Volby prezidenta Francie 2012
Volby prezidenta Francie 2012 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stát | Francie | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druh voleb | prezidentské | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Volební termín | 5. a 6. května 2012 (2. kolo) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předchozí volby | 2007 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Následující volby | 2017 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Volby prezidenta Francie 2012 (francouzsky L'élection présidentielle française de 2012) se uskutečnily ve dvoukolové formě. Výsledkem bylo zvolení nejvyššího ústavního činitele Francie – prezidenta republiky, na pětileté funkční období 2012–2017.
Z prvního kola, které proběhlo 22. dubna 2012, v některých zámořských departementech a teritoriích pro časový posun již 21. dubna, postoupili do druhé fáze dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Úvodní kolo vyhrál levicový kandidát François Hollande a za ním se umístil úřadující prezident Nicolas Sarkozy. Druhé kolo pak proběhlo 6. května téhož roku, respektive v některých regionech již 5. května.
Vítězem se stal socialista François Hollande se ziskem 18 000 668 platných hlasů, což představovalo podíl 51,64 %[1] a byl zvolen 24. francouzským prezidentem.[2] Úřadu se ujal složením slibu 15. května. Nicolas Sarkozy se stal po Valérym Giscardu d'Estaingovi druhým prezidentem v historii páté republiky, jenž neobhájil svůj mandát a vůbec prvním úřadujícím, který nevyhrál první kolo. Po sedmnácti letech pravicových hlav státu tak Elysejský palác připadl levici.[3]
Primární volby
Parti socialiste
Jolyová rovnost |
Primární volby v Socialistické straně (Parti socialiste) byly prvními otevřenými primárkami (primaires citoyennes), které společně uspořádali Socialisté a členové Radikální strany levice (Parti radical de gauche)[4][5] s cílem výběru prezidentského kandidáta. Voliči museli učinit dar v minimální výši jednoho eura a podepsat slib k příklonu hodnot levice.[6][7] Nominace mohly být podávány do 13. července 2011. Následně se v prvním kole utkalo šest kandidátů, a to 9. října, kdy žádný z nich nepřekročil hranici 50 %. Dva nejúspěšní pretendenti na zisk nominace tak podstoupili druhé kolo 16. října. V něm zvítězil François Hollande, jenž porazil předsedkyni strany a starostku Lille Martine Aubryovou.[8]
Původním stranickým favoritem na prezidentský úřad byl generální ředitel Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, který ovšem po sexuálním skandálu z boje odstoupil.[9] 14. května 2011 byl v New Yorku zatčen v souvislosti s obviněním ze sexuálního obtěžování pokojské Nafissaty Diallové v hotelu.[10] Na funkci ředitele MMF rezignoval 18. května.[11] Na konci dubna 2012 pak aféru označil za uměle vytvořenou jeho politickými nepřáteli z okruhu Nicolase Sarkozyho.[12]
Europe Écologie – Les Verts
Evropa Ekologie – Zelení (Europe Écologie – Les Verts) uspořádala také primární volby. Volit ze čtyř kandidátů mohli všichni členové strany a příslušníci Nezávislého ekologického hnutí. První kolo proběhlo 29. června 2011. Členka strany Eva Jolyová obdržela 49,75 % platných hlasů a spolu s nezávislým environmentálním aktivistou Nicolasem Hulotem, jehož zisk činil 40,22 %, postoupili do druhé fáze. Zbývající nominanti Henri Stoll a Stéphane Lhomme si připsali 5,02 %, respektive druhý 4,44 % hlasů. Druhé kolo se konalo 12. července a vítězně z něj vyšla Jolyová poté, co jí voliči odevzdali 13 223 hlasů (58,16 %), zatímco Hulotovi 9 399 hlasů.[13]
První kolo
