Vozmistr

Vozmistr na nádraží v Žilině
Vozmistr držící kontrolní kladívko na nádraží v Žilině
Vozmistr (ve výstražném oděvu s kladívkem) stojící s průvodčím (vlakvedoucím) na nástupišti u elektrické jednotky

Vozmistr (slangově koloťuk) je železniční zaměstnanec, který mj. provádí technickou prohlídku po sestavení vlakové soupravy, bez které nesmí souprava opustit stanici.

Technická prohlídka vlakové soupravy

Příklad závady, na které se prohlídka soustřeďuje – uvolněné obruče obručových kol (viz vzájemně posunuté bílé značky). Vozmistr vůz s touto závadou vyřadí.

Při technické prohlídce vlakové soupravy se vozmistr zaměřuje zejména na:

  • funkčnost a opotřebení brzd
  • závady na podvozku
  • upevnění nákladu včetně dodržení ložné míry
  • kontrola bezzávadového stavu tažených vozidel (vagonů)
  • obrys vozidel zařazených ve vlaku (musí vyhovovat průjezdnému profilu trati)
  • funkci koncových světel (koncovek) vlaku
  • u osobních vozů také topení, klimatizaci a osvětlení

Také provádí konečné technické prohlídky, když vlaková souprava zakončí jízdu v konečné stanici.

Dále provádí jednoduchý posun – přivěšení hnacího vozidla na vlak, odbavuje osobní i nákladní vlak tiskopisy k tomu určenými. Též to jsou prohlídky při přebírání vozů z opraven, z vleček od soukromých dopravců. Vozmistr zodpovídá vždy za technický stav železničních vozů a za funkčnost brzd na sestaveném vlaku, než vyjede na trať.

Povolání vozmistra je na železnici jedno z nejdůležitějších, co se týče bezpečnosti a kultury cestování, a je jedním ze základních pilířů v železniční dopravě. Nejenže má vozmistr zodpovědnost za technický stav vozů, za správnou funkci brzd a ostatních součástí vozů, což přímo souvisí s oním ťukáním do kol, ale má také zodpovědnost za bezpečnost cestujících a za kulturu cestování (čistota vozů, teplota interiéru, správná funkce všech dveří a oken, čistota vozu). Vozmistři v některých případech už řadí vozy (což bývala výhradně práce posunu), dělají drobné zámečnické práce, tisknou brzděnky a celkem často používají pro svou funkci nejen dlouhé kladivo, ale i počítače a různé tabulky a programy. K vykonávání této funkce je zapotřebí zodpovědný přístup k práci, protože jakákoli chyba by mohla znamenat ztráty na majetku, zdraví a životech cestujících. Dále je nezbytné mít rozsáhlé znalosti technického i provozního rázu a schopnost rychle se rozhodnout. Vozmistři také navštěvují několikrát ročně odborné školení ve specializovaných školících střediscích a každoroční lékařské prohlídky. Práci jim ztěžují projevy vandalismu (zejména sprejeři) a zloději. Vozmistři nemívají jen jedno místo působnosti, ale je běžná praxe, že se střídají mezi různými pracovišti, přičemž v každé stanici panují jiné staniční a provozní podmínky.

Posouzení náročnosti profese

Profese vozmistr je jednou z rozhodujících profesí v železniční dopravě, a to jak z hlediska požadavků na úroveň duševních schopností (jako např. intelekt, pozornost, schopnost rychle a samostatně rozhodovat apod.), tak i fyzických dispozic. Je zcela zřejmé, že tuto profesi nemůže vykonávat kdokoliv, ale pouze takový jedinec, který splňuje tyto náročné požadavky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb. O dráhách a prováděcí vyhl. MD ČR č. 101/1995 Sb. O zdravotní a odborné způsobilosti osob, provozujících dráhu a drážní dopravu.

Při definování náročnosti výkonu profese vozmistr se vychází z tzv. analytické metody, která byla aplikována např. při zpracování oborových příkladů pracovních činností. Tato metoda vychází ze souboru kritérií doporučených Mezinárodní organizací práce ILO pro hodnocení složitosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Hodnotí především její náročnost a úroveň odborné přípravy, složitost vykonané pracovní činnosti nebo profese ve vztahu ke složitosti objemu vykonané práce, náročnost práce na její organizaci a řízení. Dále oceňuje odpovědnost za škody a bezpečnou práci, fyzickou, psychickou a intelektuální zátěž, včetně rizika prac. úrazů a tzv. zvláštní požadavky kladené na zaměstnance v oblasti mimořádných fyzických, smyslových, morálních a tvůrčích předpokladů pro výkon práce.[1]

Původ slova „koloťuk“

Pro kontrolu kol železničního podvozku používá vozmistr kladívko s dlouhou násadou. Poslechem tónu po úderu kladívka do podvozkového kola může vozmistr snadno určit, zda je dvojkkolí v pořádku a zdali je dvojkolí zabržděné nebo odbržděné. U starších železničních vozů byla kola složena ze dvou částí – na středu dvoukolí byla zastudena lisována obruč, která se mohla uvolnit a způsobit rozpad kola, což by mohlo vést až k vykolejení vozu. Dnes se poklepem kontroluje především zdali je dvojkolí zabržděné při úplné zkoušce brzd a zdali po odbrždění není brzdová zdrž stále přilehlá, dále upevnění rozsoch u dvoukolí.[2]

Reference

  1. FVČR, Federace Vozmistrů České republiky. www.fvcr.cz [online]. [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. 
  2. Co zjišťuje koloťuk poklepem na kola vagónů?

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Vozmistr Žilina 01.jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Vozmistr s kladívkem v Žilině
Vozmistr Žilina 02.jpg
Autor: Draceane, Licence: CC BY-SA 4.0
Vozmistr s kladívkem v Žilině
Uvolněná obruč.JPG
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 3.0
Kolo železničního nákladního vozu ř. Faccs, u kterého došlo k pootočení obruče vůči disku (indikováno bílými značkami). Vozmistr vypnul brzdu a vůz odeslal do opravny.
City Frog, Masarykovo nádraží.jpg
Autor: User:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha Masarykovo nádraží. Elektrická jednotka 451 s označením City Frog.