenčních hlasů v šesti okrscích soud potvrdil a na základě jeho návrhu přistoupil k vyžádání a kontrole volebních lístků z celkem 915 volebních okrsků, což odpovídá přibližně polovině celého kraje.^[18][19] Jednalo se o dosud největší přezkoumávání volebních výsledků v historii a podílelo se na něm více než 100 zaměstnanců Nejvyššího správního soudu.^[18] Na návrh stěžovatele byly přepočítávány preferenční hlasy pro kandidáty Občanské demokratické strany, protože stěžovatel formuloval a soud ve svém usnesení z 9. listopadu nevyloučil platnost domněnky, že nesprávným započítáním preferenčních hlasů mohli být ve Středočeském kraji za poslance zvoleni nesprávní kandidáti této strany – zejména nebyl se 4,87 % započítaných preferenčních hlasů podle vyhlášených výsledků rozdílem pouhých 104 chybějících hlasů posunut do čela kandidátky a tím zvolen poslancem starosta Líbeznic a krajský zastupitel Martin Kupka (kandidoval na 31. místě a byl proto uvedený až na rubové straně volebního lístku).^[20][21] Po přezkoumání výsledků nakonec soud závažná pochybení potvrdil a na základě revidovaných výsledků prohlásil Martina Kupku poslancem namísto původně zvoleného Petra Bendla.^{[22][p 3]}

Od minulých voleb v roce 2013 zažilo Česko ekonomický růst a vykazovalo nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.^[23]

Termín voleb vyhlásil prezident Miloš Zeman dne 19. dubna 2017.^[1] Strany a hnutí mohly předkládat své kandidátní listiny příslušnému krajskému úřadu do 15. srpna 2017, losování čísel hlasovacích lístků proběhlo 5. září 2017.^[24] Volební lístky voliči obdrželi do úterý 17. října.

Oficiálně volební kampaň začala od 2. května 2017. Poprvé v historii České republiky byly výdaje na kampaň omezeny, a to maximálně 90 milionů korun za každý subjekt.^[25]

Česká televize oznámila 3. srpna 2017 konání 14 tematických debat na nejrůznější témata.^[26] Klíčem k pozvání představitelů hnutí a stran do debaty byl průzkum veřejného mínění společnosti Median a Kantar TNS konaný od 23. srpna do 8. září 2017,^[27] na jehož základě bylo vybráno deset hnutí a stran s největším volebním potenciálem. Debaty proběhly od 15. září do 16. října. Zástupcům stran a hnutí, které se nedostaly do těchto debat, byl poskytnut prostor v pořadu Politické spektrum. Navíc byli zástupci všech kandidujících subjektů postupně zváni do pořadu Události, komentáře.^[27]

Předvolební průzkumy, stranické a volební preference jsou průběžně zveřejňovány několika agenturami. Volební průzkumy se nesmí zveřejňovat poslední tři dny kampaně před zahájením hlasování.^[28]

Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:

