Vratislav Vycpálek

Vratislav Vycpálek
Základní informace
Narození	30. července 1892 Rychnov nad Kněžnou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. října 1962 (ve věku 70 let) Praha Československo Československo
Povolání	hudební skladatel a muzikolog
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Vycpálek, pseudonymy: Aťka, J. Koukal, V. Sázavský, Vratislav, Dr. Vp., (30. července 1892, Rychnov nad Kněžnou^[1] – 9. října 1962, Praha) byl český hudební vědec, skladatel a folklorista.

Život

Byl synem známého sběratele lidových písní Josefa Vycpálka (1842–1922) a bratrem člena opery Národního divadla Lubora Vycpálka (1898–1972). Hudební skladatel Ladislav Vycpálek byl jeho bratrancem. Maturoval na gymnáziu v Táboře. Vstoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval učitelské obory zeměpis a dějepis. Vedle toho studoval i hudební vědu u prof. Zdeňka Nejedlého a sborový zpěv na pedagogickém oddělení Pražské konzervatoře. Doktorát filosofie získal v roce 1929 obhajobou disertační práce Jan Malát, český hudební pedagog a skladatel, kterou později značně rozšířil a vydal i tiskem.

Od roku 1920 učil na obchodní akademii v Praze-Karlíně a dalších pražských středních školách. Aktivně se hudbě věnoval zejména jako sborový zpěvák. Byl členem pražského Hlaholu a Filharmonického sboru. Hudebně-vědeckými články, referáty a kritikami přispíval do denního tisku (Právo lidu, Ranní noviny), do týdeníku Signál i do odborných hudebních a folkloristických časopisů. V letech 1927–1930 byl redaktorem časopisu Česká hudba. Byl činný v hudebním odboru Masarykova lidového ústavu a spolupracoval i se Svazem dělnických pěveckých jednot. Jeho blízkou spolupracovnicí se stala jeho manželka, dcera filologa a překladatele Otmara Vaňorného, rovněž rodačka z Rychnova nad Kněžnou.

V roce 1934 navštívil Sovětský svaz. Své poznatky publikoval v knize Země mladých. Pro své levicové zaměření byl za války dán do předčasného důchodu. Zabýval se sběrem lidových písní a angažoval se v propagaci folklóru. Po válce se vrátil na karlínskou obchodní akademii a nějaký čas učil i na pražské konzervatoři a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Působil také jako poradce Vycpálkova souboru písní a tanců. Za svou činnost byl v roce 1953 vyznamenán Smetanovou cenou hlavního města Prahy.

Vratislav Vycpálek i jeho otec Josef Vycpálek a bratr Lubor Vycpálek jsou pohřbeni na hřbitově v Choceradech.^[2]

Dílo

Hudební dílo

• Hledám tě, píseň s klavírem
• Sbory a mezihra do Goethova Fausta (1913)
• Dvě koledy, 3 hlasy a varhany (1914)
• Capartům, cyklus dětských písní (1940)
• Diptych (písně na slova Josefa Hory, 1945)
• Tři motivy Jana Nerudy pro bas a klavír (Zimní, Jarní, Uličnický, 1943)
• Srdce a mračna, 3 písně na S. K. Neumanna (1945)
• Ukolébavka nezrozenému, komorní kantáta pro ženský sbor, violu a klavír (1946)
• Zrod svobody, melodram s klavírem (1946)
• Zem, z níž jsme vyšli, mužský sbor se sóly (slova Josef Hora, 1946)
• Chalupnické písně (1949)
• V libeňské továrně, pro taneční kolektiv (1950)
• Krakonoš (scénická hudba, 1950)
• Mír světel, dětský sbor (1950)
• Zdravice Rudé armádě, unisono s klavírem (slova Marie Pujmanová, 1951)
• Zrození Lenina (slova Stěpan Petrovič Ščipačov, 1951)
• Len vzlietni, holubice mieru! (1951)
• Medvědářův bubínek, scénická hudba (1951)
• Tři písně z Ohlasu písní ruských (slova František Ladislav Čelakovský, 1952)
• Na slunci (slova Karel Václav Rais, 1953)
• Duma o vodě, ženský sbor se sólem a klavír (, 1953)
• Dva žertovné mužské sbory (slova Jan Neruda, 1954)
• Ouvertura a scénická hudba ke hře Naši furianti (Ladislav Stroupežnický, 1955)
• Fidlovačka-polka (zpívané trio, na vlastní text 1955)
• Smrt Domiciánova (melodram na slova Petra Bezruče, 1955)
• Heslo J. K. Tyla (sbor, 1956)

Literární dílo

• Prvé období Dvořákova tvoření (Věstník pěvecký a hudební 1916)
• Její pastorkyňa (Česká hudba 1916)
• František Pivoda (Česká hudba 1928)
• Otakar Ostrčil (Česká hudba 1929)
• Bibliografie českých lidových písní (Česká hudba 1929/30)
• Wagner a Brahms (Česká hudba 1933)
• Země mladých (1935)
• Soupis tištěných sbírek a úprav našich lidových písní (Hudba a národ, 1940)
• Lidová píseň a národní ráz v hudbě (Hudební výchova 1940)
• Krásnohorská a Smetana (Eva 1940)
• Jan Malát a Antonín Dvořák (Věstník pěvecký a hudební 1941)
• Malát a Sládek (Týden, Nový Bydžov)
• Obroda lidových tanců (Lidová kultura I, 1945)
• Z českých tanců (rozbory mateníků, Český lid I, 1946 a II, 1947)
• Tance z Čech (České lidové tance, 1950)
• Neznámá báseň Svatopluka Čecha (k Janáčkově Naši písni, Hudební rozhledy1954)
• Z dějin furianta (Československá ethnografie 1956)
• Petr Bezruč, Svatopluk Čech, František Ladislav Čelakovský, Josef Hora, Jan Neruda a Stanislav Kostka Neumann (získalo cenu soutěže SČS a ČHF o cenu O. Hostinského 1956).
• Náš devadesátník (Ludvík Kuba, Český lid 1953)
• Autor Slovanstva ve svých zpěvech (Hudební rozhledy, 1953)
• Dvořákova „Špacírka“ (Hudební rozhledy 1957)

Odkazy

Literatura

• Čeněk Gardavský: Skladatelé dneška, Panton, Praha 1961
• Československý hudební slovník II. (M–Ž), 1965, SHV, Praha
• Zdenka Vaňorná: Josef Vycpálek (dostupné ZDE
• Zuzana Hartmanová: Z historie Rychnova nad Kněžnou. Diplomová práce Masarykova Univerzita Brno. Pedagogická fakulta. Katedra historie. 2011

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Vycpálek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vratislav Vycpálek
• Vratislav Vycpálek v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Co je co?
• Kněženskorychetský průvodce
• Pozůstalost v Památníku národního písemnictví^{[nedostupný zdroj]}