Vrchbělá

Vrchbělá
Dům ve Vrchbělé
Lokalita
Charakter	osada
Obec	Bělá pod Bezdězem
Okres	Mladá Boleslav
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°31′35″ s. š., 14°47′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	19 (2021)[1]
Katastrální území	Vrchbělá (12,92 km²)
PSČ	294 21
Počet domů	8 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vrchbělá
Další údaje
Kód části obce	318124
Kód k. ú.	918121
Zaniklé obce.cz	10711
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrchbělá je část (osada) města Bělá pod Bezdězem na místě zaniklé obce (německy Neudorf či Wrchbel) v okrese Mladá Boleslav, na jižním okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko, kvůli jehož založení obec zanikla. Místo leží asi dva kilometry severozápadně od Bělé pod Bezdězem. Sídlo se nachází v údolí říčky Bělé, která pramení v severní části osady.

Vrchbělá je též katastrální území o rozloze 12,92 km².^[3] Původní katastrální území zaniklé obce bylo též Vrchbělá^[4], ale mělo asi o třetinu větší rozlohu. Do roku 1950 patřila Vrchbělá do bývalého okresu Mnichovo Hradiště. K bývalé obci patřila též zaniklá osada Nová Hospoda.

Historie

Nejstarší písemné známky o osídlení území, pocházející z let 1337–1346, hovoří o obci zvané Dlouhá Doubrava. Jméno Vrchbělá se prvně objevuje v roce 1418 jako součást panství Berků z Dubé. Během třicetileté války obec zaniká a obnovena je pod německým jménem Neudorf, pod správou Albrechta z Valdštejna. Dle dobových zpráv byli obyvatelé německé národnosti. Až do počátku 20. století zůstávaly národnostní poměry v obci pod převahou německých občanů.^[5]

Dvacáté století

Po první světové válce došlo k upravení národnostních poměrů v obci, přistěhovala se řada Čechů, kteří ve dvacátých letech tvořili již bezmála třetinu obce. V roce 1938, když byla vytyčena hranice mezi Německem a Protektorátem Čechy a Morava, připadla Vrchbělá pod německou správu, zatímco Bělá pod Bezdězem již zůstala v Protektorátu. Je zřejmé, že po skončení druhé světové války byli němečtí starousedlíci z Vrchbělé nuceně vystěhováni a obec byla částečně doosídlena Čechoslováky z různých krajů republiky.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 bylo ve Vrchbělé spočteno 84 domů s 390 obyvateli. Z nich bylo 112 Čechů a 274 Němců, obě národnosti měly v obci vlastní školu, přičemž posledním předválečným českým učitelem byl v letech 1935-1938 Vlastimil Severa.

Zdravotní obvod, faru, poštu, telegraf a četnickou stanici měli obyvatelé obce v Bělé pod Bezdězem (3,2 km). Tam byla i železniční stanice (6,75 km), ale bližší byla v Bezdězu.^[6]

Vznik vojenského prostoru

Brzy po skončení druhé světové války, roku 1949, byl zřízen vojenský újezd, později známý jako „Vojenský výcvikový prostor Ralsko“ (VVP Ralsko), a Vrchbělá k němu byla v roce 1952 přičleněna. Tento krok znamenal faktický zánik obce a všichni obyvatelé Vrchbělé se museli odstěhovat. VVP Ralsko nejprve využívala Československá lidová armáda, po invazi v roce 1968 armáda sovětská. Za jejího působení prodělalo území Vrchbělé největší změny. V bývalé obci a na přilehlé západní plošině vyrostlo rozsáhlé ubytovací centrum pro sovětské vojáky a jejich rodiny, z původních stavení v obci zůstala pouze budova školy využívaná jako sídlo velitelství posádky. Na místech obdělávaných pozemků vznikl tankodrom s výraznými terénními úpravami a dopadovou plochou. Nejen tankodrom, ale i údolí a okolní svahy, byly rozježděny těžkou technikou. Zdevastován byl i tok říčky Bělé se zdejší malou rybniční soustavou.^[5]

Zánik vojenského prostoru

Po odchodu sovětských vojsk byl roku 1991 vrchbělský katastr správně přičleněn k Bělé pod Bezdězem. Vojenský areál začal chátrat a změnil se v ruiny, či hromady suti. Stejně jako v celém VVP, se i zde prováděl pyrotechnický průzkum a revidoval se stav přírody, stupeň kontaminace půdy a stav opuštěných budov. Během 90. let bylo zpracováno několik rekultivačních studií pro vrchbělské údolí i návrhů územního plánu pro Vrchbělsko, ale na dlouhou dobu jediným počinem bylo postupné odklízení stavebního odpadu a zbytků budov, zchátralých s přičiněním podnikavých nenechavců.^[7]

Obnova území

Od konce devadesátých let 20. století rostla na západním svahu, v místě bývalého tankodromu, později zlegalizovaná, motokrosová trať klubu SCM Bělá pod Bezdězem. Roku 2010 byl v údolní části, patřící Bělé pod Bezdězem, založen komerční areál Motorland Bělá s širokou nabídkou aktivit, převážně motoristického ražení se stravovacím zázemím.^[8]

Koncem roku 2010 Středočeský kraj neobnovil nájemní smlouvu s Motokrosovým klubem, zato již na začátku téhož roku představil velkolepý plán na vybudování rozsáhlého volnočasového areálu. To by mohlo přinést i dlouho neřešenou rekultivaci celého území, včetně údolí říčky Bělé.

Sportovně-rekreační areál Vrchbělá má zahrnovat hotel se 48 lůžky a restaurací, sedmikilometrovou in-line dráhu, půjčovnu kol a in-line bruslí, kemp, malou zoo, lanové centrum, rozhlednu, dětské hřiště s dřevěnými prolézačkami či velké parkoviště pro auta a autobusy. V říjnu 2015 areál stále ještě nebyl otevřen, když se kolaudace z různých důvodů odkládala již několik let.^[9]

Obyvatelstvo

Obecní správa

V letech 1869–1930 byla samostatnou obcí a od 1. ledna 1993 se osada stala součástí města Bělá pod Bezdězem.^[11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vrchbělá na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Vrchbělá na webu ČÚZK