Název	Logo	Volební číslo	Lídr	Foto	Počet kandidátů	Kraje[p 4]	Poznámka
ANO 2011		21	Andrej Babiš		343	14
Blok proti islamizaci – Obrana domova		13	Jana Borkovcová		273	14	předsedou strany byl v době konání voleb David Štěpán podpora: Úsvit – Národní Koalice; Česká Suverenita
Cesta odpovědné společnosti		3	Jaroslav Kuchař		80	13
Česká národní fronta		18	Ondřej Vrba		11	1
Česká pirátská strana		15	Ivan Bartoš		338	14	podpora: Evropani.cz; Hnutí O co jim jde?!; Hnutí Fair Play
Česká strana národně sociální		25	Michal Klusáček		95	10	podpora: Česká strana národně socialistická
Česká strana sociálně demokratická		4	Lubomír Zaorálek		343	14	úřadujícím předsedou strany byl v době konání voleb Milan Chovanec
Dělnická strana sociální spravedlnosti		28	Tomáš Vandas		343	14	podpora: Strana státu přímé demokracie – Strana práce; Konzervativní a sociální hnutí
Dobrá volba 2016		22	Pavol Lukša		272	11
Komunistická strana Čech a Moravy		8	Vojtěch Filip		343	14	podpora: Strana demokratického socialismu
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová		24	Pavel Bělobrádek		341	14	podpora: Spojení demokraté – Sdružení nezávislých; Nestraníci; COEXISTENTIA
Národ Sobě		31	Jiří Šoltys		6	1
Občané 2011		16	Ludvík Adámek		18	2
Občanská demokratická aliance		14	Pavel Sehnal		343	14	podpora: PRO Zdraví a Sport
Občanská demokratická strana		1	Petr Fiala		343	14	podpora: Strana soukromníků České republiky
Radostné Česko		6	Boleslav Buzek		41	11
Realisté		26	Petr Robejšek		340	14	podpora: Patrioti České republiky
Referendum o Evropské unii		19	František Matějka		343	14
Řád národa – Vlastenecká unie		2	Josef Zickler		343	14
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka		23	Miroslav Sládek		175	14
Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí		11	Tomáš Krčma		1	1	Parlamentní kandidaturou chtějí pouze upozornit na problematiku developerského působení v Prokopském údolí, oslovit co nejvíce lidí a pokusit se mu zamezit.[29]
Sportovci		27	Vlastimil Sehnal		339	14
Starostové a nezávislí		7	Jan Farský		337	14	předsedou hnutí byl v době konání voleb Petr Gazdík podpora: SNK Evropští demokraté; Starostové pro Liberecký kraj; Nezávislí
Strana Práv Občanů		30	František Ringo Čech		343	14	předsedou strany byl v době konání voleb Jan Veleba podpora: Hnutí osobností kraje; Severočeši.cz; Bezpečnost, odpovědnost, solidarita
Strana svobodných občanů		12	Petr Mach		339	14
Strana zdravého rozumu		10	Petr Hannig		341	14	podpora: České hnutí za národní jednotu; Demokratická strana zelených; Národní demokracie; Sdružení pro republiku – Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska; Slušní lidé
Strana zelených		9	Matěj Stropnický		343	14	podpora: Politické hnutí Změna
Svoboda a přímá demokracie		29	Tomio Okamura		343	14	podpora: Moravané
TOP 09		20	Miroslav Kalousek		343	14	podpora: Klub angažovaných nestraníků; Konzervativní strana; Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska); Liberálně ekologická strana
Unie Hrdosti, Aktivity, Vlastenectví, Empatie a Lidskosti 2017		17	bez celostátního lídra[30]		15	2
Volte Pravý blok		5	Petr Cibulka		35	1

Volební místnosti byly otevřeny 20. října od 14:00 do 22:00. Dne 21. října byly otevřeny od 8:00 do 14:00.^[31] O hodinu déle mohli volit lidé patřící do volebního okrsku 40 v Opavě.^[32] Důvodem byly předešlé technické potíže. V Americe začaly a skončily volby kvůli časovému posunu o den předem.^[33] Společně s volbami se v 9 městech či obcích uskutečnilo místní referendum. Proběhlo v Jilemnici, Chropyni, Zubří, Vědomicích, Velkém Meziříčí, Mimoni, Cerhenicích, Dobřejovicích a Velkých Přílepech.^[34]

První předběžné výsledky byly zveřejněny ve 14:22, konečné výsledky po sečtení všech hlasů ve 21:09 večer. Nejrychleji bylo sečteno v jednom z okrsků v Kostelci nad Vltavou na Písecku. Nejdéle se čekalo na to, jak rozhodli voliči na ambasádě v Mexiku.^[35] Prvním krajem, kde bylo sečteno 100 % hlasů, byl Zlínský, a to v 17:50 hodin. Volební účast byla 60,84 %. Z krajů hlasovalo nejvíce voličů v Praze (67,13 %) a v kraji Vysočina (64,03 %) a nejméně v Karlovarském (52,11 %) a Ústeckém kraji (52,38 %).

Před zahájením voleb policie vyšetřovala údajnou manipulaci s volebními lístky v Krupce, kde bylo podle sociálních pracovníků některým lidem nabízeno 300 Kč za hlas.^[36] Během sčítání hlasů 21. října odpoledne byl napaden web Českého statistického úřadu. Cílený útok DDoS způsobil dočasně omezenou přístupnost serverů úřadu. Podle úřadu výpadek neovlivnil nezávislé zpracování dat. Útok trval nejprve hodinu a pak se několikrát krátce opakoval. Kolem 16:30 hodin se podařilo útoky zastavit.^[37]

Při volbách do PSP ČR je používána tzv. D'Hondtova metoda s rozdělením po krajích, jejímž výsledkem je, že jsou zvýhodněny strany s největším počtem hlasů. Tím dochází k tomu, že např. při volbách 2017 stačilo vítězné straně, ANO, na jeden mandát pouze 19 232 hlasů, zatímco poslední dvě z těch, které překročily hranici 5 %, TOP09 a STAN, potřebovaly hlasů dvojnásobek, 38 402 a 43 693.^[38][39]

Politickým stranám a hnutím, které ve volbách dostaly více než 1,5 % hlasů rozdá stát 482 milionů korun. Na období 2017 až 2021 nejvíc peněz získá ANO – 150 milionů korun. ODS získá 57,3 milionů, Piráti 54,6 mil., SPD 53,8 mil., KSČM 39,3 mil., ČSSD 36,8 mil., KDU-ČSL 29,4 mil., TOP 09 26,9 mil. a STAN 26,2 milionů.^[40] Oproti minulým volbám si nejvíce přilepšilo ANO, naopak ČSSD dostane oproti minulému období peněz nejméně.

