Vracov

Vracov
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0 Radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Bzenec
Obec s rozšířenou působností	Kyjov (správní obvod)
Okres	Hodonín
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°58′31″ s. š., 17°12′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 539 (2023)[1]
Rozloha	44,40 km²[2]
Katastrální území	Vracov
Nadmořská výška	183 m n. m.
PSČ	696 42
Počet domů	1 606 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa městského úřadu	náměstí Míru 202 696 42 Vracov info@mestovracov.cz
Starosta	Bc. Petr Fridrich
Oficiální web: www.mestovracov.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vracov
Další údaje
Kód obce	586765
Kód části obce	185175
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vracov (německy Wratzow, historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. Žije zde přibližně 4 500^[1] obyvatel.

Název

Název původní vesnice byl odvozen od osobního jména Vrac (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vrati-, např. Vratislav, Vratimír apod.) a znamenalo "Vracův majetek".^[4]

Historie

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 nechala královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., vybudovat kostel sv. Vavřince na nově vytyčeném náměstí. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel

Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.^[5][6][7]

Struktura populace

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Osobnosti

• Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor
• Josef Somr (1934–2022), herec
• František Mezihorák (* 6. října 1937, Vracov) je český politik a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 61 – Olomouc, bývalý děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého
• Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica
• Tomáš Kořínek, operní zpěvák
• Karl Teller (1888–1944), spisovatel, středoškolský pedagog^[9]
• Josef Čajka (1919–2009), vysokoškolský pedagog, světově uznávaný odborník v oblasti teorie obvodů

Pamětihodnosti

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

• Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
• Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
• Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
• Stará ulice – nejstarší část města (1604)
• Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
• Habánské vinné sklepy
• Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
• Několik kamenných křížů v různých částech obce

Kultura

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.^[10] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.^[11] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.^[12] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.^[13]

Občanská vybavenost

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.^[14] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy

Reference

Literatura

• HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. 
• MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227. 

Související články

• Doubrava
• FC Vracov
• Římskokatolická farnost Vracov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vracov na Wikimedia Commons
• Průvodce Vracov ve Wikicestách
• Encyklopedické heslo Vracov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Vracov
• Vracov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• http://www.mestovracov.cz/ Oficiální stránky
• http://www.vracov.com/ Stránky o Vracově
• https://www.mestovracov.cz/159-historie-a-symboly Historie města
• http://www.favracov.cz/ Římskokatolická farnost Vracov
• Videoklip Hody Vracov na stránkách televize amerických krajanů
• Soubor Lipinka
• Soubor Lipina
• Dechová hudba Vracovjáci
• Soubor Vracovjan Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.