Vrch Třešňovka (Hrdlořezy)
Vrch Třešňovka | |
---|---|
![]() Hlavní cesta | |
Lokalita | Hrdlořezy, Praha, ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′45,63″ s. š., 14°30′3,67″ v. d. |
Rozloha | 10 ha |
Založeno | 2015 (revitalizace sadu) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrch Třešňovka (někdy nazývaný také Višňovka) je vrch v Praze-Hrdlořezích. V roce 2015 na něm byl obnoven veřejně přístupný sad, když byl už čtvrt století opuštěný starý třešňový sad prořezán, vyčištěn od mnoha tun komunálního odpadu a následně tu bylo vysazeno více než 400 nových ovocných stromů.[1]
Popis
Třešňovka je protáhlý hřeben, který se táhne od frekventované Spojovací ulice asi 900 m východním směrem k zahrádkářské osadě. Jižní strana se svažuje k novostavbám tzv. Zeleného města. Pod severním svahem je ulice Pod Šancemi oddělující sad od areálů patřících do vysočanské průmyslové zóny, a název této ulice naznačuje někdejší využití hřbetu kopce k obranným vojenským účelům (i začátkem 20. století tu bylo vojenské cvičiště a ještě před revitalizací tu byly zbytky lehkého bunkru).
Sad patří velikostí mezi největší ovocné sady v Praze, roste tu více než 1500 stromů – zejména třešní, ale také několik višní, jabloní a hrušní.[2] Po hřebeni vede zpevněná cesta, dostupná od Spojovací ulice poměrně strmými bočními cestami. Podle informačních tabulí na východním a západním konci síť cest zhruba odpovídá podobě sadu v době jeho založení po druhé světové válce (předtím tu byly louky, pole a pastviny). Po roce 1990 postupně ale chátral (poslední řízený samosběr třešní se konal v roce 1992)[2] a stalo se z něj místo plné komunálního i stavebního odpadu s příbytky bezdomovců.[3]
Když se po roce 2010 podstatně změnilo okolí lokality zejména výstavbou nákupního centra a Zeleného města na rozhraní Hrdlořez a Jarova, rozhodl Magistrát hlavního města Prahy o revitalizaci sadu. Odpad byl odvezen na legální skládky, byla odstraněna většina starých neplodících stromů a v pravidelných liniích byly vysázeny nové stromy, především starší odrůdy třešní vyšlechtěné už před 20. stoletím a pěstované za první republiky (například libějovická srdcovka, germersdorfská, Karešova třešeň nebo kaštanka).[4] K revitalizaci byl využit i sediment vytěžený z nedalekého hloubětínského Hořejšího rybníka. Na revitalizaci, jejíž podstatná část proběhla v letech 2015 a 2016, také přispěl částkou 2,5 mil. Kč Evropský fond pro regionální rozvoj.
Svahové letiště

Na přelomu let 1913 a 1914 je v místě dnešní Třešňovky zaznamenán vznik svahového letiště, které patřilo k vůbec nejstarším v Praze. Letiště nebylo vhodné pro motorová letadla, travnatý nezastavěný terén vojenského cvičiště bez keřů a stromů však dobře vyhovoval bezmotorovému plachtění.[5][6] V roce 1916 zde na kluzáku Lili vlastní konstrukce vykonal kratší lety např. konstruktér Pavel Beneš,[7] který v roce 1919 spoluzaložil firmu Avia, dílna na opravu a výrobu letadel. V roce 1931 zde pod hlavičkou plachtařského odboru Masarykovy letecké ligy zahájila činnost jedna z prvních plachtařských škol.[8] Kurzy plachtění se zde konaly až do podzimu 1935, kdy bylo vojenské cvičiště armádou opuštěno a areál předán zahrádkářům.[9]
Odrůdy třešní v sadu[2]

- Kaštánka
- Karešova
- Libějovická
- Rivan
- Rychlice německá
- Granát
- Lyonská raná
- Troprichterova
- Baltavarská
- Hedelfingenská
- Kordia
- Velká černá chrupka
- Droganova
- Germersdorfská
- Schneiderova
Zajímavosti
Ovocné sady jako kombinace lesního a lučního prostředí jsou bohaté na řadu organismů, živočichů i rostlin. V Třešňovce jsou záměrně ponechávána torza některých starých stromů, protože se hodí k hnízdění ptáků, např. pěvců nebo sov. Poskytují příznivé podmínky i pro hmyz vázaný na mrtvé dřevo nebo pro některé lišejníky. Z kmenů některých pokácených stromů bylo také vytvořeno několik broukovišť.

