Vratné lahve

Vratné lahve
Původní názevVratné lahve
Země původuČeskoČesko Česko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
DánskoDánsko Dánsko
Jazykčeština
Délka95 min.
Žánrkomedie
ScénářZdeněk Svěrák
RežieJan Svěrák
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleZdeněk Svěrák
Daniela Kolářová
Tatiana Vilhelmová
Jiří Macháček
Pavel Landovský
ProdukceJan Svěrák
Eric Abraham
HudbaOndřej Soukup
KameraVladimír Smutný
StřihAlois Fišárek
Výroba a distribuce
Premiéra8. března 2007
Produkční společnostiBiograf Jan Svěrák
Portobello Pictures
Phoenix Film Investments
DistribuceFalcon, 2007
Rozpočet34 000 000 Kč[1]
Tržby124 600 000 Kč[2]
Vratné lahve na FPČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratné lahve jsou český film režiséra Jana Svěráka, natočený v roce 2007 podle scénáře Zdeňka Svěráka. V tomtéž roce byl film oceněn 3 Českými lvy.[3]

Děj

Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) je pětašedesátiletý učitel češtiny na gymnáziu. Poté, co mu už počtvrté ujedou nervy a drzého žáka zkrotí svéráznou metodou (vyždímá mu houbu na tabuli nad hlavou), raději školu opouští. Ovšem nevydrží jen tak nečinně užívat si důchodu, a tak si vzápětí ke zděšení manželky (Daniela Kolářová) nachází novou práci – stává se messengerem, poslem na kole. Náledí a bezohledné auto však vykonají svoje – rychlý posel po krkolomném pádu končí na lůžku. Dřív než odloží berle, opatří si tentokrát bezpečnější zaměstnání – ve výkupu lahví v supermarketu. Od svého okénka má přehled, může si popovídat se zákazníky a zákaznicemi a především dá dohromady svého spolupracovníka přezdívaného Mluvka (Pavel Landovský) s paní Kvardovou. Novou známost dohodí i své dceři Helence (Tatiana Vilhelmová), kterou opustil manžel. Jeho vlastní sexuální život se však odehrává už jen v jeho fantazii. Později je však nahrazen automatickým přijímačem lahví, proto i ze supermarketu odejde. Nakonec manželku zaskočí výletem s překvapením k jejich čtyřicátému výročí svatby. A o překvapení na tomto výletu skutečně nebude nouze.

Tvůrci

Obsazení

Zdeněk SvěrákJosef Tkaloun
Daniela KolářováEliška Tkalounová
Tatiana VilhelmováHelenka, Tkalounova dcera
Jiří MacháčekRobert Landa, zástupce ředitele školy
Pavel LandovskýŘezáč, „Mluvka“
Jan BudařMirek Šourek, „Úlisný“
Nela BoudováPtáčková, učitelka
Miroslav TáborskýŠubrt, vedoucí prodejny
Věra TichánkováLamková
Jana PlodkováČárkovaná
Robin SoudekTomík, Tkalounův vnuk
Martin PechlátKarel, Tkalounův zeť
Božidara TurzonovováKvardová
Jan VlasákWasserbauer
Alena Vránováředitelka školy
Ondřej VetchýŘezáčův syn
Kristina KloubkováDáša, zdravotní sestra a Karlova milenka
Eva Leinweberováúčetní
Miroslav HanušPtáček
Radim NovákHromada
Danica Jurčovárecepční ve studiu Happy Smile
Jiří Bábekzloděj
Natálie Drabiščákovápoštovní doručovatelka
Božena PokornáTkalounova sestra
Filip Renčtelefonující muž
Jitka Asterováhlas moderátorky z rádia
Ladislav Smoljakdůchodce v parku
Bořivoj Pencdůchodce v parku
Jaroslav Weigeldůchodce v parku
Jan Hrabětadůchodce v parku
Petr Bruknerdůchodce v parku
Pavel Vondruškadůchodce v parku
Jan Kašpardůchodce v parku
Jindřich Holnasvatební host

Zajímavosti

  • Film měl být původně natáčen již v roce 2003, ovšem Jan Svěrák původní otcův scénář odmítl. Svůj spor nad scénářem Svěrákovi dokonce zveřejnili v portrétním dokumentu Tatínek (2004). Zdeněk Svěrák po ročním odkladu napsal další, pátou verzi scénáře. V září 2005 se rozhodlo o tom, že film natočen bude a na jaře 2006 se začalo natáčet.
  • Policie zadržela muže, který pořídil kopii filmu původně určenou pouze pro potřeby Ministerstva kultury. Tu potom se svým společníkem umístili na internet. Stíhání obou mužů bylo posléze zastaveno, neboť se k činu přiznali a s vlastníky filmu se dohodli na finančním vyrovnání. Soud rozhodl o tom, že zastavení stíhání bude podmínečné, a to na dobu 18 měsíců.[4]

Recenze

Film byl hodnocen nadprůměrně, v říjnu 2019 měl v Česko-slovenské filmové databázi 76 %.

Největší sílu však film má v nemilosrdně věrné bitvě principů, smířeně realisticky ženského proti mužskému, směšně i dojemně fanfarónskému.

— Mirka Spáčilová

Odkazy

Reference

Literatura

  • SVĚRÁK, Zdeněk. Vratné lahve: literární filmový scénář. [s.l.]: Fragment, 2007. 112 s. ISBN 978-80-253-0403-7. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Star full.svg
Star symbol; full star.
Star empty.svg
Star symbol; full star.