Podle společnosti Median bylo s výsledkem voleb den po nich spokojeno 44 procent lidí a nespokojeno 46 %. Většina dotázaných, 56 %, se domnívala, že se po volbách zlepší ekonomická situace v Česku. Podle 57 % dotázaných nebyla demokracie ohrožena, obavy mělo 37 % lidí.^[41]

Dne 24. října mluvčí prezidenta avizoval, že ustavující schůze Poslanecké sněmovny bude prezidentem svolána na 20. listopadu 2017.

V úterý 31. října pověřil prezident Zeman Babiše jako vítěze voleb jednáním o sestavení vlády, na rozdíl od svých předchůdců Zeman Babišovi nedal podmínku, že musí předem získat důvěru poslanecké sněmovny.^[42] Babiš naznačil, že by se mu líbilo vytvořit koalici s ODS, protože dohromady by měli 103 poslanců a podle jeho zkušenosti, čím míň partnerů ve vládě, tím lepší.^[43] Babiš také vyloučil společnou vládu s KSČM a SPD.^[43] ODS ovšem účast ve vládě odmítla a preferovala skončit v opozici.^[43] Protože návrhy na vládnutí v koalici s ANO odmítaly téměř všechny strany, začal Babiš pracovat s variantou menšinové vlády doplněnou o odborníky a chtěl přijít s programem, který by částečně splňoval program všech stran.^[44] O vstup do koaliční vlády s ANO měl zájem pouze Tomio Okamura.^[44]

Jednou z podmínek KSČM pro podporu menšinové vlády ANO je zdanění církevních restitucí, s čímž Babiš dlouhodobě souhlasí.^[45] KSČM vyslovilo i dalších 6 podmínek, mj.: předpis o obecném referendu, zvyšování minimální mzdy, ochrana přírodního bohatství Česka tím, že by vodní zdroje přešly do majetku státu, krajů a obcí.^[45]

24. listopadu se Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), Jiří Hlavatý (ANO) a Martin Půta (STAN) vzdali poslaneckého mandátu. První vláda Andreje Babiše byla jmenovaná prezidentem na Pražském hradě 13. prosince 2017.^[46]

Menšinová vláda sestavená Babišem ovšem nedostala v lednu 2018 důvěru, pro hlasovalo pouze 78 poslanců ANO.^[47] Začala proto nová jednání o sestavení vlády, sestavením vlády byl opět pověřen Babiš, tentokrát s podmínkou, že musí mít předem zajištěnou nadpoloviční většinu hlasů.

V lednu 2018 hnutí ANO nabídlo jednání o vládě s ODS, ovšem podle ODS prý ANO není ochotné přijímat kompromisy a odmítalo návrhy, které dříve označovalo jako priority.^[48] Několik dní před jednáním hlasovalo ANO proti návrhům ODS na zvýšení výdajů na obranu České republiky na 2 procenta HDP, na zrušení zákazu otevírací doby při některých svátcích, na zrušení daně z nabytí nemovitosti a elektronické evidence tržeb.^[48] Při jednání ANO s KDU-ČSL trvala KDU-ČSL na tom, že je nepřitajelné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik a navrhla variantu, kdy by ve vládě nebyl žádný předseda koaliční strany.^[48] Ovšem ani tak nebyla tato podmínka podmínka pro ANO přijatelná.^[48] Podmínku sestavení vlády bez trestně stíhaného politika vyslovila i ČSSD.^[48] Na volebním sjezdu ČSSD v Hradci Králové v únoru 2018 se však rozhodlo, že se strana do vyjednávání o vládě s hnutím ANO nakonec zapojí.^[49]

Menšinová vláda ANO a ČSSD získala 12. července 2018 důvěru Poslanecké sněmovny a to díky podpoře poslanců ze stran ANO, ČSSD a KSČM.^[50] Osm měsíců po volbách a pět měsíců po demisi dosavadní menšinové vlády ANO byla 27. června 2018 prezidentem na Pražském hradě jmenovaná druhá vláda Andreje Babiše stran ANO a ČSSD.^[51]

• Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
• Volby do Poslanecké sněmovny
• Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
• Seznam politických stran a hnutí v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 na Wikimedia Commons
• Zpráva Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 ve Wikizprávách
• www.volby.cz – Český statistický úřad
• www.transparentnivolby.cz – Transparency International – Česká republika, o. p. s.
• Zpravodajské články serveru iROZHLAS k tématu