Vox populi, vox Dei

Vox populi, vox Dei je latinská fráze, která znamená „hlas lidu, hlas Boží“.

Tato myšlenka je obsažena už v básni Práce a dni starořeckého autora Hésioda z 8./7. století př. n. l.[1] V uvedeném znění se poprvé objevuje u Alcuina,[1] v jeho dopise Karlu Velikému z roku 798, ačkoli je pravděpodobné, že spojení bylo použito již dříve.[2] Plná citace od Alcuina zní:

Nec audiendi qui solent dicere, Vox populi, vox Dei, quum tumultuositas vulgi semper insaniae proxima sit.[3]

Český překlad:

Nenaslouchejte těm, kdož tvrdí, že hlas lidu je hlasem Božím; vždyť zběsilost davu je vždy velmi blízká šílenství.

Slovní spojení je někdy chybně přisuzované Vilému z Malmesbury z 12. století.

Další užití

Vox populi je v anglofonním světě často užívané v médiích pro interview s „běžnými řadovými občany“ (anketa), Vox populi se jmenoval i pořad TV Nova.

Reference

  1. ↑ a b Moudrost věků
  2. ↑ http://www.jstor.org/view/00028762/di951364/95p0014d/0
  3. ↑ The Concise Oxford Dictionary of Quotations,uie third edition, Oxford University Press, 1993.

Související články

Literatura

  • Moudrost věků. Svoboda, Praha 1994. ISBN 80-205-0401-X