Volf Novohradský z Kolovrat

Wolf Novohradský z Kolowrat
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci: 1608 – 17. leden 1609
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Adam II. ze Šternberka
Nástupce	Jan Jiří ze Švamberka
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci: 1603 – 1608
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Adam II. ze Šternberka
Nástupce	Adam mladší z Valdštejna
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci: 6. listopad 1599[1] – 1602
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Adam II. ze Šternberka
Nástupce	Jan Jiří ze Švamberka
Vrchní výběrčí daní
Ve funkci: 1597 – ?
Panovník	Rudolf II.
Narození	1550
Úmrtí	17. ledna 1609 (ve věku 58–59 let) Lnáře Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Brandýs nad Labem
Choť	Judita ze Šternberka († 1617)
Rodiče	Jan Novohradský z Kolovrat († 1555) a Eufemie z Vartenberka († 1555)
Děti	Zdeněk Novohradský z Kolovrat Marie Magdalena Novohradská z Kolovrat
Příbuzní	tchán: Zdeněk VI. ze Šternberka († 1575) švagr: Adam II. ze Šternberka († 1623) zeť: Jan Zrinský ze Serynu (1565–1612)
Sídlo	Lnáře
Alma mater	Univerzita v Ingolstadtu
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volf Novohradský z Kolovrat, případně Wolf Nowohradský z Kolowrat (před 1550 – 17. ledna 1609 Lnáře^[2]) byl český šlechtic z rodu Kolowratů a držitel nejvyšších zemských úřadů Českého království.

Narodil se jako syn Jana Novohradského z Kolovrat († 1555) a jeho manželky Eufemie z Vartenberka († 1555). V dětství osiřel. Od roku 1565 studoval na univerzitě v Ingolstadtu. Byl umírněný katolík. V zemské správě udělal velkou kariéru. V roce 1597 byl vrchním výběrčím daní, v letech 1599–1602 nejvyšším dvorským sudím, v letech 1603–1608 nejvyšším zemským sudím a nakonec v letech 1608–1609 nejvyšším zemským komorníkem.^{[1][3][pozn. 1]}

Byl poručníkem, rádcem a přítelem, věřitelem a informátorem Petra Voka z Rožmberka. Jako zkušený politik uspořádal na svém zámku ve Lnářích schůzku, které se zúčastnil jeho švagr, nejvyšší purkrabí Adam II. ze Šternberka, nejvyšší zemský sudí Adam mladší z Valdštejna, utrakvista Jan Jiří ze Švamberka a český bratr Petr Vok. Setkání stmelilo stavovskou obec a napomohlo prosadit Rudolfův majestát.^[4] Zemřel 17. ledna 1609 ve Lnářích a byl pochován v Brandýse nad Labem.^[2]

Asi v roce 1556 připadl Volfovi po otci rodinný majetek Nový Hrad v Jimlíně, podle kterého se Volfova větev Kolovratů nazývá Novohradská. K novohradskému dominiu tenkrát náležely vesnice Opočno, Strkovice, Hradiště, Jimlín, Lišany, Selibice, Semeč, Charvatce, Počedělice, Veltěže, Horka a Černčice.^[5] V roce 1573 panství prodal Janu V. Popelovi z Lobkowicz, který měl za ženu Johanu Novohradskou z Kolovrat.^[4] Po Lobkovicích zdědil v roce 1597 Opálku.^[6][7]

V roce 1577 dva roky po smrti Zdeňka VI. ze Šternberka koupil panství Lnáře. Starou tvrz nechal přebudovat na zámek. Nad portálem je pískovcový alianční znak Volfa a jeho manželky a letopočet 1593, kdy byla pravděpodobně stavba dokončena.^[8] Ve Lnářích mu Jakub Krčín z Jelčan pomohl zvýšit zisk z rybníků. V roce 1603 koupil statek Kladrubce od Kryštofa Oldřicha z Burgsdorfu a připojil ho ke lnářském panství.^[9]

V roce 1601 koupil od Petra Voka z Rožmberka panství Vimperk za 150 tisíc kop grošů českých.^[4][10] Od něho také darem získal Rožmberský palác na Hradčanech^[4] a výhodně v roce 1603 koupil Drslavice s renesančním zámkem.^[11]

Oženil se s Juditou ze Šternberka († 1617), která byla mnohem mladší.^[4] Byla dcera českého místodržícího Zdeňka VI. ze Šternberka a sestra Adama II. ze Šternberka, který Volfovi pomáhal s politickou kariérou. Narodilo se jim šest dětí:^[2][4]

• 1. Jan († 3. 12. 1600 Padova)
• 2. Zdeněk († 15. 2. 1658 Stará Boleslav), 1653 hraběcí stav^[6]
  • ∞ Eleonora de Rojas († 13. 9. 1655, pohřbena ve Vídni)
• 3. Johana Apolonie
  • ∞ (21. 10. 1603 Praha) Andreas Hoffmann, svobodný pán z Grünbühelu
• 4. Jáchym († 1631)^[6]
  • ∞ Kateřina Rebmannová z Rottenweilu
• 5. Marie Magdalena († 1660 Pec)
  • 1. ∞ (7. 11. 1600 Český Krumlov) Jan Zrinský ze Serynu (1565 – 24. 2. 1612, pohřben ve Vyšebrodském klášteře)
  • 2. ∞ Martin de Hoeff-Huerta, svobodný pán z Velhartic († 13. 12. 1637 Písek, pohřben v Praze)
  • 3. ∞ (21. 12. 1636 Udine) Vavřinec z Attems († 1655/1656)
• 6. Kateřina Markéta († 21. 2. 1634, pohřbena ve Velharticích)
  • ∞ (8. 1. 1618) Bohuslav Jiří Krakovský z Kolovrat

• JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 95–96. 
• Ottův slovník naučný, díl XIV. (Kartel – kraj). Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 603. 

• Rodokmen Kolovratů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)