Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012

Volby do zastupitelstev krajů se v roce 2012 uskutečnily společně s prvním kolem voleb do Senátu 12. a 13. října.^[1] Volili se krajští zastupitelé ve 13 krajích mimo hlavní město Prahu, kde má pravomoci obdobné zastupitelstvu kraje zastupitelstvo hlavního města Prahy zvolené v roce 2010.

Nedlouho před vyhlášením voleb se změnila jejich zákonná úprava, když zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, byl poslaneckou novelou změněn tak, že při vyhodnocování výsledků hlasování pro posun na první místo kandidátky postačí 5 % preferenčních hlasů (oproti stávajícím 10 %).^[2] Tato novela také zavedla možnost volit s voličským průkazem.

Výsledky

Voleb se účastnilo celkem 2 763 464 (36,89 %) voličů. Z odevzdaných 2 757 176 hlasů bylo platných 2 637 115 (95,65 %). Nejvyšší volební účast byla v Kraji Vysočina (41,05 %), naopak nejmenší v Karlovarském kraji (31,57 %).^[3] Nejvyšší účast v rámci volebních obvodů byla ve Zlíně, kde se voleb účastnilo 43,18 % voličů.^[4] Naopak nejméně voličů se účastnilo v obvodu Sokolov, pouze 29,41 % voličů.^[5]

V rámci krajů zvítězila v nejvíce krajích Česká strana sociálně demokratická (dále ČSSD), celkem v 9, získala nejvíce hlasů v krajích na Moravě, získala také nejvíce hlasů v kraji Jihočeském, Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém. Komunistická strana Čech a Moravy (dále KSČM) získala nejvíce hlasů ve dvou krajích - Ústeckém a Karlovarském. Občanská demokratická strana (dále ODS) a Starostové pro Liberecký kraj (dále SLK) získaly každá nejvíce hlasů v jednom kraji - ODS v Plzeňském a SLK v Libereckém kraji.^[6]

Souhrnné výsledky

Celkový počet mandátů v krajích je 675, nejvyšší počet mandátů získala ČSSD (205), druhý nejvyšší počet mandátů získala KSČM (182), třetí nejvyšší počet mandátů získala ODS (102). Do zastupitelstev krajů se dostala ještě uskupení: koalice TOP 09 a STAN (44), KDU-ČSL (42), SLK (13), Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, NK, SNK ED (10), ZMĚNA Pro Liberecký Kraj (Politické hnutí Změna, SZ) (10), Severočeši.cz (9), Jihočeši 2012 (9), Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty (KDU-ČSL, SZ) (8), SPOZ (7), Koalice pro Královéhradecký kraj - KDU-ČSL - HDK - VPM (KDU-ČSL, VPM) (7), Hnutí PRO! kraj (SZ, HNHRM, KDU-ČSL) (6), NEZÁVISLÍ (5), HNHRM (5), VÝCHODOČEŠI (4), ALTERNATIVA (4), Pro Vysočinu (SNK ED, NK) (3).^[7][8]

V porovnání s krajskými volbami z roku 2008, kdy byla účast lehce vyšší (40,3 %), ztratily nejvíce ČSSD (422 758 hlasů a 75 mandátů) a ODS (362 943 hlasů a 78 mandátů). Naopak výrazně posílila KSČM, kdy získala 100 929 nových voličů a 68 nových mandátů. Uspěla i nová strana TOP 09 v koalici se Starosty a nezávislými, která ve svých prvních krajských volbách obdržela 175 089 a 44 mandátů. Celostátně výrazně uspěla ještě KDU-ČSL 155 510 hlasy pro své samostatné kandidátky a celkovým ziskem 61 mandátů.^[6]

Souhrnné výsledky po stranách

Vysvětlivky:

Výsledky po krajích

Středočeský kraj

Ve volbách i přes Rathovu aféru skončila ČSSD na prvním místě, těsně za ní komunisté. Levice jako celek posílila. ČSSD chtěla pokračovat ve své krajské vládě tolerované komunisty, ti však chtěli přímou účast v radě. Lídr sociálnědemokratické kandidátky usiloval o dohodnutí menšinového vládnutí s podporou ODS, k tomu však nedošlo a byla nakonec vytvořena poněkud neproporcionální koalice ČSSD-KSČM (s výrazně menším zastoupením komunistů, než by odpovídalo výsledkům voleb). Hejtmanem byl zvolen dosavadní starosta Příbrami a senátor Josef Řihák. V červnu 2014 však pro déledobou ztrátu podpory ve středočeské ČSSD Řihák podal demisi a byl nahrazen dosavadním statutárním náměstkem Milošem Peterou.

Jihočeský kraj

Vytvoření koalice ČSSD s KSČM bylo v tomto kraji jistým překvapením. Hejtman a sociálnědemokratický lídr Jiří Zimola totiž vládl v předcházejícím období s ODS a i v rámci své strany se vyjadřoval ke spolupráci s KSČM skepticky.

