Volfgang Kinský

Volfgang hrabě Kinský
Nejvyšší kuchmistr císařského dvora
Ve funkci: 1870 – 1885
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Josef Xaver hrabě Vratislav z Mitrovic
Nástupce	Jindřich hrabě Wolkenstein-Trostburg
Narození	19. ledna 1836 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. prosince 1885 (ve věku 49 let) Merano Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hrobka Kinských v Budenicích
Titul	hrabě
Choť	(1871) Helena Thurn-Taxisová (1839–1901)
Rodiče	Josef Kinský (1806–1862) a Marie Henrietta Czerninová z Chudenic (1806–1872)
Profese	důstojník
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volfgang hrabě Kinský (Jan Rudolf Volfgang Maria hrabě Kinský z Vchynic a Tetova, německy Johann Rudolf Wolfgang Maria Graf Kinsky von Wchinitz und Tettau; 19. ledna 1836 Vídeň – 14. prosince 1885 Merano) byl český šlechtic z rodu Kinských. Po službě v armádě působil u císařského dvora ve Vídni a v letech 1870–1885 zastával funkci nejvyššího kuchmistra.

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kinských, patřil ke kostelecké větvi.^[1] Narodil se jako třetí syn hraběte Josefa Kinského (1806–1862) a jeho manželky Marie Henrietty, rozené hraběnky Černínové z Chudenic (1806–1872).^[2] Jméno dostal po matčině otci Volfgangu Černínovi. Středoškolské vzdělání absolvoval na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a poté vstoupil do armády, již v roce 1857 byl nadporučíkem u 8. pluku dragounů.^[3]. V roce 1861 dosáhl hodnosti rytmistra,^[4] téhož roku byl jmenován c. k. komořím.^[5] Několik let sloužil u 4. hulánského pluku v Uhrách, zároveň byl přidělen ke kanceláři císařského generálního pobočníka.^[6] Díky rodinným vazbám se dostal ke dvoru ve Vídni a v roce 1870 byl přeřazen z aktivní vojenské služby do c. k. zeměbrany. Od roku 1870 až do smrti zastával úřad nejvyššího kuchmistra (Oberstküchenmeister) s platem 4 000 zlatých ročně. Nejvyšší kuchmistr byl podřízen nejvyššímu hofmistrovi, měl hlavní dozor nad císařskou kuchyní (tzv. velká dvorní kuchyně se nacházela ve Švýcarském dvoře paláce Hofburg) a byl zodpovědný nad podáváním jídel na dvorních slavnostech, plesech nebo diplomatických večeřích často pro několik set hostů.^[7] V roce 1873 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.^[8]

Zemřel 14. prosince 1885 ve věku 49 let v Meranu, o pět dní později byl pohřben v rodové hrobce v Budenicích.^[9][10] Řada dokumentů a písemností k veřejným aktivitám Volfganga Kinského je uložena ve Státním oblastním archivu v Hradci Králové.

Z titulu své dlouholeté funkce nejvyššího kuchmistra byl hostitelem významných návštěv u císařského dvora a díky tomu obdržel řadu ocenění od zahraničních panovníků. Od roku 1865 byl též čestným rytířem Maltézského řádu.^[11]

• Řád svaté Anny I. třídy (Rusko)
• Řád sv. Stanislava (Rusko)
• velkokříž Řádu červené orlice (Prusko)
• Řád Medžidie I. třídy (Turecko)
• velkokříž Řádu italské koruny (Itálie)
• komandér Danebrožského řádu (Dánsko)
• Řád Isabely Katolické (Španělsko)
• Řád Leopolda (Belgie)
• velkokříž Řádu Spasitele (Ŕecko)
• Řád Fridrichův (Württembersko)
• Řád Albrechtův (Sasko)
• Řád rumunské hvězdy (Rumunsko)
• Řád Takova (Srbsko)
• Řád Františka I. (Itálie)
• Řád zähringenského lva (Bádensko)
• Řád lva a slunce (Persie)
• velkodůstojník Řádu růže (Brazílie)
• velkodůstojník Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)
• rytíř Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
• Řád knížete Danila I. (Černá Hora)
• Řád Adolfa Nasavského (Lucembursko)
• Vojenská záslužná medaile (Rakousko-Uhersko)

V roce 1871 se ve Vídni oženil s princeznou Helenou Thurn-Taxisovou (1839–1901), dcerou bývalého nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty Bedřicha Hanibala Thurn-Taxise. Helena byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.^[12] Manželství zůstalo bez potomstva. Helena po ovdovění žila u svého bratra Bedřicha Thurn-Taxise na zámku v Biskupicích, kam byla také převezena Volfgangova knihovna.^[13] Přesun Volfgangovy pozůstalosti na Moravu vysvětluje také přítomnost několika jeho portrétů ve sbírkách Moravské galerie v Brně.^[14][15]

Z Volfgangových sourozenců starší bratr Bedřich Karel (1834–1899) vlastnil velkostatek Kostelec nad Orlicí a jako dlouholetý poslanec českého zemského sněmu a říšské rady byl aktivní v politickém životě. Jejich sestra Vilemína (1838–1886) se provdala za diplomata Bohuslava Chotka (1829–1896). Z jejich manželství se narodilo devět dětí, z toho jediný syn Volfgang (1860–1926), státní úředník a kmotřenec Volfganga Kinského. Z dcer Bohuslava Chotka proslula Žofie (1868–1914), manželka následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este.

• VALENTA, Aleš: Rodinný archiv Kinských Kostelec nad Orlicí (1750) 1797–1951. Inventář, Státní oblastní archiv Zámrsk, 2014; 182 s. dostupné online