Vrbovka nicí

Jak číst taxoboxVrbovka nicí
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďpupalkovité (Onagraceae)
Rodvrbovka (Epilobium)
Binomické jméno
Epilobium nutans
F.W.Schmidt, 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbovka nicí (Epilobium nutans) je druh rostliny z čeledi pupalkovité (Onagraceae).

Popis

Jedná se o vytrvalou rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5–20 cm.[1] Oddenky jsou krátké, v létě se vytváří nadzemní plazivé, na konci vystoupavé výběžky.[2] Lodyha je jednoduchá, nevětvená, na bázi vystoupavá, dole lysá, nahoře pýřitá, se 2 (zřídka 4) sbíhajícími liniemi od listů, vrchol bývá často převislý.[2] Dolní Listy jsou vstřícné, střední a horní střídavé, přisedlé, dolní krátce řapíkaté. Čepele jsou nejčastěji vejčité, vejčitě kopinaté až podlouhlé, lysé, asi 1–3 cm dlouhé a 0,2–0,8 cm široké, celokrajné nebo horní až nevýrazně zubaté, nanejvýš s 6 zuby na každé straně listu.[1] Květy jsou uspořádány v květenstvích, vrcholových hroznech a vyrůstají z paždí listenu, květenství je chudé, obsahuje nejčastěji 2–4 květy. Květy jsou čtyřčetné, kališní lístky jsou 4, nejčastěji 2–2,5 mm dlouhé. Korunní lístky jsou taky 4, jsou nejčastěji 3–6 mm dlouhé, na vrcholu mělce vykrojené, světle fialové barvy. Ve střední Evropě kvete nejčastěji v červenci až v srpnu.[2] Tyčinek je 8 ve 2 kruzích, prašníky jsou asi 0,6 mm dlouhé.[1] Semeník se skládá ze 4 plodolistů, je spodní, čnělka je přímá, blizna je celistvá, kyjovitá.[2] Plodem je 3,5–4 cm dlouhá tobolka, přitiskle chlupatá, později olysává, v obrysu čárkovitého tvaru, čtyřhranná a čtyřpouzdrá, otvírá se 4 chlopněmi, obsahuje mnoho semen.[2] Semena jsou cca 1,0–1,5 mm dlouhá, úzce vějcovitě vřetenovitá, k oběma koncům zúžená, na vrcholu s chmýrem a průsvitným límečkovitým přívěskem, osemení je jemně papilnaté.[2] Počet chromozómů je 2n=36.[1]

Rozšíření ve světě

Vrbovka nicí je druh evropských hor, který roste v Pyrenejích, Alpách, Francouzském středohoří, Vogézách, pohoří Černý les, v některých hercynských pohořích a západních a východních Karpatech.[2][3]

Rozšíření v Česku

V ČR je to vzácný druh horských pramenišť a mokvavých nebo až zrašelinělých skal. Je známa ze Šumavy, Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku.[2][4]

Reference

  1. a b c d KIRSCHNER, Jan. Epilobium L.. In: KUBÁT, Karel et al. eds. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. S. 436–440.
  2. a b c d e f g h SMEJKAL, Miroslav. Epilobium L.. In: SMEJKAL, Miroslav. Květena České republiky, vol. 5. Praha: Academia, 1997. S. 99–132.
  3. Plants of the World Online [online]. Royal Botanic Garden, Kew [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 
  4. KAPLAN. Distribution of Epilobium nutans in the Czech Republic. Preslia [online]. Česká botanická společnost [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Epilobium sp.jpg
Autor: RobKohl, Licence: CC BY-SA 3.0
two examplars of Epilóbium nútans, one with opened infructescence (left) and one in blooming status (right)