Travnatý porost Třešňovky by neměl být příliš udržovaný, ale sečený pouze dvakrát ročně a v některých částech se mají pást ovce a kozy. Během spásání zároveň dochází k narušování půdního pokryvu kopyty, které vytváří vhodný prostor pro konkurenčně slabší druhy rostlin.[2]
Původní, dnes již zasypaný, bunkr protiletecké obrany na vrcholu kopce byl překryt směrovou růžicí, zvanou Severka, na které jsou vyznačeny směry a vzdálenosti k nejvyšším horám českých pohoří.
Část cest se příležitostně využívá k pořádání cyklokrosových závodů (už v roce 1972 tu bylo mistrovství světa a stříbrnou medaili získal Miloš Fišera).[4]
Ovoce v sadu si lidé mohou natrhat zadarmo.[10] Od roku 2018 pořádá v době dozrávání třešní spolek Na ovoce akci Třešňobraní na Vrchu třešňovka, během níž jsou k dispozici k zapůjčení žebříky pro šetrný samosběr a probíhá také doprovodný tematicky zaměřený program.[11][12]
Galerie
- Pohled od západu
- Směrová růžice
- Hlavní cesta od východu
- Rozkvetlé stromy na jižním svahu, duben 2020
- Rozkvetlé stromy na severním svahu, duben 2020
Odkazy
Reference
- ↑ Vrch Třešňovka | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Grohmann, 2022, s. 132
- ↑ Pražský vrch Třešňovka v pražských Hrdlořezech. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrdlořezský sad Třešňovka se dočkal revitalizace, odvezeno bylo 100 tun odpadu. https://www.prazskypatriot.cz [online]. 21. června 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ První letiště v Praze. Letectví + kosmonautika. 1998, roč. 74, čís. 9, s. 864. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156.
- ↑ DUDÁČEK, Libor. Dopravní letiště Prahy : 1918–1946. Praha: MBI, 2012. 191 s. S. 16.
- ↑ SVITÁK, Pavel. Z minulosti závěsného létání u nás: léta 1916 až 1918. Letectví + kosmonautika. 1983, roč. 59, čís. 13, s. 495. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156.
- ↑ Šedesátiny. Letectví + kosmonautika. 1992, roč. 68, čís. 14, s. 893. Dostupné po přihlášení. ISSN 0024-1156.
- ↑ Vojenské cvičiště Hrdlořezy. www.vrtulnik.cz [online]. 2020-07-23 [cit. 2025-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Praha obnovuje sady. Třešňovka má stovky nových stromů, trávu spásají ovce. Česká televize. ČT 24 [online]. 21. 6. 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Třešňobraní na Vrchu Třešňovka [online]. Na ovoce, 2018-05-30 [cit. 2025-03-30]. Dostupné online.
- ↑ Třešňobraní [online]. Na ovoce [cit. 2025-03-30]. Dostupné online.
Literatura
- GROHMANN, Dominik, et al. Pražské ovocné sady: Netradiční průvodce po stopách ovocných stromů. Praha: Na ovoce, 2022. 157 s. ISBN 978-80-11-02370-6. S. 130–133.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrch Třešňovka na Wikimedia Commons
- Na ovoce: Třešňovka v Hrdlořezích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, směrová růžice, březen 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Pavel Beneš na kluzáku Lili vlastní konstrukce na svahovém letišti v Praze–Hrdlořezích (dnes Vrch Třešňovka), 1916
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na jižním svahu, 8. dubna 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na severním svahu, 8. dubna 2020
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Třešně ve veřejném sadu na Vrchu Třešňovka (Hrdlořezy), červen 2024
Autor: Skot, Licence: CC BY-SA 4.0
Třešňobraní na Vrchu Třešňovka, červen 2024
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od západu, březen 2020