Volyňka
Volyňka | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Řeka severně od Volyně | |
Základní informace | |
Délka toku | 46,1 km |
Plocha povodí | 413,1 km² |
Průměrný průtok | 3,09 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-08-02-001 |
Pramen | |
na svahu Světlé hory, k. ú. Černá Lada 49°0′9,1″ s. š., 13°43′26,6″ v. d. 1045 m n. m. | |
Ústí | |
ve Strakonicích do Otavy 49°15′30,8″ s. š., 13°54′15,7″ v. d. 388 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj - Vimperk, Sudslavice, Čkyně, Malenice, Nišovice, Volyně, Přední Zborovice, Radošovice, Mutěnice, Strakonice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Otava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volyňka je jihočeská řeka, jejíž povodí zahrnuje severozápad okresu Prachatice a jih okresu Strakonice. Pramení na východním svahu Světlé hory na Šumavě, protéká Šumavským podhůřím a ústí ve Strakonicích zprava do řeky Otavy.
Popis toku
Na horním toku Volyňky v nadmořské výšce 944 m byla v 19. století vybudována Světlohorská nádrž, která sloužila jako zásobárna vody využívané pro plavbu dřeva.
V horním toku má Volyňka velký spád a úzké koryto s balvanitým dnem a četnými stupni.
Vyjma nejhořejšího úseku nad Lipkou téměř celou délkou údolí Volyňky vede železniční trať 198 (Strakonice – Vimperk – Volary).
Od ústí Arnoštského potoka nad Vimperkem je Volyňka na jaře nebo po deštích vodácky sjízdná. Průjezd Vimperkem je ovšem kvůli regulačním zdem a vysokým stupňům s velkými vodními válci nebezpečný. Vodáci proto obvykle začínají plavbu na kajacích až pod Vimperkem a na kanoích v Bohumilicích.
Od pramene k soutoku měří Volyňka 46 km. Odvádí vodu z území, které má rozlohu 413 km2. Výškový rozdíl mezi pramenem (1 115 m n. m.) a ústím (388 m n. m.) činí 727 m.
Větší přítoky
(L = levý, P = pravý)
- Medvědí potok (L pod Lipkou)
- Arnoštský potok (P nad Vimperkem)
- Křesanovský potok (L ve Vimperku)
- Pravětínský potok (P ve Vimperku)
- Spůlka (L nad Bohumilicemi)
- Bořanovický potok (P pod Bohumilicemi)
- Nahořanský potok (L ve Čkyni)
- Radhostický potok (P pod Malenicemi)
- Starovský potok (L nad Volyní)
- Peklov (L u Němětic)
- Svaryšovský potok (P pod Radošovicemi)
- Smiradický potok (L do bočního ramene v Mutěnicích)
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí ve Strakonicích činí 3,09 m³/s.[1]
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Volyňky (m³/s) ve stanici Němětice:[2]
Průměrné měsíční průtoky Volyňky (m³/s) ve stanici Němětice v roce 2013:[2]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Sudslavice | 30,20 | 79,63 km² | 0,85 m³/s | 70,0 m³/s |
Němětice | 8,95 | 383,36 km² | 2,95 m³/s | 243,0 m³/s |
Mlýny
- Seberův mlýn – Nišovice, okres Strakonice, kulturní památka
Odkazy
Reference
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 297.
- ↑ a b Povodí Vltavy – Bilance v dílčím povodí Horní Vltavy za rok 2013 (str. 71) [online]. [cit. 2015-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-16.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Sudslavice [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Němětice [online]. [cit. 2015-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volyňka na Wikimedia Commons
- Němětice – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ Archivováno 31. 7. 2008 na Wayback Machine.
- Základní charakteristiky toku Volyňka a jeho povodí
- Kilometráž horní Volyňky
- infoglobe
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:Ivo Lukačovič, Licence: CC BY-SA 2.5
Letecký pohled na střed Strakonic se soutokem Otavy (zleva) a Volyňky (zprava). V popředí hrad a zámek, sídlo Muzea středního Pootaví, s kostelem sv. Prokopa. Vlevo od hradu za řekou kostel sv. Markéty.
Pramen Volyňky v jižních Čechách na východním svahu Světlé hory (944 m n. m.).
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Volyně, okres Strakonice. Volyňka, jez u čističky před Valšičkou.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Volyně, okres Strakonice. Volyňka, jez u koupaliště.
Autor: Nissan0, Licence: CC BY-SA 3.0
Soutok Volyňky (vlevo) a Smiradického potoka na okraji Mutěnic, před Strakonicemi
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Říčka Volyňka v obci Sudslavice, části města Vimperk, okres Prachatice, Česko