Vratislav Polesný
| Vratislav Polesný | |
|---|---|
.jpg) Vratislav Polesný (1949) | |
| Narození | 30. března 1923 Rataje nad Sázavou  Československo |
| Úmrtí | 5. listopadu 1949 (ve věku 26 let) Věznice Pankrác, Praha Československo |
| Příčina úmrtí | justiční vražda |
| Místo pohřbení | Čestné pohřebiště politických vězňů na Ďáblickém hřbitově |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář a dělník |
| Znám jako | účastník třetího odboje účastník Prokešova puče oběť akce Zvon |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Politická strana | žádná |
| Děti | Petr Polesný Anna Polesná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
_Dablicky_Hrbitov_Praha.jpg)
Vratislav Polesný (30. března 1923 Rataje nad Sázavou – 5. listopadu 1949 Věznice Pankrác)[1] byl český dělník a protikomunistický odbojář, který byl v rámci akce Zvon pro protikomunistickou činnost (plánování Prokešova puče) zavražděn činiteli komunistického režimu. Popraven byl v listopadu 1949.[2] V době smrti mu bylo pouhých 26 let.
Život
Narodil se 30. března 1923 v Ratajích nad Sázavou. Jeho otec byl truhlářem, matka pracovala v domácnosti. V Ratajích navštěvoval obecnou a pak i měšťanskou školu. Od roku 1937 se učil mlynářem. V letech 1941–1945 byl totálně nasazen v nacistické továrně na soustruhy. Když se po válce vrátil do Československa, nastoupil na vojenskou službu v Milovicích. Roku 1945 se oženil a měl dvě děti. Pracoval jako zámečník, poté pracoval ve sklárně.
Po únoru 1948 se pokusil uprchnout na Západ, ale při pokusu překročit státní hranici u Aše v únoru 1949 byl dopaden příslušníky SNB a uvězněn v Litoměřicích. Z věznice spolu s několika dalšími vězni uprchl a pak se skrýval v Praze u manželů Charvátových. Dne 12. května 1949 se spolu s pěti dalšími lidmi (mezi nimi i Charvátovi) pokusil osvobodit politické vězně právě z litoměřické věznice. Akce se nejprve dařila, úspěšná ale nebyla (pouze člence skupiny Vlastě Charvátové se podařilo postřelit jednoho dozorce). Vratislav Polesný byl 17. května spolu s mnohými dalšími zatčen a obviněn z nejrůznějších zločinů. Dne 22. května byl pro plánování převratu připravovaného ilegální skupinou ZVON, jíž měl být členem, odsouzen za velezradu k trestu smrti. Rozsudek nejvyššího trestu byl vynesen i nad Josefem Charvátem. Odvolal se, ale neúspěšně. Dne 5. listopadu 1949 byl v pankrácké věznici popraven, spolu s Emanuelem Čančíkem, Jaroslavem Borkovcem, Vratislavem Jandou a Květoslavem Prokešem (tito všichni byli obviněni z plánování téhož protikomunistického převratu).[1][2][3]
Je pohřben na čestném pohřebišti politických vězňů na Ďáblickém hřbitově.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MALLOTA, Petr. Komunisté vraždili československé hrdiny. Atllanka [online]. 2012-11-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKO, Martin. První masová justiční vražda v režii KSČ: Komunisté se neštítili popravit 6 hrdinů druhé světové války. G.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ KRUPKA, Jaroslav. Masová vražda. Tak skončil pokus o svržení komunistického režimu před 70 lety. Deník.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim: Čestné pohřebiště politických vězňů Praha 8
Související články
- Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989
- Československý protikomunistický odboj
- Prokešův puč
- Akce Květa
- Akce Zvon
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Polesný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vazební fotografie Vratislava Polesného (1923–1949), odbojáře a oběti komunismu (1949)
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Symbolický hrob: Vratislav Polesný (* 1923 - † 1949) na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze. Čestné pohřebiště bylo zbudováno při severní zdi Ďáblického hřbitova v devadesátých letech dvacátého století v místě, kde byly hromadně pohřbívány oběti protikomunistického odboje.