Vratislavský dům (Praha)
| Vratislavský dům | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Přestavba | kolem 1749 |
| Současný majitel | soukromý |
| Poloha | |
| Adresa | Jilská 450/16, Staré Město, Praha 1,  Česko |
| Ulice | Jilská |
| Souřadnice | 50°5′7,58″ s. š., 14°25′9,68″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38523/1-230 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vratislavský dům v Jilské ulici 450/16 v Praze 1 na Starém Městě je dům palácového typu s výraznou vrcholně barokní uliční fasádou. Od roku 1964 je dům zapsán jako kulturní památka.[1]
Historie a popis
Stavební vývoj objektu není přesněji znám, ale původně tu stály dva gotické měšťanské domy, které byly později spojeny a přestavěny na palác. Dům střídal majitele, patřili k nim např. Mladotové,[2] Kolovrat-Libštejnští nebo inspektor černínských panství Jan Kryštof Seifrid.[3]
Okázalá bohatě zdobená fasáda je z let 1752–1765, kdy dům vlastnila Filipína Josefa Vratislavová (1723–1800), manželka Vincence Ignáce Vratislava z Mitrovic (tehdy se tu údajně hrálo i amatérské divadlo).[4] Po roce 1764 patřil dům Morzinům.
V letech 1813 až 1816 tu bydlel hudební skladatel Carl Maria von Weber, tehdejší umělecký ředitel a dirigent Stavovského divadla.
Od roku 1850 byl majitelem obchodník Josef Neumann. Klasicistní úpravy z 19. století se vzhledu budovy příliš nedotkly, k významnější modernizaci došlo až v letech 1938–1939, kdy byl upraven průjezd a v místnostech nad ním byly zřízeny laboratoře. Po válce tu působil výzkumný ústav pro farmakologii ČSAV.[2]
Po roce 1990 tu až do roku 2016 sídlil Slovenský institut v Praze.[5]
Dům má dvoupatrovou uliční fasádu, asymetricky řešenou (1+2+2 okenní osy), v pravé části je nad korunní římsou trojúhelný štít, v přízemí vlevo je bohatě zdobený portál se šikmo natočenými pilastry s volutovými hlavicemi, nad kterými jsou konzoly nesoucí balkon s kovovým zábradlím.
Odkazy
Reference
- ↑ Vratislavský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Poche (1985), s. 191)
- ↑ Vlček (1996), s. 311
- ↑ Kolovrat Krakovský, Filip František – Divadelní Encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
- ↑ MZV SK. www.mzv.sk [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online.
Literatura
- Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 40.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 181.
- VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 311–312.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislavský dům na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tilman2007, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 1, Jilská 450-16, Vratislavský dům