Plzeňský kraj

Přes nominální vítězství ODS vedené bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem zůstali občanští demokraté v opozici. Hejtmanský post obhájil Milan Chovanec z ČSSD, který předcházející menšinové vládnutí s podporou KSČM přeformátoval v koaliční smlouvu s toutéž stranou. V lednu 2014 po jmenování ministrem vnitra odstoupil Chovanec z funkce hejtmana a byl nahrazen dosavadním náměstkem Václavem Šlajsem.

Karlovarský kraj

Volby vyhrála KSČM, těsně za ní ČSSD. Ostatní nelevicové strany měly dohromady 18 mandátech. Dojednávání koalice KSČM a ČSSD nejprve uvázlo na základě sporu o hejtmana a principů personální složení rady. ČSSD nabízela pravicovým stranám své menšinové vládnutí za jejich podpory, větší část oslovených stran však takový projekt odmítla. Levicové strany se následně dohodly a hejtmanem se znovu stal Josef Novotný z ČSSD. Opozice bojkotovala volbu krajské rady, když všech 18 zastupitelů ODS, TOP 09, HNHROM a ALTERNATIVA opustilo jednací sál. Kritiku pak vyvolalo jmenování Václava Sloupa (KSČM) náměstkem hejtmana a radním pro oblast školství. Sloup totiž působil před rokem 1989 jako politruk u pohraniční stráže na Chebsku.^[9] V únoru 2015 se po odstoupení hejtmana Josefa Novotného krajská koalice ČSSD a KSČM rozpadla. Hejtmanem se stal Martin Havel (ČSSD) a do krajské rady vstoupily všechny pravicové a středové subjekty, které byly do té doby v opozici. KSČM naopak odešla do opozice.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji vyhráli na rozdíl od Karlovarského kraje komunisté s velkým náskokem. ODS i ČSSD prudce oslabily. Ačkoliv průzkum ukazoval dobrý výsledek pro TOP 09, ta se nakonec do zastupitelstva nedostala, protestní hnutí PRO! kraj (SZ, HNHROM a KDU-ČSL) bylo úspěšnější a do zastupitelstva zasedlo. Severočeši.cz posílili o jeden mandát, ale s KSČM se na společném vládnutí nedohodli. Nakonec vznikla krajská koalice KSČM a ČSSD a Oldřich Bubeníček se stal prvním českým komunistickým hejtmanem od vzniku krajů. ODS a PRO! kraj zůstaly v opozici.

Liberecký kraj

Liberecký kraj byl jediný, kde neměly levicové strany většinu pro sestavení krajské vlády. Výrazně ztratili ČSSD a ODS, TOP09 zůstala daleko pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do zastupitelstva. Vítězem voleb se stali Starostové, uspělo i hnutí Změna, komunisté mírně posílili. Vládu sestavili Starostové se Změnou. ODS, ČSSD a KSČM, silné parlamentní strany, se ocitly v opozici. Starostové do vlády chtěli přizvat i ODS, ovšem Změna tento návrh nepřipustila. Hejtmanem se stal Martin Půta.

Poté, co se těsná většina po vleklých sporech v koalici na podzim 2014 rozpadla, musela být do koalice integrována i ČSSD a Lenka Kadlecová se stala náměstkyní hejtmana pro sociální problematiku.

Královéhradecký kraj

Volby vyhrála ČSSD, byť s velikou ztrátou preferencí. Hned za nimi skončili komunisté, uspělo i nové hnutí Východočeši. Vznikla koalice ČSSD s KSČM, která však měla velmi těsnou většinu. Jeden sociální demokrat navíc zpočátku odmítal koalici s komunisty podpořit. Hejtmanem zůstal Lubomír Franc.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji uzavřela vítězná ČSSD koalici s SPOZ (její lídr Jaromír Dušek se stal vicehejtmanem a radním pro dopravu) a s Koalicí pro kraj (její staronový lídr Roman Línek je statutárním náměstkem hejtmana a radním pro zdravotnictví). Hejtmanem se stal Martin Netolický, který je zároveň nejmladším hejtmanem v dosavadní historii krajů.

Kraj Vysočina

Vysočina zůstala po těchto volbách jediným krajem, kde i po těchto volbách pokračovala jednobarevná vláda ČSSD tolerovaná komunisty. Hejtmanem zůstal Jiří Běhounek.

Jihomoravský kraj

Michal Hašek, hejtman za ČSSD, odmítl koalici s ODS i s KSČM a rozhodl se pokračovat v koalici s KDU-ČSL.

Olomoucký kraj

Poměrně hladce byla vyjednána koalice ČSSD s KSČM, která vystřídala dosavadní širokou levo-pravou koalici. Hejtmanem se stal sociálnědemokratický lídr Jiří Rozbořil.

Zlínský kraj

V Zlínském kraji vznikla po volbách krajská koalice ČSSD-KSČM-SPOZ. Hejtmanem se stal opět Stanislav Mišák z ČSSD. Ustavení koalice doprovázely podobně jako v Jihočeském kraji pouliční protesty kvůli účasti KSČM v radě kraje.^[10]

Moravskoslezský kraj

Zůstala zachována původní silná levicová koalice, hejtmanem se stal Miroslav Novák, lídr kandidátky ČSSD.

