Vratislav Nechleba
Vratislav Nechleba | |
---|---|
Vratislav Nechleba | |
Narození | 17. června 1885 Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. července 1965 (ve věku 80 let) Praha Československo |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, profesor AVU |
Ocenění | zasloužilý umělec (1955) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vratislav Nechleba (17. června 1885, Královské Vinohrady[1] – 26. července 1965, Praha) byl český malíř-portrétista, profesor AVU.
Život
Po absolvování reálky v Lounech (1902) vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1902–1907 v ateliéru profesora Maxmiliána Pirnera. Poté na základě Lerchova stipendia absolvoval studijní cesty do Itálie, Rakouska a Německa. V roce 1918 byl jmenován profesorem na AVU. Zde působil až do roku 1958. Několikrát byl zvolen rektorem AVU (1926–1928, 1931–1933, 1939–1940, 1945–1946).
V letech 1908–1949 byl členem SVU Mánes.
Dílo
Nejznámější část jeho díla tvoří portréty, včetně tzv. oficiálních portrétů – herec Eduard Vojan (1911), malíř T. F. Šimon (1922), Karel Kramář, Tomáš Garrigue Masaryk, portréty členů rodiny Bartoňů z Dobenína (majitelů zámku v Novém Městě nad Metují) a mnoho dalších. Vedle toho se věnoval i krajinomalbě, žánrovým výjevům a zátiší. Namaloval i řadu autoportrétů. Na rozdíl od svého konkurenta Otty Peterse se po roce 1948 rychle adaptoval na nový režim a portrétoval komunistické představitele státu (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký). Spisovatele Otu Pavla inspiroval k vytvoření postavy vybíravého portrétisty profesora Nejezchleba.[2][3]
Ilustroval také knihy (Příjezd T. G. Masaryka do vlasti 1918 a j.)
Ocenění díla
- 1937 zlatá medaile na Světové výstavě v Paříži
- 1940 Národní cena
- 1940 Mánesova cena České akademie věd a umění
- 1953 laureát státní ceny za portrét Klementa Gottwalda
- 1955 udělen titul zasloužilý umělec
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Ludmily na pražských Vinohradech
- ↑ Rudé Právo. 17. červen 1955, čís. 166, s. 3. ISSN 0032-6569.
- ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/23803-smrt-krasnych-srncu/ "Smrt krásných srnců" 1986, režie Karel Kachyňa, čas 38:30
Literatura
- heslo Nechleba, Vratislav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2002. ISBN 80-86171-14-0. Svazek IX. S. 217–218.
- Vratislav Nechleba a jeho škola, text Josef Schlesinger, Praha : Středočeská galerie, 1976 – katalog výstavy
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Tvar, nakladatelství Svazu čs. výtvarných umělců, 1950. Heslo Nechleba, Vratislav, s. 190.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Nechleba na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Nechleba
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Nechleba Vratislav (1885)
- Vratislav Nechleba v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nechleba Vratislav, český malíř
Tento podpis je považován za nezpůsobilý autorskoprávní ochrany, tedy se jedná o volné dílo, jelikož nesplňuje požadovanou úroveň originality pro ochranu autorských práv jak ve Spojených státech, tak v zemi původu (pokud se liší). V tomto případě se předpokládá, že původní zemí (tj. zemí, jejíž národnosti je podepisující) je Czech.