Voskovičkotvaré

Jak číst taxoboxVoskovičkotvaré
alternativní popis obrázku chybí
míhavka vodní (Vibrissea truncorum)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
TřídaLeotiomycetes
Řádvoskovičkotvaré (Helotiales)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Voskovičkotvaré (Helotiales) je řád vřeckovýtrusných hub ze třídy Leotiomycetes.

Charakteristika

Pro voskovičkotvaré je charakteristická častá přítomnost anamorfy, nepohlavní rozmnožování typicky zprostředkovávají blastické konidie. U řady druhů však klíčovou roli v rozmnožování zastává pohlavní teleomorfa, přičemž samčí anteridia jsou v pohlavním procesu většinou nahrazena samčími gametami – spermáciemi. Plodnice jsou zejména typu apotécium, mohou být různého tvaru, např. plochá nebo miskovitá, a často živých barev. Jak již jméno napovídá, mohou mít voskovitou konzistenci. Někdy vyrůstají z krátkých i delších stopek. Vznikají askohymeniálně, základ plodnice je tedy určen místem oplození. Vřecka jsou válcovitá, jednovrstevná a bez víčka (s pórem). Askospory bývají jednobuněčné i vícebuněčné, typicky v počtu osmi kusů kanonickém pro vřeckovýtrusé.[1]

Do řádu voskovičkotvarých se k roku 2024 řadí následující čeledi: Amorphothecaceae, Arachnopezizaceae, Ascocorticiaceae, Ascodichaenaceae, Bryoglossaceae, Calloriaceae, Cenangiaceae, Chlorociboriaceae, Chlorospleniaceae, Chrysodiscaceae, Cordieritidaceae, Cyttariaceae, Dermateaceae, Discinellaceae, Drepanopezizaceae, Erysiphaceae, Gelatinodiscaceae, Godroniaceae, Hamatocanthoscyphaceae, Helotiaceae, Heterosphaeriaceae, Hyaloscyphaceae, Hyphodiscaceae, Lachnaceae, Leptodontidiaceae, Medeolariaceae, Mitrulaceae, Mollisiaceae, Myxotrichaceae, Neodictyocheirosporaceae, Neolauriomycetaceae, Patellariopsidaceae, Pezizellaceae, Pleuroascaceae, Pyrenopezizaceae, Rutstroemiaceae, Sclerotiniaceae, Solenopeziaceae, Tricladiaceae, Vandijckellaceae, Vibrisseaceae. V tomto seznamu nejsou zahrnuty rody incertae sedis.[2] Výše uvedený přehled čeledí klasifikuje jako vnitřní skupinu voskovičkotvarých rovněž padlí, tradičně samostatný řád vřeckovýtrusých Erysiphales, jenž zahrnuje morfologicky i ekologicky specifické parazity cévnatých rostlin.

Ekologie

Ze saprotrofních voskovičkotvarých lze jmenovat například rod patyčka (Leotia), hojný zejména v mechových podrostech listnatých i jehličnatých lesů. Na mrtvém dřevě listnatých stromů roste např. čihovitka masová (Ascocoryne sarcoides), z dalších dřevních saprotrofů lze jmenovat např. klihatku černou (Bulgaria inquinans), hojnou zvláště na čerstvě poražených dubech. Na různých tlejících částech rostlin se objevuje rod voskovička (Hymenoscyphus). Zástupci rodu Ciboria často vyrůstají na spadlých jehnědách, které „mumifikují“. Ekologický trend vazby na vlhká stanoviště demonstrují ve středoevropských podmínkách např. míhavka vodní (Vibrissea truncorum) či vodnička potoční (Cudoniella clavus), které vyrůstají na rostlinných zbytcích ve vodě.[3]

Voskovičkotvaré zahrnují řadu specializovaných rostlinných parazitů, které navíc v novějších systémech rozšiřuje i v mnoha ohledech jedinečné padlí. Z ekonomicky významných rostlinných patogenů lze zmínit např. pakustřebku rybízovou (Drepanopeziza ribis), která napadá větve rybízu a její anamorfa Gloeosporidiella ribis pak rybízové listy. Patogenní projevy této houby se označují jako antraknóza rybízu. Plíseň šedá (Botryotinia fuckeliana, resp. její anamorfa Botrytis cinerea) působí škody na různých plodinách, ve vinařství je však pokládána za ušlechtilou plíseň, poněvadž zvyšuje cukernatost hroznů, z nichž se pak vyrábějí tzv. botrytická vína. Hlízenky rodu Monilinia představují původce moniliové hniloby jádrovin.[1] Vysoce škodlivým invazním druhem původem z Asie je voskovička Hymenoscyphus fraxineus, původce nekrózy jasanu, který má navíc tendence v invadovaných oblastech vytlačovat původní neškodné saprotrofy (v tomto případě H. albidus).[4] U některých voskovičkotvarých hub byl naopak zaznamenán ekologický vztah s rostlinami prostřednictvím erikoidní mykorhizy nebo ektomykorhizy, stejně jako mykorhizám podobné vztahy.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 9788024610368. S. 312–315. 
  2. ↑ HYDE, K. D. et al. The 2024 Outline of Fungi and fungus-like taxa. Mycosphere. 2024, roč. 15, čís. 1, s. 5146–6239. Dostupné online [cit. 2025-01-09]. doi:10.5943/mycosphere/15/1/25. 
  3. ↑ HOLEC, Jan; BIELICH, Antonín; MIROSLAV, Beran. Přehled hub střední Evropy. 2. vyd. Praha: Academia, 2024. ISBN 978-80-200-3586-8. S. 116ff. 
  4. ↑ Hymenoscyphus pseudoalbidus - voskovička jasanová. www.myko.cz [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ BRUYANT, Pauline; MOËNNE-LOCCOZ, Yvan; ALMARIO, Juliana. Root-associated Helotiales fungi: Overlooked players in plant nutrition. Soil Biology and Biochemistry. 2024-04-01, roč. 191, s. 109363. Dostupné online [cit. 2025-01-22]. ISSN 0038-0717. doi:10.1016/j.soilbio.2024.109363. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Leotia viscosa 20040822.jpg
Autor: Carlmueller, Licence: CC BY-SA 2.0
Leotia viscosa. Naples, New York (USA).
Cudoniella clavus 433601.jpg
Autor: Sava Krstic (sava), Licence: CC BY-SA 3.0
Fruit bodies of the ascomycete fungus Cudoniella clavus (Alb. & Schwein.) Dennis; specimens photographed in Big Mosquito Lake, Gifford Pinchot National Forest, Washington, USA.
Ascocoryne sarcoides JPG.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Jean-Pol GRANDMONT assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5

Ascocoryne sarcoides (Belgique/Belgium), forêt de hêtres et de chênes./ beeches and oaks forest.

(Collection personnelle/Private collection).

  • Document publié avec l'accord de l'auteur /Document published with the author agreement (Jean-Pol Grandmont).
  • Date de la prise de vue/Capture date:
Année/Year - Mois/Month - Jour/Day : 2005-02-28
Aardbei Lambada vruchtrot Botrytis cinerea.jpg
Autor: Rasbak, Licence: CC BY-SA 3.0
strawberry fruit rot Botrytis cinerea
Monilia fructigena, 2006-08-24.jpg
(c) Algirdas at the Lithuanian language Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Sodinė monilija (Monilia fructigena) Foto: Algirdas, 2006 m. rugpjūčio 24 d., Lietuva
Vibrissea truncorum (Alb. & Schwein.) Fr 335788.jpg
Autor: This image was created by user Christine Braaten (wintersbefore) at Mushroom Observer, a source for mycological images.
You can contact this user here., Licence: CC BY-SA 3.0
For more information about this, see the observation page at Mushroom Observer.