Volodymyr Lytvyn

Volodymyr Mychajlovyč Lytvyn
9. předseda Parlamentu Ukrajiny
Ve funkci: 8. prosince 2008 – 12. prosince 2012
Prezident	Viktor Juščenko Viktor Janukovič
Předchůdce	Arsenij Jaceňuk
Nástupce	Volodymyr Rybak
Stranická příslušnost
Členství	For United Ukraine nezávislý People's Party
Narození	28. dubna 1956 (66 let) Sloboda Romanivska
Alma mater	Fakulta historických věd Kyjevské univerzity Oles Honchar Dnipro National University
Profese	politik, historik a člen pedagogického sboru
Náboženství	pravoslaví
Ocenění	Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy (2000) Řád státu Řád knížete Jaroslava Moudrého komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky State Prize of Ukraine in Science and Technology … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Volodymyr Lytvyn
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Volodymyr Michajlovič Lytvyn (ukrajinsky: Володимир Михайлович Литвин; * 28. dubna 1956 Sloboda-Romanivska) je ukrajinský politik. V letech 2002–2006 a 2008–2012 byl předsedou Verchnovné rady, tedy ukrajinského parlamentu.

Život

Vystudoval historii na Kyjevské univerzitě, absolvoval roku 1978. Na této univerzitě také pracoval do roku 1986. V letech 1989-1991 pracoval jako analytik pro Komunistickou stranu Ukrajiny, nebyl ale jejím členem. V letech 1994–1999 byl asistentem prezidenta Leonida Kučmy a později, v letech 1999–2002, vedoucím jeho kanceláře. Poté, v roce 2002, kandidoval jako nestraník za koalici Za jedinu Ukrajinu! (За Єдину Україну!), která byla považována za středovou, proruskou a především podporující prezidenta Kučmu. Blok získal ve volbách téměř 12 procent hlasů, především v Doněcké oblasti (36.83%), a skončil tak na třetím místě. Lytvyn byl zvolen předsedou parlamentu jako kompromisní kandidát. Volební koalice stran se krátce po volbách rozpadla a Lytvyn v roce 2004 vstoupil do strany Narodna partija (Народна Партія), kdysi založené jako agrární, a stal se ihned jejím předsedou. Ta šla v roce 2006 do voleb v koalici nazvané Lytvynův blok, s dalšími agrárními a středo-levicovými stranami. U voleb propadla a nepřekročila tříprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Již za rok však byly předčasné volby a čtyřprocentní volební zisk z bloku udělal nejmenší parlamentní stranu. Poté, co v roce 2008 tento blok podpořil vládu Julie Tymošenkové, Lytvyn podruhé zasedl za předsednický stolec parlamentu. V roce 2009 ho bývalý osobní strážce prezidenta Kučmy obvinil z objednání vraždy protikučmovského novináře Georgije Gongadzeho, případ ale zůstal nevyjasněn. V roce 2010 kandidoval na prezidenta, ve volbách získal 2,35% hlasů. Od roku 2012 se Lytvynova strana již parlamentních voleb nezúčastňuje a působí jen na lokální úrovni, sám Lytvyn se ale roku 2012 jako nezávislý kandidát v jediném okrsku (na Ukrajině je možné být takto zvolen poslancem) do parlamentu znovu dostal. Po svém zvolení se nepřipojil k žádné parlamentní frakci. V roce 2014 se mu to podařilo znovu, v parlamentu se pak připojil k parlamentní skupině Vůle lidu, dokud nebyl 19. října 2017 požádán o její opuštění. Ve volbách roku 2019 již neuspěl a do parlamentu se nedostal.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Volodymyr Mychajlovyč Lytvyn na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volodymyr Lytvyn na anglické Wikipedii.