Pro zisk kandidatury na úřad prezidenta musel uchazeč získat alespoň 500 podpisů zvolených zastupitelů státu z celkového počtu více než 47 000 francouzských zástupců lidu. Do této skupiny se řadili zastupitelé místní a regionální samosprávy, poslanci, senátoři a europoslanci.[14] Do prezidentských voleb se kvalifikovalo deset kandidátů:[15]
Galerie kandidátů
- François Hollande
Socialistická strana
předseda generální rady Corrèze, bývalý předseda strany, poslanec a europoslanec - Nicolas Sarkozy
Unie pro lidové hnutí
prezident republiky oznámil 15. února 2012, že bude usilovat o druhý mandát v úřadu.[16] - Marine Le Penová
Národní fronta
předsedkyně strany a europoslankyně získala nominaci 16. května 2011.[17][18][19]
Druhé kolo
Do druhého kola postoupil z prvního místa socialista Hollande následován úřadujícím pravicovým prezidentem Sarkozym. Ten žádal o tři televizní debaty,[25] které Hollande odmítl, a proto se uskutečnila jediná plánovaná ve středu 2. května.[26] Vysílaly ji stanice TF1 a France 2. V rolích moderátorů se představili Laurence Ferrariová a David Pujadas. Během debaty došlo k několika vzájemným střetům. Levicový kandidát obvinil soupeře z rozdělování Francouzů a prohlásil, že by byl prezidentem zachovávajícím sociální spravedlnost, usilujícím o hospodářskou obnovu a jednotu národa. Sarkozy napadl naopak protikandidáta v otázce exekutivní praxe, když řekl, že Hollandovým nedostatkem je chybějící zkušenost s vedením vlády, což jej diskvalifikuje pro řízení páté největší světové ekonomiky v době krize.[27]
Od zisku prezidentské nominace v říjnu 2011 Hollande dlouhodobě vedl předvolební průzkumy. Přesto na konci března 2012 průzkumy vykázaly těsné vedení Nicolase Sarkozyho.[28]
V pořadí třetí po prvním kole Marine Le Penová nepodpořila ani jednoho z kandidátů, když vyjádřila touhu odevzdat prázdný lístek a vyzvala své voliče, aby se rozhodli podle vlastního uvážení.[29] Další neúspěšný uchazeč François Bayrou pak 3. května sdělil, že by volil Hollanda.[30] Pravicově orientovaná německá spolková kancléřka Angela Merkelová pronesla, že na Hollandovi neviděla nic „normálního“, navzdory jeho snahám se tak prezentovat, a podpořila kandidaturu Sarkozyho.[31] Oficiální část kampaně byla ukončena v pátek 4. května a druhé kolo proběhlo v neděli 6. května, respektive v zámořských regionech již 5. května.[32]
Belgická média a Agence France-Presse v podvečer 6. května 2012 oznámila, že vítězem voleb by se měl podle prvních oficiálních výsledků stát socialista François Hollande se ziskem 52,6 % hlasů.[2] Ve večerních hodinách byl zisk vítěze upřesněn na 51,67 % hlasů.[1]
Hollande učinil první povolební projev ve svém volebním obvodě, v městě Tulle, kde zastával sedm let úřad starosty.
„ | Chci být prezidentem všech Francouzů … Jste víc, než lidé, kteří chtějí změnu. Jste již hnutím, které se zvedá v celé Evropě a možná ve světě a které prosazuje naše hodnoty, naše aspirace a naše požadavky na změnu. | “ |
— François Hollande v povolebním projevu[33] |
Sarkozy následně oznámil, že přijímá porážku s plnou odpovědností a Unii pro lidové hnutí nepovede jako lídr do červnových parlamentních voleb.[3]
„ | Hovořil jsem s ním po telefonu a rád bych mu popřál mnoho štěstí při plnění náročného úkolu. Z celého srdce si přeji, aby Francie zvládla úkoly, které má před sebou. Chtěl bych poděkovat všem Francouzům, že mne zvolili na předchozí období. Nikdy na to nezapomenu. | “ |
— Nicolas Sarkozy v povolebním projevu[33] |
Výsledky
Kandidát | Politický subjekt | 1. kolo | 2. kolo | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasů | % | Hlasů | % | ||||
François Hollande | Socialistická strana | PS | 10 272 705 | 28,63 % | 18 000 668 | 51,64 % | |
Nicolas Sarkozy | Unie pro lidové hnutí | UMP | 9 753 629 | 27,18 % | 16 860 685 | 48,36 % | |
