Vozovna Slatina
Vozovna Slatina | |
---|---|
Vozovna Slatina | |
Stát | Česko |
Město | Brno |
Čtvrť | Slatina |
Ulice | Hviezdoslavova 749/1a |
Typ | autobusová a trolejbusová |
Dopravce | Dopravní podnik města Brna |
Zahájení provozu | 26. března 1976 |
Externí odkazy | |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′3″ s. š., 16°40′13″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vozovna Slatina je autobusová a trolejbusová vozovna Dopravního podniku města Brna (DPMB). V provozu je od 70. let 20. století do současnosti.
Historie
Autobusy
Protože na přelomu 60. a 70. let 20. století se městská autobusová doprava v Brně překotně rozvíjela (zejména v souvislosti s výstavbou sídlišť) a kapacity autobusových garáží na Grmelově ulici a ve vozovně Královo Pole (nyní vozovna Medlánky) již nepostačovaly, začal DPMB odstavovat vozy na provizorní odstavné ploše na Renneské třídě u řeky Svratky.[1] Toto provizorium ale nemohlo v žádném případě nahradit plnohodnotnou vozovnu, proto DPMB v roce 1972 rozhodl o výstavbě zcela nového areálu ve Slatině na Hviezdoslavově ulici.[2] V roce 1973 byla skutečně stavba zahájena. První etapa zahrnovala především servisní halu pro denní ošetření, čerpací stanici pohonných hmot a odstavnou plochu. Zprovoznění stavby se uskutečnilo 26. března 1976,[2] kdy již byla první etapa dokončena. Do Slatiny byly převedeny všechny vozy z Grmelovy a 16 autobusů z Králova Pole.
Během dalších deseti let byly ve slatinském areálu vystavěny další objekty potřebné pro provoz vozovny: diagnostická hala (1978), mycí linka (1978), správní budova s jídelnou (1980), sklady atd. Na počátku 90. let byla rozšířena odstavná plocha pro autobusy.
Druhá etapa výstavby započala až v roce 1987,[3] kdy byla zahájena stavba první opravárenské haly pro autobusy. Druhá a třetí hala (obě montované) ji následovaly v první polovině 90. let. Do roku 1994 tak byla ukončena i druhá etapa stavby vozovny. V 90. letech potom následovaly další menší stavební úpravy (zejména pro bezproblémový provoz a opravu kloubových autobusů). Roku 2014 byla v areálu vozovny uvedena do provozu plnicí stanice stlačeného zemního plynu, která je určená především pro autobusy s CNG pohonem, které dopravní podnik ve velkém počtu zakoupil v letech 2014–2015.[4] Vozy Urbanway dodané v roce 2015 nahradily na kurzech linek slatinské vozovny autobusy Irisbus Crossway LE, které byly v první polovině roku 2015 přemístěny do vozovny Medlánky.
Trolejbusy
V roce 1984[5] byla v sousedství autobusových garáží ve Slatině vystavěna trolejbusová vozovna. Ve skutečnosti jde pouze o odstavnou plochu, protože v trolejbusové části areálu se nachází pouze jediná malá montovaná hala pro denní ošetření, po kterém jsou vozy odstavovány na nezastřešenou plochu určenou pro deponování trolejbusů. V tomto stavu se trolejbusová vozovna nachází doposud.
Současnost
Ve slatinské vozovně se v červenci 2015 nacházelo celkem 236 vozidel určených pro osobní dopravu. Z tohoto počtu je 206 autobusů a 30 trolejbusů. Jedná se o autobusy typů Karosa B 732, Karosa B 741, Karosa B 931, Karosa B 941, Karosa B 951, Karosa B 961, Irisbus Citybus 12M, Irisbus Citelis 12M (včetně verze CNG), Irisbus Citelis 18M, Mave CiBus ENA, Solaris Urbino 18, SOR NBG 12 a Iveco Urbanway 12M CNG. Z trolejbusů jsou ve Slatině deponovány typy Škoda 14Tr (a modifikace) a Škoda 21Tr.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 92.
- ↑ a b ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 93.
- ↑ ČUMA, Libor; KOCMAN, Tomáš; MRKOS, Jiří. Autobusy v brněnské městské dopravě 1930–2005. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2005. ISBN 80-903012-6-6. S. 94.
- ↑ JITKA, Šibíčková. Předání plnicí stanice CNG do provozu [online]. Encyklopedie.brna.cz, rev. 2014-09-26 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online.
- ↑ FIALA, Petr; MRKOS, Jiří. Trolejbusy v Brně. Ústí nad Labem: Vojtěch Wolf – Vydavatelství WOLF, 2000. S. 32.
- ↑ Vozovna Slatina - přehled vozů [online]. Bmhd.cz [cit. 2015-07-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vozovna Slatina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vozovna Slatina trolejbusová část