Vrbové
| Vrbové | |
|---|---|
 Nakloněná kostelní věž ve Vrbovém | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°37′15″ s. š., 17°43′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 188 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Piešťany |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Vrbové | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,0 km² |
| Počet obyvatel | 5 739 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 410,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Štefan Kubík |
| Vznik | 1398 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| primator | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Vrbové Gen. M. R. Štefánika 15/4 922 03 Vrbové |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 922 03 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | PN |
| NUTS | 507750 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrbové (německy Verbau, maďarsky Verbó) je město na západním Slovensku, v Trnavském kraji. Žije zde přibližně 5 700[1] obyvatel.
Poloha
Město leží v Podunajské pahorkatině nedaleko Malých Karpat, 9 km severozápadně od Piešťan a asi 30 km od Trnavy.
Historie
V Zoborských listinách z r. 1113 se zmiňuje vesnice Počkovec, která bývá lokalizována do území dnešního Vrbového. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1332. První zmínka dnešního názvu pochází z roku 1347, kdy sídlo bylo uvedeno jako Worbow. V té době bylo částí oblasti Čachtického hradu.
Vrbové získalo práva města v roce 1437. V roce 1599 bylo zpustošeno tureckými vojáky. V roce 1696 rozšířil Leopold I. Vrbovému jarmarkové privilegium. Kromě pěstování obilí sehrávalo velkou roli až do 19. století vinohradnictví.
Vrbové bylo známé trhem s obilím, podporované zejména Židy, kteří tvořili velkou část obyvatel města. Ve 20. století bylo Vrbové domovem textilního (Trikota), obchodního a dřevařského průmyslu. V roce. 1906 bylo Vrbové spojeno s Piešťany železnicí.
Během druhé světové války se celé Vrbové stalo ghettem pro židovské obyvatelstvo z okresu Piešťany. Většina židovských obyvatel Vrbového byla deportována do tábora smrti Auschwitz, kde zahynuli v plynových komorách. Po obsazení Slovenska nacistickými vojsky v roce 1944 bylo Vrbové osvobozeno sovětskou armádou jako jedna z posledních obcí v regionu, a to dne 6. dubna 1945.
Významný je rok 1967, kdy stát uznal Vrbové za město.
Pamětihodnosti
- Římskokatolický kostel svatého Martina, z roku 1397. Věž byla postavena v 19. století. Na začátku 20. století se zjistilo, že věž je nakloněná. Byly podniknuty kroky na její záchranu, přičemž pod věž byly dány betonové injektáže. Náklon věže se podařilo stabilizovat, ale zpět narovnat se ji už nepodařilo. Náklon věže je cca 98 – 99 cm od svislé osy směrem na jihozápad.[2]
- Kostel sv. Gorazda , z roku 1997.[2]
- Kaple sv. Rocha, z roku 1831.
- Evangelický kostel, z roku 1929, věž kostela pochází z roku 1896.[2]
- Budova synagogy. Byla postavena v letech 1882 – 1883 v maurském slohu, jako synagoga byla využívána do roku 1942.[2]
- Kúria Mórice Beňovského.[2]
Osobnosti
- Jozef Adamec (1942–2018), československý fotbalový reprezentant
- Móric Beňovský (1746–1786), voják, cestovatel, dobrodruh, obchodník s otroky
- Ján Baltazár Magin (1681–1735), básník a historik
- Pavol Jantausch (1870–1947), římskokatolický biskup
- Karol Kočí (1879–1956), entomolog a lesník
- Anton Rákay (1925–2013), spisovatel a lékař
- Elo Šándor (1896–1952), spisovatel
- Jozef Emanuel (1803–1890), básník a publicista
- David Zvi Hoffmann (1843–1921), ortodoxní rabín
- Yosef Hayim Sonnenfeld (asi 1848–1932), ortodoxní rabín
Partnerská města
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vrbové na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ a b c d e Kultúrne pamiatky – Oficiálne stránky mesta Vrbové [online]. [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Vrbové. Sv. 26, str. 1021
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrbové na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“