Kandidující subjekty

Celkem ve volbách kandidovalo 93 politických stran, hnutí a volebních koalic. Následující tabulka uvádí politické strany, které kandidovaly ve většině krajů (a to jak samostatně, tak jako součást koalice).^[11][12]

Předvolební průzkumy

Předvolební průzkumy vypracovaly, nezávisle na sobě, marketingové agentury STEM/MARK a SC & C pro pořad Otázky Václava Moravce volební speciál. Sledovaly se volební preference, tedy hlasy voličů rozhodnutých volit a celkový výsledek je aritmetický průměr zmíněných dvou výzkumů. Ihned po konečném sečtení hlasovacích lístků se objevily spekulace o manipulaci voličů těmito průzkumy, neboť výsledky se lišily o mnoho procent.^[13]

Karlovarský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 21. – 23. srpna 2012 s 1 013 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 4,0 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 35,01 %.^[14]

Výsledky: ČSSD 26,5 %, KSČM 23,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, Koalice pro Karlovarský kraj (KDU-ČSL, SZ, O co jim jde?) 5 %, Hnutí nezávislých 3,5 %, VV 3 %, SPO 3 %, Piráti 3 %, DSSS 2,5 %, Alternativa pro kraj 2 %.

Liberecký kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 24. – 27. srpna 2012 s 1 032 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,3 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,08 %.^[15]

Výsledky: ČSSD 17,5 %, KSČM 15,5 %, ODS 15 %, Koalice TOP 09 a STAN 12 %, Starostové pro Liberecký kraj 11 %, Změna pro Liberecký kraj 10 %, ostatní 12,5 %.

Kraj Vysočina

Průzkum byl proveden ve dnech 30. – 31. srpna 2012 s 1 040 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 44,88 %.

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 19 %, ODS 13 %, KDU-ČSL 10 %, Koalice TOP 09 a STAN 8 %, SPOZ 6 %, Pro Vysočinu 5 %, ostatní 6,5 %.^[16]

Pardubický kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 31. srpna – 2. září 2012 s 1 008 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,61 %.^[17]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, KSČM 18 %, ODS 16 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,4 %, Koalice pro Pardubický kraj 8,5 %, Nezávislí 5 %, ostatní 11 %.

Královéhradecký kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 5. – 7. září 2012 s 1 101 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,72 %.^[18]

Výsledky: ČSSD 25,5 %, ODS 18 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 13 %, Koalice pro Královéhradecký kraj 7 %, ostatní 15 %.

Plzeňský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 7. – 9. září 2012 s 1 072 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,28 %.^[19]

Výsledky: ČSSD 23,5 %, ODS 20 %, KSČM 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 14 %, SPOZ 5 %, ostatní 16 %.<

Zlínský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 12. – 14. září 2012 s 1 028 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,6 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,13 %.^[20]

Výsledky: ČSSD 23 %, KSČM 16 %, ODS 15,5 %, KDU-ČSL 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, SPOZ 6 %, ostatní 14 %.

Jihočeský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 14. – 16. září 2012 s 1 048 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,5 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 40,78 %.^[21]

Výsledky: ODS 21 %, ČSSD 21 %, KSČM 17,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10 %, Jihočeši 9 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 12,5 %.

Olomoucký kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 19. – 21. září 2012 s 1 021 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,9 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,5 %.^[22]

Výsledky: ČSSD 27,5 %, KSČM 20,5 %, ODS 16,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 10,5 %, ostatní 17 %.

Ústecký kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 20. – 22. září 2012 s 1 070 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 37,44 %.^[23]

Výsledky: KSČM 22 %, ČSSD 20,5 %, ODS 14,5 %, Severočeši 11,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 5,5 %, ostatní 23,5 %.

Jihomoravský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 25. – 28. září 2012 s 1 051 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,8 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 41,05 %.^[24]

Výsledky: ČSSD 30 %, KSČM 17,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 10,5 %, Koalice TOP 09 a STAN 7,5 %, ostatní 11,5 %.

Moravskoslezský kraj

Průzkum byl proveden ve dnech 27. – 30. září 2012 s 1 004 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 4,1 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 38,6 %.^[25]

Výsledky: ČSSD 33 %, KSČM 23,5 %, ODS 14,5 %, KDU-ČSL 6,5 %, ostatní 16,5 %.

Středočeský kraj

(c) Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Průzkum byl proveden ve dnech 2. – 4. října 2012 s 1 057 respondenty. Statistická chyba se pohybuje v hodnotách od ± 1,2 % do ± 3,7 %, dle velikosti kandidující strany. Volební účast by měla být 42,14 %. Výsledky: ČSSD 24,5 %, ODS 20 %, KSČM 17 %, Koalice TOP 09 a STAN 11,5 %, ostatní 22,5 %.^[26]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012 na Wikimedia Commons