Vratislav Bělík

Vratislav Bělík
Rodné jméno	Vratislav Josef Bělík
Narození	20. července 1900 Rouchovany Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. října 1988 (ve věku 88 let) Břeclav Československo Československo
Místo pohřbení	Mikulov
Povolání	učitel, spisovatel, výtvarník a etnograf
Národnost	moravská[zdroj?]
Témata	etnografie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Bělík (20. července 1900 Rouchovany^[1] – 17. října 1988 Břeclav^[2]) byl moravský učitel, národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku.

Život

Narodil se v rodině obchodníka Josefa Bělíka (1867–1947) a Anny roz. Langrové (1871–1909). Jeho sourozenci byli: Josef (1902), Dobromila (1899), Oldřich (1904), Ladislav (1906) a Marie (1907). R. 1940 se oženil s Ludmilou Štollovou (1903–1988).

Vratislav Bělík navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech (1906–1911), studoval na 1. české státní reálce v Brně (1911–1918) a následně vystudoval učitelský ústav.^[3] Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově (1918–1922), svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě (1922–1938).^[4]

Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna (1938–1945). Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi (1945–1960). R. 1964 se přestěhoval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován byl na mikulovském hřbitově.^[5]

V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres.^[6]

Přátelství s Vítězslavem Nezvalem

Vratislav Bělík se v mládí přátelil s Vítězslavem Nezvalem^[7], měli i společnou lásku Anežku Průškovou ze Šemíkovic. Anežka se jim v roce 1918, kdy měli před maturitou, provdala. Dochovala se korespondence Vratislavu Bělíkovi.^[8]

Publikační činnost

Publikoval řadu článků^[9] o výročních obyčejích a krojích^[10][11], ale i o lidových řemeslech^[12] nebo nářečích.^[13] Přispíval do sborníků, novin a časopisů^[14]; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Jiskra^[15], Vlastivědný věstník moravský^[16], věstník Národopisné společnosti čsl. v Praze^[17]. V etnografickém časopise Národopisné aktuality (1964–1990) otiskli jeho příspěvky Hrnčíř Jan Štoček a džbánkaři František a Jan Zavřelové^[18], Milostné motivy na úvodních plinách na Moravskokrumlovsku^[19], Znamení stromu na lidových výšivkách^[20].

Lidové písně

V roce 1937 na gramofonovou desku firmy Esta nazpíval lidové písně Mor. Krumlovska a nahrál v nářečí z Rouchovan vypravování "Jak strécovi Sykorovimo hodeřilo do biča" a "Jak krava zežrala nárožáke".^[21]

Z díla

• Soubor deseti knižních značek Vratislava Bělíka, vlastním nákladem 1931
• Kostel Panny Marie v Rouchovanech, vlastním nákladem 1940
• Horácký zpěvník, Havlíčkův Brod 1954
• Povídání z Horácka, Havlíčkův Brod 1956
• Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, Havlíčkův Brod 1959
• Horácká chasa I., II. a III., Třebíč 1965, 1966, 1967, o dospívající horácké mládeži na Třebíčsku, Náměšťsku, Moravskobudějovicku, Moravskokrumlovsku a Znojemsku
• Vzory horáckých výšivek pro nové použití, Třebíč 1979
• Vzory na horáckých kraslicích, Třebíč 1981
• O lidovém stavebnictví na Vysočině, Třebíč 1983
• Horácký kroj, Třebíč 1985

Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům.
Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na Horácku a Podhorácku.

Kraslice

Je autorem 4000 kraslic technikou zvanou "batik", u níž se kresba provádí nahřívaným kovovým plátkem a vřelým včelím voskem. Kraslicové tvorbě se věnoval hlavně v důchodu, do níž vedle původních horáckých motivů ze starých lidových výšivek zapracoval také motivy z Mikulovska. Na jeho kraslicích se tak začaly objevovat nejen vrby a letící divoké husy, ale i vinná réva, pohárky a koštýře.^[22]

Betlémy

Bělíkovo "štědrovečerní stádo“ obsahovalo 11 oveček a jednoho pastýře a bylo zhotoveno z hliněného základu.

Odkazy

Reference

Literatura

• NOV. Z lásky k rodnému kraji. Znojemsko. Roč. 25, č. 29 (18.07.1984), s. 4
• DOUPALOVÁ, E. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1988
• NOVÁK, Pavel. Stal se horáckou legendou. Znojemsko. Roč. 28, č. 46 (16.11.1988), s. 4

• DV. Venkovského učitele proslavily i kraslice. Moravské noviny Rovnost. Roč. 8, č. 250 (24.10.1998), s. 2, příl.
• NOVÁK, Pavel. Krása Horácka vynikne jen pod sluníčkem. Znojemsko. Roč. 30, č. 32 (08.08.1990), s. 4
• ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2000. 227 s. ISBN 80-7268-104-4. 231 s.
• CHALUPSKÁ, Marie. Štafeta generací: Vratislav Bělík. Od Horácka k Podyjí. Č. 2 (2001), s. 1, 2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Bělík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Bělík
• Video z roku 1971 Vratislav Bělík na hodech v Rouchovanech
• Exlibris Vratislava Bělíka ve sbírkách Moravské galerie
• Slovník nářečí českého jazyka
• Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku