Voltuš

Voltuš
Kaple svaté Anny
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Rožmitál pod Třemšínem
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°35′29″ s. š., 13°50′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	227 (2021)[1]
Katastrální území	Rožmitál pod Třemšínem a Voltuš (20,9 km²)
PSČ	262 42
Počet domů	94 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Voltuš
Další údaje
Kód části obce	184934
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voltuš (německy Woltusch) je část města Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram. Nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Rožmitálu pod Třemšínem. Prochází zde silnice II/191. Je zde evidováno 115 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 229 obyvatel.^[4]

Voltuš je také název katastrálního území o rozloze 9,31 km².

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1565.^[5] Voltuš náležela k třemšínskému panství a po jeho zániku k rožmitálskému.^[6]

Na okraji Voltuše u cesty do Hutí byla až do konce 19. století v provozu flusárna, kde se louhováním popela z dřevěného uhlí vyrábělo žíravé draslo (lidově z němčiny zvané flus), potřebné pro výrobu skla nebo také mýdla. Sklářských hutí byla v 17. a 18. století na Rožmitálsku celá řada.^[7]

V roce 1932 byly v obci Voltuš (306 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[8] 2 hostince, 2 kováři, výroba dřevěných skládacích metrů, pila, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Voltuš, truhlář.

Za druhé světové války zde vznikla ilegální odbojová skupina vedená Jaroslavem Pomplem, majitelem zdejší pily, a jeho řidičem Aloisem Hovorkou, představitelem tehdy ilegální KSČ. Na rozhraní let 1941 a 1942 se skupina sloučila s odbojovou skupinou v Rožmitále pod Třemšínem, kterou vedl František Lízl. Protifašistická odbojová skupina později dostala název „Rudá stráž“. Jaroslavův otec Karel Pompl byl ve Voltuši považován za opravdového vlastence. Jeho zásluhou byl v obci založen Sokol a pobočka spořitelny. Dále podporoval ochotnické divadlo, rozšířil místní knihovnu a podílel se na úpravě obce. Alois Hovorka byl za komunismu na úkor ostatních odbojářů včetně Pompla, glorifikován jakožto dělník a představitel KSČ, který se komunistickému režimu hodil do historie víc než majitel pily. Mnoho omylů se dopustil i historik Václav Jiřík, který Jaroslava Pompla označil jako člověka, který na oko přistoupil na spolupráci s gestapem.^[9]

V roce 1980 byla obec připojena k městu Rožmitál pod Třemšínem.^[10]

Přírodní poměry

Jihozápadně od vesnice se nachází přírodní památka Třemešný vrch.

Pamětihodnosti

• Kaple sv. Anny – byla postavena roku 1927 na místě hasičského skladiště k památce padlých, jejichž jména (9) byla umístěna nad vchodem. Kaple má štíhlou věž s hodinami.^[6]
• Mohyla Jakuba Jana Ryby – Poblíž Voltuše se nachází kamenná mohyla v místě, kde 8. dubna 1815 spáchal sebevraždu Jakub Jan Ryba, místní učitel a hudební skladatel, který je autorem České mše vánoční.^[6] Kamenný křížek s nápisem Modlete se za mně! pochází z roku 1854. Kamenný pomník zde stojí od 30. let 20. století.
• Kočičí hrádek – Nad Voltuší se nachází tzv. Kočičí hrádek, skalnatý vršek (741 m) s vyhlídkou. Že zde nějaký hrad býval je mylné.^[6]
• Třemšín – vrch a pozůstatek hradu

Osobnosti

• Jaroslav Pompl (1905–1965), vedoucí osobnost protifašistického odbojového hnutí na Rožmitálsku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Voltuš na Wikimedia Commons
• Voltuš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Voltuš v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)