Vrbina obecná

Jak číst taxoboxVrbina obecná
alternativní popis obrázku chybí
(c) Gras-Ober, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
Rodvrbina (Lysimachia)
Binomické jméno
Lysimachia vulgaris
L., 1753
Synonyma
  • Lysimachia davurica
  • Lysimachia elata
  • Lysimachia kablikiana
  • Lysimachia paludosa
  • Lysimachia tomentosa [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) je žlutě kvetoucí vlhkomilná bylina dosahující výšky okolo 0,5 až 1 m, druh mnohočetného rodu vrbina.

Rozšíření

Vyskytuje se v mírném podnebném pásu Eurasie, na západě od Pyrenejského poloostrova a Britských ostrovů až po ruský Dálný východ, Čínu a Japonsko. Mimo to vyrůstá v severní Africe a také v Severní Americe a na Novém Zélandu, kam byla zavlečena.

Roste nejčastěji v přirozeně vlhkých místech, na březích vodních toků a nádrží, zamokřených loukách, v lužních lesích a dalším místech s vysokou hladinou spodní vody, případně i přímo ve stojaté vodě. Vyhovují ji stanoviště s lehkými písčitými i těžkými jílovitými půdami u kterých na pH v podstatě příliš nezáleží, stejně jako na míře oslunění. Ovšem na plném slunci mívá podstatně větší a vybarvenější květy.

České republice se vrbina obecná nachází místně od nížin až do podhůří, hlavní těžiště výskytu je v mezofytiku, v některých teplejších oblastech Moravy a v Českém krasu ale zcela chybí. Je diagnostickým druhem vlhkých olšin ve svazu Alno-Ulmion nebo vlhkých vysokostébelných niv ve svazu Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris.[2][3][4]

Popis

Vytrvalá rostlina která podle místních podmínek vyrůstá do výše 50 až 120 cm (výjimečně). Má přímý oddenek se svazčitými kořeny a narůžovělými dlouhými vodorovnými výběžky s obnovovacími pupeny (hemikryptofyt). Z oddenku vyrůstá zelená až světlavě hnědá, zaobleně šestihranná, přímá, pýřitá až nahoře větvená lodyha. Je porostlá protistojnými nebo v troj či vzácněji ve čtyřčetných přeslenech vyrůstajícími listyřapíkem dlouhým 1 až 6 mm. Jejich tmavě zelené celokrajné čepele o délce 7 až 12 cm a šířce 1,5 až 4 cm jsou tvaru eliptického, nebo vejčitě eliptického až kopinatého, na okraji jsou podvinuté, u baze tupé nebo klínovité a u vrcholu většinou špičaté, na rubu jsou žláznatě pýřité. Čárkovité, velmi tenké listeny mají po okrajích úzký oranžový lem.

Pětičetné, široce zvonkovité květy mající v průměru 1,5 až 2 cm jsou sestaveny do konečné bohaté laty jejíž spodní větvičky vyrůstají z paždí listů a horní z paždí listenů. Vejčité nebo kopinaté kališní lístky, 3,5 až 6 × 1 až 1,5 mm, mívají někdy červenavý lem. Kolovitá koruna má zlatožluté lístky dlouhé 8 až 12 mm, mají v krátké trubce červenavý nádech a jsou na koncích ostré. nitky pěti tyčinek, kratších než koruna, jsou vespod rozšířeny a částečně spolu srostlé do kroužku; téměř zakrývají vejčitý semeníkčnělku dlouhou od 4 do 5 mm. Vykvétají v červenci a srpnu, opylovány jsou létajícím hmyzem (nemají nektar ale hodně pylu) nebo dochází k samoopylení.

Plody jsou kulovité mnohosemenné tobolky rostoucí na vzpřímených plodních stopkách. Tobolky o velikosti 3,5 až 5 mm jsou lysé a otvírají se pěti chlopněmi, semena mají bradavičnatý povrch. Vrbina obecná, které není v České republice ohrožena ani chráněna, se přirozeně rozmnožuje semeny nebo oddenky.[2][3][4][5][6]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Vrbina obecná [online]. BOTANY.cz, rev. 6.07.2007 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  3. a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Vrbina obecná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 16.09.2008 [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. 
  4. a b Plants For a Future: Lysimachia vulgaris [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Vrbina obecná [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-10-26]. S. 41. Dostupné online. 
  6. Flora of North America: Lysimachia vulgaris [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
Lysimachia vulgaris (flowers) 1.jpg
Autor: Le.Loup.Gris, Licence: CC BY-SA 3.0
Lysimachia vulgaris L. (Yellow Loosestrife). Habitat: a bank. Volgograd Reservoir (Volga river), Engelssky District, Saratov Oblast, Russia.
Kupferbachtal-2.jpg
(c) Gras-Ober, Wikipedia/Wikimedia Commons (cc-by-sa-3.0)
Gewöhnlicher Gilbweiderich (Lysimachia vulgaris) im Kupferbachtal nördlich von Oberstetten
Lysimachia vulgaris MHNT.BOT.2004.0.805.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 4.0
Garden Loosestrife, Capsules and seeds. Bank of the Garonne, Toulouse, France.
Lysimachia vulgaris20090812 070.jpg
Autor: Bff, Licence: CC BY-SA 3.0
The leaf of Lysimachia vulgaris. Moscow region, Russia.