Marine Le Penová | Národní fronta | FN | 6 421 426 | 17,90 % | |||
Jean-Luc Mélenchon | Levicová fronta (Levicová strana) | FDG | 3 984 822 | 11,10 % | |||
François Bayrou | Demokratické hnutí | MoDem | 3 275 122 | 9,13 % | |||
Eva Jolyová | Evropa Ekologie – Zelení | EELV | 828 345 | 2,31 % | |||
Nicolas Dupont-Aignan | Vzhůru republiko! | DLR | 643 907 | 1,79 % | |||
Philippe Poutou | Nová antikapitalistická strana | NPA | 411 160 | 1,15 % | |||
Nathalie Arthaudová | Dělnický boj | LO | 202 548 | 0,56 % | |||
Jacques Cheminade | Solidarité et Progrès | SP | 89 545 | 0,25 % | |||
Celkem | 35 883 209 | 100 % | 34 861 353 | 100 % | |||
Platné hlasy | 35 883 209 | 98,08 % | 34 861 353 | 94,18 % | |||
Neplatné hlasy | 701 190 | 1,92 % | 2 154 956 | 5,82 % | |||
Volební účast | 36 584 399 | 79,48 % | 37 016 309 | 80,35 % | |||
Nehlasovalo | 9 444 143 | 20,52 % | 9 049 998 | 19,65 % | |||
Registrovaní voliči | 46 028 542 | 46 066 307 | |||||
Zdroj: seznam kandidátů • výsledky 1. kola • výsledky 2. kola |
Galerie výsledků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku French presidential election, 2012 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Election présidentielle 2012 : résultats du second tour [online]. Lemonde.fr [cit. 2012-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Hollande je novým francouzským prezidentem, ukázaly první výsledky, Novinky.cz, 6.5.2012
- ↑ a b Hollande míří do Elysejského paláce, Sarkozy do dalších voleb nepůjde, Lidovky.cz, 6. května 2012
- ↑ Second tour des Primaires citoyennes, les résultats [online]. Parti-socialiste.fr [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2011. (French)
- ↑ CHRISAFIS, Angelique. French Socialist party election overshadowed by love triangle. The Guardian. London: 13 September 2011. Dostupné online.
- ↑ Q&A: French Socialist presidential primaries. [s.l.]: BBC News, 16 October 2011. Dostupné online.
- ↑ One million voters turn out for French Socialist presidential primary. [s.l.]: France 24, 9 October 2011. Dostupné online.
- ↑ DIFFLEY, Angela. Hollande or Aubry will take on Sarkozy in presidentials. www.english.rfi.fr. Radio France Internationale, 10 October 2011. Dostupné online [cit. 10 October 2011].
- ↑ The Soft Middle of François Hollande
- ↑ David Vopava, MFF je bez šéfa. Sexuální aféra Strausse-Kahna trápí i zadlužené Řecko, iHned.cz, 14. května 2011
- ↑ BOSCHAT, Nathalie; GAUTHIER-VILLARS, David; EL-GHOBASHY, Tamer. Strauss-Kahn Resigns From IMF. The Wall Street Journal. 19. května 2011. Dostupné online [cit. 19. května 2011].
- ↑ Strauss-Kahn: Mé zatčení v New Yorku zosnovali mí političtí nepřátelé
- ↑ "Primaire écologiste : Eva Joly l'emporte par 58 % des voix", Le Monde, 12 July 2011
- ↑ DE LA BAUME, Maia. In a Political Ritual, Candidates Tour France in a Race for 500 Signatures. New York Times. 30 January 2012. Dostupné online [cit. 3 February 2012].
- ↑ Décision du 19 mars 2012 arrêtant la liste des candidats à l’élection présidentielle Archivováno 17. 4. 2012 na Wayback Machine. - Conseil Constitutionnel
- ↑ How will shootings affect French election?. CNN. 22 March 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23.
- ↑ http://chuiko.com/world/4622-marine-le-pen-put-forward-a-candidate-for-president-of-france.html
- ↑ http://www.presidentielle2012.net/candidat/marine-le-pen[nedostupný zdroj]
- ↑ marine Lepen envisage presenter en 2012 [online]. TF1 News [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2008.
- ↑ S.C., « L’idée communiste a besoin d’un parti », L'Humanité, 10 September 2009.
- ↑ http://www.francetv.fr/2012/francois-bayrou-a-officialise-sa-candidature-2639
- ↑ News [online]. AlertNet [cit. 2011-09-29]. Dostupné online.
