Vrba babylónská

Jak číst taxoboxVrba babylónská
alternativní popis obrázku chybí
Vrba babylónská (Salix babylonica)
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Rodvrba (Salix)
Binomické jméno
Salix babylonica
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Převislé větve

Vrba babylónská (Salix babylonica) je teplomilný druh rodu vrba pocházející ze severní a střední Číny, kde v povodích řek Jang-c’-ťiang a Žlutá řeka vytváří rozlehlé porosty. Druhové jméno „babylónská“ dostala podle mylného předpokladu, že pochází z oblasti Babylonie, kam se ve skutečnosti dostala až počátkem našeho letopočtu hedvábnou stezkou přes Střední Asii, Afghánistán, Irák a Sýrii.[2][3] Za poddruh vrby babylónské se někdy považuje i vrba Matsudova.

Rozšíření

Nyní je rozšířena v teplých oblastech všech kontinentů, vyrůstá na severu i jihu Afriky, v Severní a Jižní Americe i na ostrovech Karibiku, v Austrálii, na Novém Zélandu i ostrovech Pacifiku. Po Asii se z Číny rozšířila až na Malajský poloostrov, do Indonésie i do severních oblastí indického subkontinentu. Do Evropy se dostala počátkem 17. století a s malým zpožděním začala být řídce vysazována i na území dnešní České republiky.

Původní druh vrby babylonské vyžaduje poměrně teplé polohy a je pěstován jako sadovnická dřevina v klimatu s vyšší průměrnou teplotou. Ve Střední Evropě se sázel hlavně vyšlechtěný převislý kultivar 'Pendula', z něhož jsou k dispozici pouze samičí jedinci. Nyní je však obvyklejší nový kultivar 'Tortuosa', lišící se nápadně pokroucenými větvemi a vyšší odolností proti jarním mrazíkům.[4][5][6]

Ekologie

Preferuje vlhké prostředí, obvykle se přirozeně vyskytuje podél vodních toků, na vlhkých údolních nánosech a v písčitých sníženinách. Toleruje záplavy a může růst i v mokřadech. Je náročná na dostatek světla, špatně roste v zastínění. Vyskytuje se do nadmořské výšky 2 000 m a v místech, kde bývají průměrné roční srážky od 550 do 1 700 mm. Ploidie druhu je 2n = 76.

Vrba babylónská je fanerofyt kvetoucí koncem března a v dubnu, před nebo krátce po rašení listů. Plody dozrávají v květnu. V České přírodě se vyskytuje převážně jen jako kulturní, pěstovaná dřevina.[2][3][5][7][8]

Popis

Vrba babylónská je dvoudomá dřevina, strom vysoký 10 až 12 m se šedočernou kůrou, nepravidelně široce protáhlou korunou a mělce zahloubenými kořeny, Má dlouhé, převislé větve zelené barvy a téměř k zemi sahající tenké, metlovité letorosty. Z úzkých, špičatých pupenů ve spirále vyrůstají listy s 5 mm řapíky. Mají chlupaté, čárkovitě kopinaté čepele 5 až 15 cm dlouhé a 1 až 1,5 cm široké, u báze klínovité a na konci zašpičatělé, po obvodě jemně pilovité, svrchu tmavě zelené, zespod nasivělé a výrazně síťnaté, v horní polovině zkroucené. Palisty jsou kopinaté, dlouze špičaté a v koncové části zkroucené. Na podzim se listy před opadem zbarvují zelenožlutě.

Květenství jsou štíhlé jehnědy válcovitého tvaru, často ohnuté, samičí do 3 cm a samčí do 4 cm dlouhé a 0,5 cm široké. Jejich jednopohlavné květy jsou nahé, nemají okvětní lístky. Samčí květy se žlutozelenými listeny mají dvě tyčinky s červenavě žlutými prašníky a dvě žlázky produkující nektar. Samičí květy mají přisedlý semeník s krátkou čnělkou s nedělenou bliznou a jednu nektarovou žlázku.

