Vrba černající

Vrba černající
Vrba černající (Salix myrsinifolia)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	vrbovité (Salicaceae)
Rod	vrba (Salix)
Binomické jméno
Salix myrsinifolia Salisb., 1796
Synonyma
Salix nigricans Salix myrsinites[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrba černající (Salix myrsinifolia) je v České republice kriticky ohroženým druhem. V rozsáhlém rodě vrba je zařazen do podrodu Vetrix.

Je zcela běžnou rostlinou ve Skotsku a ve Skandinávii, dále v Polsku, Bělorusku, Pobaltských republikách, na Ukrajině a ve středním Rusku až po Ural. Druhým místem hojného rozšíření je široká oblast Alp a jejich předhůří, zasahuje až do střední Evropy. Jinak se velice omezeně vyskytuje v Pyrenejích, Apeninách, na severu Balkánského poloostrova a na severozápadě Německa. Vyrůstá v podhůří až v horách v mokřadech, rašeliništích, okrajích bažin a v křovinách na březích vodních toků. Bývá také součásti řídkých lesů na okraji tajgy. Stanovit hranice přirozeného výskytu je obtížné, protože na mnoha místech se dlouhodobě uměle vysazuje. V České republice se za původní považují populace na Šumavě a v Českém lese, avizovaný výskyt v Novohradských horách je sporný a v okolí Třeboně byla vrba černající prokazatelně vysazena.^[3][4]

Dvoudomé, velice variabilní keře nebo vzácně stromy se šedivou, hladkou kůrou které dorůstají nejvýše do 6 m. Tmavě červenohnědé až nazelenalé letorosty jsou krátké, mírně až hustě šedavě chlupaté, stárnutím chlupy ztrácejí. Přitisklé, hustě chlupaté pupeny bývají dlouhé 3 až 4 mm.

Střídavě vyrůstající listy s hustě chlupatými řapíky dlouhými 1 až 2 cm mají polosrdčité, vytrvalé palisty zhruba stejné délky jako řapíky. Na lící mají svraskanou žilnatinu, jsou tmavě zelené a lesklé, na rubu roztroušeně chlupaté, sivě ojíněné s charakteristickou špičkou čistě zelenou, bez ojínění. Proměnlivé listové čepele jsou nejčastěji široce eliptické nebo podlouhle kopinaté 4 až 6 cm dlouhé a 2 až 3 cm široké, po okraji pilovitě vroubkované, u báze klínovité nebo srdčité, na vrcholu zašpičatělé. Na podzim nebo při sušení listy černají. Vrba černající je velice variabilní, jednotlivé rostliny se mohou od sebe odlišovat i podle stanoviště na kterém rostou, slunné-stinné, vlhké-suché apod.

Jednopohlavné květy jsou uspořádány do úzkých, válcovitých, krátce stopkatých jehněd. Samčí jehnědy, dlouhé do 3 cm, obsahují zjednodušené květy se dvěma tyčinkami s volnými, chlupatými nitkami nesoucími zlatožluté prašníky jež postupně černají. Jehnědy se samičími květy, měřící až 6 cm, mají lysý, úzce kuželovitý, stopkatý, asi 3 mm dlouhý jednodílný lysý nebo chlupatý semeník s asi 12 vajíčky a dále 1 mm dlouhou čnělku s bliznou dělenou do dvou laloků. Listeny bývají hnědé nebo načervenalé, někdy jsou ve spodní části nafialovělé. Květy opyluje hmyz. Plodem je dvojchlopňová tobolka, 6 až 10 mm dlouhá, obsahující drobná semena s chmýrem. Nejsou větší než 1 mm, roznáší je vítr.^[4][5][6][7]

Vrba černající je vyhláškou č. 395/1992 Sb. vydanou Ministerstvem životního prostředí České republiky a v roce 2000 sestaveným Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky prohlášena za druh kriticky ohrožený.^[8][9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vrba černající na Wikimedia Commons
• Galerie vrba černající na Wikimedia Commons