- ↑ "Nicolas Dupont-Aignan, candidate in 2012"- Le Figaro (21 November 2010)
- ↑ NPA : Philippe Poutou, un ouvrier pugnace pour succéder à Besancenot. www.npa2009.org [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29.
- ↑ Hollande rejects Sarkozy challenge to hold three TV debates [online]. NTN24.com, 2012-04-22 [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30.
- ↑ Sarkozy looks to TV debates to snatch election victory [online]. France 24 [cit. 2012-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Sarkozy fails to land knockout punch in testy TV duel [online]. Europe Online Magazine [cit. 2012-05-03]. Dostupné online.
- ↑ http://www.lefigaro.fr/assets/pdf/120327-opinionway.pdf
- ↑ Gavin Hewitt. France election: Le Pen 'to cast blank vote' in run-off [online]. BBC, 2012-05-01 [cit. 2012-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Surprise backing for Hollande from centrist Bayrou in presidential run-off with Sarkozy - France - RFI [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Andrew Simmons. France debate: verbal fusion and political divide | Al Jazeera Blogs [online]. Blogs.aljazeera.com, 2012-04-28 [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07.
- ↑ Cajsa Wikstrom. French election campaigning closes - Europe [online]. Al Jazeera English, 2011-10-04 [cit. 2012-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Socialista Hollande porazil Sarkozyho a bude příštím prezidentem Francie, iDNES.cz, 6.5.2012
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby prezidenta Francie 2012 na Wikimedia Commons
- Zpráva Francouzi zvolili Hollanda prezidentem ve Wikizprávách
- (audio) První kolo francouzských prezidentských voleb – moderuje Libor Dvořák, Studio STOP, Český rozhlas 6, 23.4.2012
Média použitá na této stránce
Autor: Poulpy, Licence: CC BY-SA 3.0
Autor: BigonL, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the candidate reaching 1st position after the 2nd round of the French presidential elections, 2012, in the following zones:
mainland departments, overseas departments and territories, foreign countries (French people living outside of France)
François Hollande --> pink
Nicolas Sarkozy --> blueAutor: BigonL, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the candidate reaching 1st position after the 1st round of the French presidential elections, 2012, in the following zones:
mainland departments, overseas departments and territories, foreign countries (French people living outside of France) François Hollande --> pink Marine Le Pen --> grey
Nicolas Sarkozy --> blue(c) Matthieu Riegler, CC-by
Eva Joly lors de son meeting pour l'élection présidentielle de 2012 à Grenoble
Autor: BigonL, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the candidate reaching 2nd position after the 1st round of the French presidential elections, 2012, in the following zones:
mainland departments, overseas departments and territories, foreign countries (French people living outside of France) François Hollande --> pink Marine Le Pen --> grey
Nicolas Sarkozy --> blueAutor: Jean-Marc Ayrault, Licence: CC BY 2.0
François Hollande et Stéphane Hessel aux Journées de Nantes, organisées par le Nouvel Observateur
Autor: Nono44, Licence: CC BY-SA 3.0
Nicolas Dupont-Aignan lors du discours de cloture des Universités de rentrée DLR de 2011
Philippe Poutou lors de la conférence de presse - Nanterre les 25 et 26 juin 2011 conférence nationale du NPA pour discuter de l'élection présidentielle et de la désignation du candidat Philippe Poutou Philippe Poutou, candidat du NPA pour l'élection présidentielle de 2012 en France.
Autor: Place au peuple (https://www.flickr.com/people/64677561@N08), Licence: CC BY-SA 2.0
Jean-Luc Mélenchon à Paris
Autor: Marie-Lan Nguyen, Licence: CC BY 3.0
Marine Le Pen at the 1st of May National Front's rally in honour of Joan of Arc, Paris.
François Bayrou speaking at the beginning of a national conférence held at Hotel Marriot in Paris, 2 weeks before the 2009 european elections.
Autor: European People's Party, Licence: CC BY 2.0
EPP Summit October 2010
Autor: BigonL, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the candidate reaching 3rd position after the 1st round of the French presidential elections, 2012, in the following zones:
mainland departments, overseas departments and territories, foreign countries (French people living outside of France) François Bayrou --> orange François Hollande --> pink Marine Le Pen --> grey Jean-Luc Mélenchon --> dark red
Nicolas Sarkozy --> blueAutor: Poulpy, Licence: CC BY-SA 3.0