Plody jsou žlutohnědé, úzce kuželovité tobolky asi 3 mm dlouhé a obsahují množství velmi jemných semen, ta jsou rozšiřována větrem a jejich doba klíčivosti se pohybuje pouze od 5 do 10 dnů.[2][5][7][8][9][10]

Rozmnožování

Nové stromy mohou vyrůst ze semen nebo z řízků či odkopků kořene. Semenáče rostou pomaleji, ale mají dlouhou životnost a vytvářejí vysoké stromy s rozložitou korunou. Stromy z dobře kořenících řízků jsou pro průmyslové zpracování (na palivo nebo pro výrobu papíru) pěstované na plantážích. Po jejich seřezání vyrůstají z pařezů výmladky, které mohou být za rok vysoké až 3 m. Dřevo stromů je měkké a bývá napadáno živočišnými škůdci, např. brouky tesaříky druhu Anoplophora.[7][8]

Hybridizace

Vrba babylónská se často kříží s jinými druhy. Ve střední Evropě se vyskytují hlavně tyto její hybridy:

  • Vrba obloukovitá (Salix ×pendulina Wender) (S. babylonica × S. fragilis) (synonyma = Salix ×blanda)
  • Vrba náhrobní (Salix ×sepulcralis Simonk.) (S. alba ‘Tristis’ × S. babylonica)

Vrba obloukovitá má poměrně pevné dřevo a je vhodná do vyšších poloh. Pěstuje se kultivar 'Blanda' s větvemi jen mírně převislými nebo kultivar 'Elegantissima' s větvemi delšími a více převislými.

Vrba náhrobní se žlutě zbarvenými letorosty je oceňována pro dekorativní vzhled, ale její dřevo je poměrně křehké a bývá poškozována větrem. Pěstuje se kultivar 'Chrysocoma' s dlouhými, převislými, žlutými větvemi nebo kultivar 'Salamonii' s větvemi hnědavými až zelenkavými a méně převislými.[2][9][11]

Význam

Kromě estetické funkce je vrba babylonská využívána jako palivové dříví, bývá zdrojem buničiny pro výrobu vysoce kvalitního papíru a dlouhé letorosty se používají k pletení košů a podobných produktů. Dřevo je lehké a měkké, středně husté (400 kg/m³) a má červenohnědou barvu. Vyrábí se z něho nábytek, dřevěné obaly a nářadí, dřevovláknité desky a překližky.

Stromy se vysazují podél břehů řek, rybníků a jiných vodních toků k zábraně eroze půdy, nebo na plantáže pro průmyslové vyžití, na 1 ha se sází 2 000 až 3 000 jedinců. Dřevina je také ceněná jako solitérní parkový strom, který však spotřebuje velké množství vody. Obecně se nedoporučuje vysazovat blízko objektů, může vyrůst ve velmi velký strom, který invazními kořeny proniká do prasklin kanalizačních potrubí která ničí a ucpává, křehké větve se pod tíhou sněhu často lámou a poškozují střechy a na podzim vzniká opadem listů velké množství smetí.

Kůra stromu obsahuje kyselinu salicylovou (klíčová složka aspirinu) a proto se používá k léčbě horečky a revmatoidní artritidy. Vrba babylónská má i fytoremediační potenciál, v listech hromadí získaný ethanol a benzen.[3][7][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c d HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena České republiky. Díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Salix babylonica, s. 466–468. 
  3. ↑ a b c Salix babylonica [online]. Plant Finder. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ AtlasRostlin.cz: Vrba babylónská [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Dendrologie.cz: Vrba babylónská [online]. Petr Horáček a J. Mencl [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Salix babylonica [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2017 [cit. 2020-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d SCHEPER, Jack. Florida plant encyclopedia: Salix babylonica [online]. University of Florida, Tallahassee, FL, USA, rev. 2019-09-05 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d ORWA, C.; MUTUA, A.; KONDT, R. et al. Species profiles: Salix babylonica [PDF online]. World Agroforestry Centre, Nairobi, Kenya [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Vŕba babylonská [PDF online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2020-07-09]. S. 222–225. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-06. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) 
  10. ↑ ARGUS, George W. Flora of North America: Salix babylonica [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ BROWN, Kate; BETTINK, Karen. FloraBase the Western Australian Flora: Salix babylonica [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 2019-08-26 [cit. 2020-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
2016-04-25 14 07 57 Weeping Willow along Gatepost Court in the Franklin Farm section of Oak Hill, Fairfax County, Virginia.jpg
Autor: Famartin, Licence: CC BY-SA 4.0
Weeping Willow along Gatepost Court in the Franklin Farm section of Oak Hill, Fairfax County, Virginia
Weeping Willow (3211422639).jpg
Autor: John Tann from Sydney, Australia, Licence: CC BY 2.0
Weeping Willows, Salix babylonica, used for erosion control, are an environmental weed of rivers in Australia. Mudgee, NSW Australia, January 2009.