Vranovský hřeben
| Vranovský hřeben | |
 | |
| Nejvyšší bod | 500 m n. m. (bez názvu) |
|---|---|
| Nadřazená jednotka | Prosečsko-frýdštejnské hřbety |
| Sousední jednotky | Frýdštejnská část Javornický hřbet Koberovský hřbet Českodubská pahorkatina Turnovská stupňovina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | pískovec, vulkanity, sedimenty |
| Povodí | Jizera |
| Souřadnice | 50°38′43″ s. š., 15°10′53″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vranovský hřeben, též Maloskalský hřeben, je skalnatý hřbet ležící západně od Malé Skály v okrese Jablonec nad Nisou Libereckého kraje. Je to součást chráněných území CHKO Český ráj a PřP Maloskalsko.
Popis
Je to hrásťovitý hřbet ve směru SZ–JV, budovaný cenomanskými pískovci a paralelními eruptivními hřbítky.[2]
Vranovský (Maloskalský) hřeben odděluje průlomové údolí Jizery od protějšího Suchoskalského hřebene (Suché skály). Reliéf obou hřebenů podmínily tektonické pohyby podél významné zlomové struktury – lužického zlomu. Bazální křídové pískovce byly podél zlomu vyzdviženy téměř až do vertikální polohy a silně porušeny. Místy jsou prostoupené křemennými žílami.[3]
Z geologického a geomorfologického hlediska jde o jednotný celek, ve složení vegetace se však projevují v obou částech jemné rozdíly podmíněné vlivem sousedních jednotek a opačnou expozicí svahů.[2]
Stavby na hřebeni
Na východním příkrém konci hřbetu stojí zbytky hradu Vranov. Později, ve zříceninách Vranova byl zřízen Pantheon, místo, určené k posmrtnému uctívání významných příslušníků národa. Na strmém skalním výběžku nad řekou Jizerou se nachází vyhlídka Zahrádka, ze které se z výšky 55 metrů naskýtá nádherný rozhled do údolí Jizery a na protilehlý hřeben Suchých skal.[4]
Na vrcholovém západním konci skalnatého hřbetu stojí zřícenina hradu Frýdštejn. Reliéf hřbetu umožnil, aby byl tento hrad vybudován v několika výškových úrovních. Tato vrcholová část hřbetu ční téměř 220 m nad údolím Jizery a věž hradu je o dalších 15 m výše.[3]
Geomorfologické zařazení
Hřeben náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet, okrsku Kopaninský hřbet a podokrsku Prosečsko-frýdštejnské hřbety, jehož je samostatnou geomorfologickou částí.[1]
Turistika
Hřeben patří mezi nejatraktivnější partie Českého ráje. Celým skalním hřebenem prostupuje červená turistická trasa.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ a b Maloskalsko, přírodní park [online]. cesky-raj.cz [cit. 2014-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
- ↑ a b KUKAL, Zdeněk, a kolektiv. Hrady Čech a Moravy, str. 215 [online]. Grada (books.google.cz) [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Vranovský hřeben [online]. cesky-raj.info [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vranovský hřeben na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Roman Horák, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: LaSo, Licence: CC BY-SA 3.0
Vranovský hřeben, Kopanina a Vranové z Chleviště na svahu Sokola
The copyright symbol drawn in SVG. Image version of the symbol ©.
Autor: NoPlayer, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: