Volby prezidenta Francie 2022

Volby prezidenta Francie 2022
Stát	Francie
Druh voleb	prezidentské
Volební termín	10. a 24. dubna 2022
Předchozí volby	2017
Následující volby	2027
Volební účast	73,7 %
Počet kandidátů	12
Výsledky
1. kolo (c) Foto-AG Gymnasium Melle, CC BY-SA 3.0 © MathieuMD / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 Emmanuel Macron Marine Le Penová Jean-Luc Mélenchon LREM Národní sdružení Nepoddajná Francie 9 784 985 hlasů 8 135 456 hlasů 7 714 574 hlasů 27,8 % 23,1 % 22 % Druhé kolo: 58,55 % Druhé kolo: 41,45 % nepostoupil Éric Zemmour Valérie Pécresse Yannick Jadot Reconquête Les Républicains Zelení 2 485 935 hlasů 1 679 470 hlasů 1 628 337 hlasů 7,07 % 4,78 % 4,63 % nepostoupil nepostoupila nepostoupil

Volby prezidenta Francie v roce 2022 proběhly 10. a 24. dubna 2022. Na funkční období 2022–2027 byl prezidentem Francie znovuzvolen Emmanuel Macron.

Seznam dvanácti kandidátů, kteří dosáhli potřebné podpory 500 zvolených francouzských politiků, byl Ústavní radou zveřejněn 7. března 2022.^[1]

• Emmanuel Macron (En Marche!), dosavadní prezident Francie, kandidaturu potvrdil 3. března 2022.^[2]
• Marine Le Pen (Národní sdružení), politička, právnička a bývalá europoslankyně, kandidovala již v prezidentských volbách roku 2012, kde se ziskem 17,9 % hlasů skončila třetí. Ve volbách roku 2017 se umístila na druhém místě a postoupila do druhého kola, ve kterém byla poražena Emmanuelem Macronem (ten se tak stal prezidentem na období 2017–2022). Poté oznámila záměr se o tento post ucházet znovu v dalších volbách.^[3] Na tiskové konferenci dne 16. ledna 2020 kandidaturu potvrdila.^[4]
• Éric Zemmour (nezávislý), pravicový novinář, esejista a spisovatel s berbersko-židovskými kořeny, známý pro ostrou kritiku islámu a odmítavé postoje k imigraci, byl považován za potenciálního černého koně těchto voleb. Nejprve byl jeho zisk odhadován v řádu jednotek procent, ale zaznamenal výrazný růst popularity a podle průzkumů z podzimu 2021 mohl dosáhnout až na 17 % hlasů.^[5] Dne 30. listopadu 2021 oznámil, že bude kandidovat na prezidenta Francie.^[6] V březnu 2022 v průzkumech klesla jeho podpora na 12 %.^[7]
• Jean-Luc Mélenchon (Nepoddajná Francie), bývalý europoslanec za Levicovou stranu a bývalý člen Socialistické strany (v období 1977–2008), se v prezidentských volbách roku 2017 umístil na čtvrtém místě s 19,58 % hlasů. Spekulovalo se o jeho další kandidatuře.^[8] Tu potvrdil 8. listopadu 2020.^[9]
• Nicolas Dupont-Aignan (Debout la République), bývalý starosta města Yerres a poslanec Národního shromáždění kandidoval již ve volbách roku 2012 (získal 1,79 % hlasů) a 2017 (získal 4,7 % hlasů). Svou kandidaturu v těchto volbách deklaroval 26. září 2020.^[10]
• Jean Lassalle (Mouvement démocrate), starosta Lourdios-Ichère v letech 1977–2017 a poslanec Národního shromáždění od roku 2002, kandidoval ve volbách roku 2017 a s 1,21 % hlasů skončil v pořadí sedmý. Kandidaturu ve volbách 2022 oznámil 21. září 2018.^[11]
• Nathalie Arthaudová (Dělnický boj) kandidovala již ve volbách 2012 a 2017. Její kanidatura byla potvrzena ve stranickém časopise Lutte de Classe v čísle prosinec 2020-leden 2021.^[12] Strana Dělnický boj zatím vždy vysílala svého kandidáta do prezidentských voleb již od roku 1974.
• Fabien Roussel (Francouzská komunistická strana) – předseda Francouzské komunistické strany (od r. 2018) a poslanec za departement Nord oznámil svou kandidaturu 26. listopadu 2020.^[13]
• Philippe Poutou (Nouveau Parti anticapitaliste), neúspěšný kandidát ve dvou předchozích volbách.^[14]
• Valérie Pécresse (Les Républicains), zvolena kandidátkou na kongresu strany 4. prosince 2021.^[15]
• Anne Hidalgová (Parti socialiste), v letech 2001–2014 místostarostka a od roku 2014 starostka Paříže. Kandidaturu oznámila 12. září 2021. Podporu získala ve stranické volbě v říjnu 2021.^[16]
• Yannick Jadot (Europe Écologie – Les Verts), europoslanec za zelené, kandidaturu oznámil 30. ledna 2021.^[17] V zářijových primárkách strany získal 51 % hlasů.^[18]

• Jean-Frédéric Poisson (Křesťanskodemokratická strana) - předseda strany (od r. 2013) a bývalý starosta Rambouilletu a poslanec Národního shromáždění za Yvelines se účastnil již republikánských primárek 2016, kde obdržel 1,45 % hlasů.^[19] Kandidaturu ve volbách prezidenta Francie 2022 oznámil 16. července 2020.^[20] Kandidatury se později vzdal ve prospěch Érica Zemmoura.^[21]
• François Asselineau (Lidová republikánská unie), generální inspektor finanční správy, kandidoval už ve volbách roku 2017, kde se ziskem 0,92 % hlasů skončil na 9. místě. Svou kandidaturu v příštích volbách oznámil 4. dubna 2019.^[22] Oficiálním kandidátem se ale nestal.
• Joachim Son-Forget (Valeur abslue), poslanec francouzsko-korejského původu za Šestý volební obvod Francouzů v zahraničí a bývalý člen En Marche!, se rozhodl kandidovat za vlastní stranu.^[23] Později ale pouze podpořil kandidaturu Érica Zemmoura.^[24]
• Thierry-Paul Valette (nezávislý), internetový blogger a příslušník Hnutí žlutých vest, oznámil kandidaturu 23. října 2019.^[25] Oficiálním kandidátem se ale nestal.
• Hadama Traoré (nezávislý), krajně levicový aktivista a antikapitalista s malijskými kořeny na jaře 2020 shromáždil skupinu příznivců a zvažoval zahájení prezidentské kampaně.^[26] V červnu 2021 oznámil, že kandidovat nakonec nebude.

• Nicolas Sarkozy (Unie pro lidové hnutí), bývalý francouzský prezident v letech 2007–2012^[27]
• François Fillon (Les Républicains), bývalý francouzský premiér v letech 2007–2012 a kandidát ve volbách 2017 (kde skončil třetí s 20 % hlasů)^[28]
• Michel Onfray, ateistický filosof^[29][30]
• Jacques Cheminade (Solidarita a pokrok), kandidát v prezidentských volbách 1995, 2012 a 2017^[31]
• Marion Maréchal (Národní sdružení), poslankyně Národního shromáždění, neteř Marine Le Pen^[32]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby prezidenta Francie 2022 na Wikimedia Commons