Vrch Třešňovka (Hrdlořezy)

Vrch Třešňovka
Hlavní cesta
Hlavní cesta
LokalitaHrdlořezy, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozloha10 ha
Založeno2015 (revitalizace sadu)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrch Třešňovka (někdy nazývaný také Višňovka) je vrch v Praze-Hrdlořezích. V roce 2015 na něm byl obnoven veřejně přístupný sad, když byl už čtvrt století opuštěný starý třešňový sad prořezán, vyčištěn od mnoha tun komunálního odpadu a následně tu bylo vysazeno více než 400 nových ovocných stromů.[1]

Popis

Třešňovka je protáhlý hřeben, který se táhne od frekventované Spojovací ulice asi 900 m východním směrem k zahrádkářské osadě. Jižní strana se svažuje k novostavbám tzv. Zeleného města. Pod severním svahem je ulice Pod Šancemi oddělující sad od areálů patřících do vysočanské průmyslové zóny, a název této ulice naznačuje někdejší využití hřbetu kopce k obranným vojenským účelům (i začátkem 20. století tu bylo vojenské cvičiště a ještě před revitalizací tu byly zbytky lehkého bunkru).

Sad patří velikostí mezi největší ovocné sady v Praze, roste tu více než 1500 stromů – zejména třešní, ale také několik višní, jabloní a hrušní.[2] Po hřebeni vede zpevněná cesta, dostupná od Spojovací ulice poměrně strmými bočními cestami. Podle informačních tabulí na východním a západním konci síť cest zhruba odpovídá podobě sadu v době jeho založení po druhé světové válce (předtím tu byly louky, pole a pastviny). Po roce 1990 postupně ale chátral (poslední řízený samosběr třešní se konal v roce 1992)[2] a stalo se z něj místo plné komunálního i stavebního odpadu s příbytky bezdomovců.[3]

Když se po roce 2010 podstatně změnilo okolí lokality zejména výstavbou nákupního centra a Zeleného města na rozhraní Hrdlořez a Jarova, rozhodl Magistrát hlavního města Prahy o revitalizaci sadu. Odpad byl odvezen na legální skládky, byla odstraněna většina starých neplodících stromů a v pravidelných liniích byly vysázeny nové stromy, především starší odrůdy třešní vyšlechtěné už před 20. stoletím a pěstované za první republiky (například libějovická srdcovka, germersdorfská, Karešova třešeň nebo kaštanka).[4] K revitalizaci byl využit i sediment vytěžený z nedalekého hloubětínského Hořejšího rybníka. Na revitalizaci, jejíž podstatná část proběhla v letech 2015 a 2016, také přispěl částkou 2,5 mil. Kč Evropský fond pro regionální rozvoj.

Svahové letiště

Pavel Beneš na kluzáku Lili vlastní konstrukce na letišti v Hrdlořezích, 1916

Na přelomu let 1913 a 1914 je v místě dnešní Třešňovky zaznamenán vznik svahového letiště, které patřilo k vůbec nejstarším v Praze. Letiště nebylo vhodné pro motorová letadla, travnatý nezastavěný terén vojenského cvičiště bez keřů a stromů však dobře vyhovoval bezmotorovému plachtění.[5][6] V roce 1916 zde na kluzáku Lili vlastní konstrukce vykonal kratší lety např. konstruktér Pavel Beneš,[7] který v roce 1919 spoluzaložil firmu Avia, dílna na opravu a výrobu letadel. V roce 1931 zde pod hlavičkou plachtařského odboru Masarykovy letecké ligy zahájila činnost jedna z prvních plachtařských škol.[8] Kurzy plachtění se zde konaly až do podzimu 1935, kdy bylo vojenské cvičiště armádou opuštěno a areál předán zahrádkářům.[9]

Odrůdy třešní v sadu[2]

Třešně v sadu Třešňovka, červen 2024
  • Kaštánka
  • Karešova
  • Libějovická
  • Rivan
  • Rychlice německá
  • Granát
  • Lyonská raná
  • Troprichterova
  • Baltavarská
  • Hedelfingenská
  • Kordia
  • Velká černá chrupka
  • Droganova
  • Germersdorfská
  • Schneiderova

Zajímavosti

Ovocné sady jako kombinace lesního a lučního prostředí jsou bohaté na řadu organismů, živočichů i rostlin. V Třešňovce jsou záměrně ponechávána torza některých starých stromů, protože se hodí k hnízdění ptáků, např. pěvců nebo sov. Poskytují příznivé podmínky i pro hmyz vázaný na mrtvé dřevo nebo pro některé lišejníky. Z kmenů některých pokácených stromů bylo také vytvořeno několik broukovišť.

