Volduchy
| Volduchy | |
|---|---|
 Kostel sv. Bartoloměje | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rokycany |
| Obec s rozšířenou působností | Rokycany (správní obvod) |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′34″ s. š., 13°37′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 253 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,59 km²[2] |
| Katastrální území | Volduchy |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| PSČ | 338 22 |
| Počet domů | 447 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Volduchy 125 338 22 Volduchy urad |
| Starosta | Mgr. Michal Černý |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Volduchy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 560251 |
| Kód části obce | 184772 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Volduchy jsou obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží asi čtyři kilometry severovýchodně od Rokycan. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel. Nedaleko kostela se nachází rybník. Zdejší základní škola má pět tříd a družinu. Nedaleko Volduch jsou dva kempy s dalšími dvěma rybníky. Součástí obce jsou též osady Díly a Habr.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 13. a 14. století byli majiteli Volduch příslušníci rodu Dobrohostů z Plané.[5] V dalších stoletích se zde vystřídala řada vlastníků – Rožmberkové, Lobkovicové, Černínové, Nosticové, Šternberkové a Colloredo-Mansfelové. Vlastní škola zde byla postavena v roce 1793. Dne 5. června 1817 postihl obec velký požár. První světová válka si vyžádala na bojištích smrt 45 místních občanů. Na konci druhé světové války byly Volduchy osvobozeny jednotkami 3. americké armády, kterým velel generál George Smith Patton. Demarkační linie probíhala u osady Habr.[4]
Čestní občané
Přírodní poměry
Osu katastrálního území tvoří ve směru severovýchod–jihozápad Voldušský potok. Jihozápadně od vesnice se nachází paleontologické lokality chráněné jako přírodní památka Kašparův vrch a národní přírodní památka Vosek. Do východní části katastrálního území zasahuje přírodní park Radeč, ve kterém je pod Horním haberským rybníkem přírodní památka Niva u Volduch.[7]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 394 | 1 408 | 1 400 | 1 447 | 1 450 | 1 377 | 1 478 | 1 167 | 1 199 | 1 149 | 1 094 | 1 019 | 1 002 | 1 068 | 1 253 |
| Počet domů | 92 | 209 | 210 | 205 | 206 | 210 | 259 | 296 | 305 | 304 | 293 | 337 | 365 | 401 | 447 |
Obecní správa
V letech 1961–1967 k obci patřily Hůrky a v letech 1961–1970 také Svojkovice.[10]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[11]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Bartoloměje – gotický kostel ze 14. století s pozdně barokní přestavbou z poloviny 18. století. Další úpravy doznal po požáru roku 1817. Barokní oltář se sochou sv. Bartoloměje, původní gotické zdivo na klenutém presbytáři a vítězném oblouku.
- Socha Panny Marie Bolestné – sousoší dala zhotovit roku 1729 zbožná hraběnka Anna Marie Nosticová.[4] V nedávné době bylo sousoší zrestaurováno.
Rodáci
- Stanislav Broj (1901 – 1950), politik, poslanec, oběť komunistického režimu, čestný občan města Rokycany[12][13]
- Josefa Mühlbacherová (1833 – po roce 1918),[14] kořenářka, léčitelka, učitelka Jana Mikoláška
Zajímavost
Ve Volduchách v čp. 98, poblíž kostela sv. Bartoloměje, se v rodině řezníka a hospodského Josefa Zikmunda narodil 11. července 1885 syn Antonín. Byl to budoucí otec cestovatele Miroslava Zikmunda (1919 – 2021).[15] Volduchy jsou rovněž rodiště největšího českého žháře Vavřince Procházky.
Galerie
Trnovský rybník
Staré pinky na vrchu Chlum
Kříž u cesty do Volduch
Přírodní památka Niva u Volduch
Horní Haberský rybník
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c Historie [online]. Volduchy: Obecní úřad Volduchy [cit. 2020-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-09.
- ↑ VOLnet web - Z historie obce. www.volduchy.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 180, 557. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Volduchy [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volduchy | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online.
- ↑ VPM | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online.
- ↑ JOSEFA, Šumavský rozcestník: Mühlbacherová. Šumavský rozcestník: Mühlbacherová Josefa. Šumavský rozcestník: Mühlbacherová Josefa [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň - U Panny Marie Růžencové 12 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2023-02-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volduchy na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Volduchy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Volduchy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha obce Volduchy v rámci okresu Rokycany a s ním rozsahem totožného správního obvodu obce s rozšířenou působností Rokycany.
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Plocha Trnovského rybníka. Okres Rokycany, Česká republika.
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Bahno v přírodní památce Niva u Volduch. Okres Rokycany, Česká republika.
Znak obce Volduchy, okres Rokycany. V červeno-stříbrno-modře děleném štítě uprostřed modrý zdobený přirozený hřeben bez rukojeti s dvaceti čtyřmi zuby.
.jpg)
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 4.0
Kříž u cesty do Volduch na Rokycansku
Autor: Vitcernohouz, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 3.0
Plocha Horního Haberského rybníka. Okres Rokycany, Česká republika.
_(2).jpg)
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pinky po těžbě železné rudy na jižním svahu vrchu Chlum u Volduch, okres Rokycany
Vlajka obce Volduchy, okres Rokycany. List s bílým kosmým pruhem vycházejícím z první poloviny žerďového a horního okraje listu do druhé poloviny vlajícího a dolního okraje listu. Horní vlající pole je červené, dolní žerďové modré. V horní části bílého pruhu vodorovně modrý přirozený zdobený hřeben bez rukojeti s dvaceti čtyřmi zuby hroty dolů.