Vrch Třešňovka (Hrdlořezy)
Vrch Třešňovka | |
---|---|
Hlavní cesta | |
Lokalita | Hrdlořezy, Praha, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′45,63″ s. š., 14°30′3,67″ v. d. |
Rozloha | 10 ha |
Založeno | 2015 (revitalizace sadu) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vrch Třešňovka (někdy nazývaný také Višňovka) je vrch v Praze-Hrdlořezích. V roce 2015 na něm byl obnoven veřejně přístupný sad, když byl už čtvrt století opuštěný starý třešňový sad prořezán, vyčištěn od mnoha tun komunálního odpadu a následně tu bylo vysazeno více než 400 nových ovocných stromů.[1]
Popis
Třešňovka je protáhlý hřeben, který se táhne od frekventované Spojovací ulice asi 900 m východním směrem k zahrádkářské osadě. Jižní strana se svažuje k novostavbám tzv. Zeleného města. Pod severním svahem je ulice Pod Šancemi oddělující sad od areálů patřících do vysočanské průmyslové zóny, a název této ulice naznačuje někdejší využití hřbetu kopce k obranným vojenským účelům (i začátkem 20. století tu bylo vojenské cvičiště a ještě před revitalizací tu byly zbytky lehkého bunkru).
Sad patří velikostí mezi největší ovocné sady v Praze, roste tu více než 1500 stromů. Po hřebeni vede zpevněná cesta, dostupná od Spojovací ulice poměrně strmými bočními cestami. Podle informačních tabulí na východním a západním konci síť cest zhruba odpovídá podobě sadu v době jeho založení po druhé světové válce (předtím tu byly louky, pole a pastviny). Po roce 1990 postupně ale chátral a stalo se z něj místo plné komunálního i stavebního odpadu s příbytky bezdomovců.[2]
Když se po roce 2010 podstatně změnilo okolí lokality zejména výstavbou nákupního centra a Zeleného města na rozhraní Hrdlořez a Jarova, rozhodl Magistrát hlavního města Prahy o revitalizaci sadu. Odpad byl odvezen na legální skládky, byla odstraněna většina starých neplodících stromů a v pravidelných liniích byly vysázeny nové stromy, především starší odrůdy třešní vyšlechtěné už před 20. stoletím a pěstované za první republiky (například libějovická srdcovka, germersdorfská, Karešova třešeň nebo kaštanka).[3] K revitalizaci byl využit i sediment vytěžený z nedalekého hloubětínského Hořejšího rybníka. Na revitalizaci, jejíž podstatná část proběhla v letech 2015 a 2016, také přispěl částkou 2,5 mil. Kč Evropský fond pro regionální rozvoj.
Zajímavosti
Ovocné sady jako kombinace lesního a lučního prostředí jsou bohaté na řadu organismů, živočichů i rostlin. V Třešňovce byla záměrně ponechána torza některých starých stromů, protože se hodí k hnízdění ptáků, např. pěvců nebo sov. Poskytují příznivé podmínky i pro hmyz vázaný na mrtvé dřevo nebo pro některé lišejníky.
Původní bunkr protiletecké obrany na vrcholu kopce byl překryt směrovou růžicí, na které jsou vyznačeny směry a vzdálenosti k některým českým horám. Část cest se příležitostně využívá k pořádání cyklokrosových závodů (už v roce 1972 tu bylo mistrovství světa a stříbrnou medaili získal Miloš Fišera).[3]
Travnatý porost Třešňovky by neměl být příliš udržovaný, ale sečený pouze dvakrát ročně a v některých částech se mají pást ovce a kozy. Ovoce v sadu si lidé mohou natrhat zadarmo.[4]
Galerie
Pohled od západu
Směrová růžice
Hlavní cesta od východu
Rozkvetlé stromy na jižním svahu, duben 2020
Rozkvetlé stromy na severním svahu, duben 2020
Odkazy
Reference
- ↑ Vrch Třešňovka | Pražská příroda. www.praha-priroda.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Pražský vrch Třešňovka v pražských Hrdlořezech. www.turistika.cz [online]. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Hrdlořezský sad Třešňovka se dočkal revitalizace, odvezeno bylo 100 tun odpadu. https://www.prazskypatriot.cz [online]. 21. června 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Praha obnovuje sady. Třešňovka má stovky nových stromů, trávu spásají ovce. Česká televize. ČT 24 [online]. 21. 6. 2017 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrch Třešňovka na Wikimedia Commons
- Na ovoce: Třešňovka v Hrdlořezích
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, směrová růžice, březen 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od východu na hlavní cestu, březen 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na jižním svahu, 8. dubna 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, rozkvetlé stromy na severním svahu, 8. dubna 2020
Autor: Xyzabec, Licence: CC BY-SA 4.0
Vrch Třešňovka v Hrdlořezích, pohled od západu, březen 2020