Vrba košíkářská

Jak číst taxoboxVrba košíkářská
alternativní popis obrázku chybí
Mladá vrba košíkářská (Salix viminalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďvrbovité (Salicaceae)
Rodvrba (Salix)
Binomické jméno
Salix viminalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stará vrba košíkářská

Vrba košíkářská (Salix viminalis) je vyšší, vzpřímeně rostoucí keř neb nevysoký strom, jeden z nejznámějších druhů bohatého rodu vrba. V české přírodě tato dvoudomá rostlina již od dávna běžně roste jako zdroj proutí pro košíkářství. Celkově je rozšířena ve střední, severovýchodní a východní Evropě a přes Sibiř její areál sahá až do Mongolska a severní Číny. Je dlouhodobě sázena poblíž lidských obydlí a již nelze určit místa původního výskytu.[2][3]

Ekologie

Často je vysazována na březích podél vodních toků a stojatých vod. Dobře roste na hlubokých, neutrálních až mírně zásaditých a minerály dobře zásobených půdách, snáší déle trvající záplavy i zbahněnou půdu. Je poměrně citlivá na mráz, roste do nadmořské výšky 800 m. V dlouhé zimě trpí okusem zvěře i dobytka, dobře však regeneruje. Dožívá se průměrně 40 let.[2][3][4]

Popis

Statné, 5 až 8 m vysoké keře a stromy se vzpřímenými, rovnými letorosty 1 až 2 cm silnými. Kůru mají v mladosti hladkou a šedě zelenou nebo žlutě zelenou, později bývá podélně rozpukaná. Letorosty jsou jemně chlupaté, matně zelené a od spodu postupně olysávají. Listové pupeny jsou dlouhé asi 3 mm a květní 9 mm. Listové čepele s asi 1 cm řapíky jsou úzce kopinaté, až 12 cm dlouhé a 1,5 cm široké. Na líci jsou svěže zelené a na rubu sametově chlupaté, chlupy mají sčesány podél bočních žilek, kterých bývá 25 až 30. Okraje listů jsou podvinuté a někdy místně jemně pilovité.

Jednopohlavné, redukované květy bez okvětí jsou sestaveny do květenství jehněd, které jsou přisedlé, téměř válcovité a mívají několik drobných opadavých listenů. Štíhlejší samčí jehnědy jsou dlouhé 4 až 6 cm, samičí jen 2 až 3 cm a za plodu se prodlužují až na 6 cm. Samčí květ má dvě volné tyčinky s lysou nitkou a zlatožlutým, později hnědým prašníkem. Samičí má přisedlý, chlupatý semeník s dlouhou čnělkou s nitkovitou, dvoulaločnou bliznou; v květech je po jedné nektarové žlázce. Květy rozkvétají již v březnu a dubnu, ještě před rašením listů. Ploidie druhu je 2n = 38.

Plody jsou plstnaté tobolky 5 mm velké obsahující okolo 18 drobných, ochmýřených semen. Vrba košíkářská se v praxi rozmnožuje řízky, které ve vlhké půdě spolehlivě koření.[2][3][4][5]

Možnost záměny

Od podobných vrb s úzkými listy, jako vrba bílá nebo vrba nachová, se odlišuje podvinutými okraji listů. Podvinuté listy má i vrba šedá, její chloupky na rubu listů jsou však kadeřavé a odstálé.[3]

Hybridizace

Vrba košíkářská se často kříží s jinými druhy, nevytváří však hybridní roje. V české přírodě se často vyskytují hybridy:

  • Salix ×holosericea Willd. (S. cinerea × S. viminalis)
  • Salix ×rubra Huds. (S. purpurea × S. viminalis)
  • Salix ×smithiana Willd. (S. caprea × S. viminalis)

Méně častí jsou kříženci:

  • Salix ×fruticosa Döll (S. aurita × S. viminalis)
  • Salix ×mollissima Hoffm. ex Elwert (S. triandra × S. viminalis)
  • Salix rosmarinifolia × S. viminalis.[3][6]

Význam

Jak napovídá druhové jméno „košíkářská“, bývají její mladé větvičky používány k výrobě proutěných nádob a košíků. Dřevo má bílé, lehké a měkké, kůra a listy obsahují 5 až 15 % taninu. Vysazuje se též pro zpevnění podmáčených břehů potoků a rybníků. Dokáže jímat z půdy a vody těžké kovy, je vhodná pro čistění odpadních vod. Pro její rychlý růst se předpokládá i možnost energetického využívání biomasy.[2][3][4]

Galerie

  • Typický vrbový porost

  • Rub listů

  • Zrající jehnědy

  • Jehnědy s ochmýřenými semeny

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. ↑ a b c d MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Vrba košíkářská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 30.05.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  3. ↑ a b c d e f VAŠUT, Radim Jan; SOCHOR, Michal; HRONEŠ, Michal et al. Vrby České republiky [online]. Univerzita Palackého v Olomouci, rev. 09.2013 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. ISBN 978-80-244-4121-4. (česky) 
  4. ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Vrba košíkářská [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.05.2010 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/3: Vŕba košikárska [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2006 [cit. 2016-03-27]. S. 246–248. Dostupné online. ISBN 80-224-0922-7. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 27.03.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
NSG Alte Leine bei Hannover MG 1654.jpg
Autor: Wernersen04, Licence: CC BY-SA 3.0
Biberrevier im NSG Alte Leine mit Korbweiden (Salix viminalis)
Salix viminalis leaves.jpg
Autor: MurielBendel, Licence: CC BY-SA 4.0
Leaves of Salix viminalis (Salicaceae); Gurten, Bern, Switzerland
Salix viminalis Korb-Weide.jpg
Autor: Unukorno, Licence: CC BY 3.0
Basket willow (Salix viminalis), in the garden of the convent St. Marienstern, Panschwitz-Kuckau
Salix viminalis - Talence - 201007.jpg
Autor: Symac, Licence: CC BY-SA 3.0
Salix sp. (S. × rubens?; non S. viminalis) dans le parc Peixotto à Talence.
AltneckarWeideFruchtstand 2011-04.jpg
Autor: Mussklprozz, Licence: CC BY-SA 3.0
Seed heads of Salix, probably Salix viminalis, in the Altneckar nature preserve
Salix viminalis 012.JPG
Chatons mâles au début de l'épanouissement des étamines.