Třešňobraní na Vrchu Třešňovka v r. 2024

Travnatý porost Třešňovky by neměl být příliš udržovaný, ale sečený pouze dvakrát ročně a v některých částech se mají pást ovce a kozy. Během spásání zároveň dochází k narušování půdního pokryvu kopyty, které vytváří vhodný prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin.[2]

Původní, dnes již zasypaný, bunkr protiletecké obrany na vrcholu kopce byl překryt směrovou růžicí, zvanou Severka, na které jsou vyznačeny směry a vzdálenosti k nejvyšším horám českých pohoří.

Část cest se příležitostně využívá k pořádání cyklokrosových závodů (už v roce 1972 tu bylo mistrovství světa a stříbrnou medaili získal Miloš Fišera).[4]

Ovoce v sadu si lidé mohou natrhat zadarmo.[10] Od roku 2018 pořádá v době dozrávání třešní spolek Na ovoce akci Třešňobraní na Vrchu třešňovka, během níž jsou k dispozici k zapůjčení žebříky pro šetrný samosběr a probíhá také doprovodný tematicky zaměřený program.[11][12]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Vrch Třešňovka | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d Grohmann, 2022, s. 132
  3. Pražský vrch Třešňovka v pražských Hrdlořezech. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  4. a b Hrdlořezský sad Třešňovka se dočkal revitalizace, odvezeno bylo 100 tun odpadu. https://www.prazskypatriot.cz [online]. 21. června 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  5. První letiště v Praze. Letectví + kosmonautika. 1998, roč. 74, čís. 9, s. 864. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156. 
  6. DUDÁČEK, Libor. Dopravní letiště Prahy : 1918–1946. Praha: MBI, 2012. 191 s. S. 16. 
  7. SVITÁK, Pavel. Z minulosti závěsného létání u nás: léta 1916 až 1918. Letectví + kosmonautika. 1983, roč. 59, čís. 13, s. 495. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156. 
  8. Šedesátiny. Letectví + kosmonautika. 1992, roč. 68, čís. 14, s. 893. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156. 
  9. Vojenské cvičiště Hrdlořezy. www.vrtulnik.cz [online]. 2020-07-23 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online. 
  10. Praha obnovuje sady. Třešňovka má stovky nových stromů, trávu spásají ovce. Česká televize. ČT 24 [online]. 21. 6. 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  11. Třešňobraní na Vrchu Třešňovka [online]. Na ovoce, 2018-05-30 [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. 
  12. Třešňobraní [online]. Na ovoce [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. 

Literatura

  • GROHMANN, Dominik, et al. Pražské ovocné sady: Netradiční průvodce po stopách ovocných stromů. Praha: Na ovoce, 2022. 157 s. ISBN 978-80-11-02370-6. S. 130–133. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vrch Třešňovka směrová růžice.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, směrová růžice, březen 2020
Vrch Třešňovka od východu.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Vrch Třešňovka hlavní cesta.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Pavel Beneš na kluzáku Lili, letiště v Hrdlořezích (Praha), 1916.jpg
Pavel Beneš na kluzáku Lili vlastní konstrukce na svahovém letišti v Praze–Hrdlořezích (dnes Vrch Třešňovka), 1916
Vrch Třešňovka jih.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na jižním svahu, 8. dubna 2020
Vrch Třešňovka sever.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na severním svahu, 8. dubna 2020
Vrch Třešňovka (Hrdlořezy), třešně, červen 2024 02.jpg
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Třešně ve veřejném sadu na Vrchu Třešňovka (Hrdlořezy), červen 2024
Třešňobraní na Vrchu Třešňovka 2024.jpg
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Třešňobraní na Vrchu Třešňovka, červen 2024
Vrch Třešňovka od západu.jpg
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od západu, březen 2020